Kudy se ubírá vývoj vzdělávacích technologií?
Reprezentativní přehled citátů významných osobností dokumentující historii a naznačující budoucí vývoj oboru.
Vybral a sestavil Ing. Bořivoj Brdička, PedF UK Praha




Latinské slovo educatio bylo převzato mnoha moderními jazyky ve významu výchova, vzdělávání, edukace (ang. Education). Jeho původní latinský význam je vyvedení. Podle představy klasických filosofů (Sokrates, Platon) se jedná o vyvedení (osvobození) vězně z temné jeskyně na světlo (poznání).


Člověk je součástí celku, který nazýváme vesmír, součástí omezenou časově i prostorově. Sám sebe, své myšlenky a pocity zakouší jako něco nezávislého na zbytku světa, jako jakýsi optický klam svého vědomí. Tento klam je něčím na způsob vězení, jež naši pozornost soustřeďuje na nás samotné a na vztahy s nejbližším okolím. Úkolem každého z nás musí být osvobození z tohoto vězení rozšířením okruhu našeho vnímání na všechna živoucí stvoření, na celou přírodu se vší její krásou. Nikdo toho nemůže dosáhnout úplně. Ale samotná snaha přispívá k osvobození a podporuje sebezdokonalování.

Albert Einstein (známý vědec), New York Post, 28. listopad 1972


Kde je ten život ztracený v žití?
Kde je ta moudrost ukrytá ve vědomostech?
Kde jsou ty vědomosti schované v informacích?

T.S. Eliot (americký básník): Choruses from "The Rock", 1934



Když je muž hladový, můžeš mu dát rybu, ale mnohem lepší je dát mu prut a naučit ho, jak si ji má chytit sám.

Africké přísloví

Výchova dítěte je věcí celé vesnice.

Africké přísloví

Dějiny světa se stávají stále více závodem mezi vzděláním a katastrofou.

Herbert George Wells (anglický spisovatel):
A Short History of the World, 1922




Člověk je tvor nesmírně mnoha možností, … není, abychom tak řekli, jednoznačně usměrněn, tak jako rostlina je usměrněna k svému tvaru již v semeni. Člověk si musí hledat svoji cestu. Výchova mu pomáhá v tomto hledání vlastní cesty. Výchova nechce jenom rozvinout přirozené schopnosti, síly, jež samy sebou vykvetou a dají plod, nýbrž nutí člověka, aby svoji spontánnost, samočinnost, rozvinul určitým směrem; a v tomto procesu zápasu mezi okamžitými impulsy a okamžitým světem vyvíjejícího se vychovance a mezi pevnou ustálenou a zformovanou vůlí vychovatele se odehrává celý proces výchovy, v tom je její konflikt.

Jan Patočka (český filosof): Filosofie výchovy, přednáška z roku 1938



Komu běží ve škole jen o to, aby člověka připravil na převzetí určitých rolí, aby z něj učinil nositele určitých funkcí, ten se může omezit na minimální katalog vědomostí a dovedností, dostačující pro určitou roli a funkci. Škola ryze výkonnostní tomuto nebezpečí propadá vždy znovu. Avšak ten, kdo by si přál, aby dospělý mohl jednou sám zvážit ve své situaci (a nepřenechávat to vládnoucí elitě), čeho čas nadešel a co je třeba činit, ten ví, že je naléhavě zapotřebí širšího horizontu vědomostní úrovně, přesahující jednotlivé funkce.

Klaus Shaller (německý filosof a pedagog): Studie k systematické pedagogice - Konec výchovy?, 1969



     

Kinematografie je předurčena k tomu, aby revolučním způsobem změnila náš vzdělávací systém. Během několika let do značné míry, ne-li úplně, nahradí učebnice.

Thomas Alva Edison (vynálezce), 1922

Může přijít doba, kdy přenosný radiopřijímač bude ve třídě tak běžný, jako je dnes tabule.

William Levenson (ředitel školského radia v Clevelandu), 1945



Ideje "svobody" a "důstojnosti" nejsou pro moderní společnost vhodné. Člověk nemá úplnou svobodu při rozhodování, protože to, co v určité situaci udělá téměř úplně závisí na tom, co prožil v minulosti. Musíme se systematicky učit řídit chování lidí, abychom vychovali jedince se správným myšlením.

Burrhus Frederic Skinner (psycholog): Beyond Freedom and Dignity, 1971

Kdybychom dokázali vhodným způsobem ovlivnit prostředí, v němž žijeme, hlavně vzdělávání, mohli bychom předem definovat chování člověka.

John Broadus Watson (americký filosof): Behavior, 1914



Úspěch vzdělávacích technologií je posuzován podle toho, jak dobře jsou schopny napodobit to, co dělá dobrý učitel.

R. E. Clark: Confounding in educational computing research, Journal of Educational Computing Research, 1985




Jazyk BASIC je jediným programovacím jazykem určeným běžným uživatelům a nikoliv profesionálním programátorům-specialistům.

Zdeněk Jedlička (architekt vlastnící mikropočítač): Basic pro začátečníky - základní příručka ke školnímu mikropočítači IQ 151, 1985

Programování počítače ve strojovém kódu spočívá v tom, že se na vhodná místa v paměti RAM počítače vloží posloupnost kódů instrukcí.

Miroslav Feil (vedoucí kabinetu didaktiky fyziky MFF UK): Strojový kód IQ 151 - základní příručka pro školy, 1986



Od roku 1986 realizujeme Dlouhodobý komplexní program elektronizace v oblasti výchovy a vzdělávání. ... V tomto období vzniklo v ČSR 165 metodických center, v nichž se pracovalo s osmibitovými školními mikropočítači IQ 151. Shrneme-li dosavadní výsledky ..., můžeme konstatovat, že v oblasti organizace diferencované přípravy pedagogických pracovníků resortu školství bylo dosaženo dobrých výsledků. Bude-li dořešena otázka materiálního zabezpečení, programového vybavení a doplněna kádrová struktura, lze předpokládat úspěšné splnění úkolů Programu ...

František Medek (Ústřední ústav pro vzdělávání ped. prac.), UP, září 1989



Kybernetická pedagogika má v současné době ve svém programu dva způsoby řešení problematiky vzdělávacího procesu. Předně se jedná o kybernetické modelování procesu učení a vyučování a využití didaktické, diagnostické a regulační techniky v dostupných mezích. Dále jde o kybernetické modelování žákova postupu myšlení tak, aby učitel jako hlavní složka řídícího systému vzdělávacího procesu mohl zvolit účinnou variantu prezentace a zpevnění učební informace v realizaci celého procesu.

Luděk Kouba (vedoucí KDT PedF UK): K otázkám pedagogiky médií, 1995



Bity neznají hranice.

Nicholas Negroponte (vedoucí Media Lab, M.I.T.): Being Digital, 1995



Mou nejvyšší prioritou pro příští čtyři roky bude zajistit, aby Američané měli to nejlepší vzdělání na světě … Pojďme společně pracovat na těchto cílech: každý 8 letý musí umět číst; každý 12 letý musí být schopen se přihlásit do internetu; každý 18 letý musí mít možnost jít na vysokou školu; každý dospělý Američan musí být schopen se celý život vzdělávat.

Bill Clinton (prezident USA), 1996

Jsem silně přesvědčen o tom, že samotné bezplatné využívání internetu školami nestačí. Chceme-li, aby mladí lidé aktivně pracovali s technologiemi, a aby to pro ně bylo docela samozřejmé, musíme jít o krok dále a zajistit pro ně též bezplatné používání telekomunikačních linek, které jim zpřístupní nové zdroje vědomostí.

Richard Riley (ministr školství USA), 1994



Je třeba žádat učitele, kteří jsou již připraveni pro 21. století. To dá impuls i organizacím vzdělávajícím učitele. Také je třeba změnit mzdovou politiku tak, aby nutila učitele zdokonalovat se v používání technologií.

Linda Roberts (ředitelka odboru vzdělávacích technologií, ministerstvo školství USA), 1996



Tradiční "racionalistické" koncepce vzdělávací reformy zahrnují produkci velkého množství potištěného papíru, kterým předkládají jejich autoři argumenty, aby přesvědčili lidi, že změna systému může vést ke zlepšení.

John Laurence Miller (profesor York University Toronto), konference EDTECH, 1993


Hlavním důvodem, proč technologie v 80. letech nesplnily svá očekávání, je to, že se na ně pohlíželo jako na řešení nesprávně postaveného úkolu. Všechna rozhodnutí týkající se nákupu a využití technologií byla motivována snahou o co největší zvýšení efektivity toho, co školy již dělaly, ne toho, jak s jejich pomocí školy změnit.

Jane L. David (ředitelka výzkumné skupiny, poradce firmy Apple): The Unfulfilled Promise of the 1980s, 1994





Historie vzdělávání je bojem za překonání chyb. Není hříchem udělat chybu. Hříchem je neochota zkoumat svá přesvědčení a víra ve svou neomylnost.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace, University of New York): The End of Education, 1995




Jak směšně krátkozraká a technologicky slepá bude minulá dekáda se svým hnutím za reformu školství připadat budoucím historikům. Technologická revoluce, která právě začíná ovlivňovat americkou i světovou ekonomiku, totálně změní význam i sociální postavení vzdělávání. Pak bude nejspíše mnoho z toho, co je dnes označováno za reformu školství, považováno za podobně užitečné pro ekonomickou bezpečnost 90. let, jako byla Maginotova linie pro vojenskou bezpečnost let 40.

Lewis J. Perelman (expert, konzultant, autor pojmu kanbrain): School's Out, Avon Books, 1993




Nejlepší vzdělávání je o tom, jak skutečně žít, ale to je něco docela jiného, než jak by se žít mělo.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace, University of New York): The End of Education, 1995

Je to hra, která dítěti dovoluje dostat se nad rámec běžného chování.

Lev Semjonovič Vygotsky: Thought and language, 1933







Učení skutečně může být zábavné – ale myslí se tím docela jiný druh zábavy, než jaký je normálně spojován s významem tohoto slova.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace, University of New York): Prelude to Vegas (interview), Channel Zero, 1996

Studenti jsou schopni si lépe zapamatovat prožitky obsahující zvuk, obrázky a interaktivní prvky … Člověk si pamatuje asi 10% toho, co čte, 50% toho, co vidí, a celých 90% informací, které jsou získány interaktivní zkušeností.

Brenda Pfaus (učitelka, specialistka na technologie, Kanada), 1996




Není nic divného na tom, že děti mají v oblibě multimediální technologie. Důvodem je hravá forma prezentace informací, která napodobuje předškolní způsob zkoumání světa. Děti se učí mluvit bez osnov či formálních lekcí. Sociální chování je též osvojováno jinými cestami mimo školní výuku.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga): The Children's Machine, 1993




Dnešní multimediální systémy jsou schopny dělat věci, které učitelé nedovedou dělat efektivně ani dobře. Kritériem na posouzení úspěchu vzdělávacích technologií se nyní stává to, co vše je takový systém schopen dělat navíc proti učiteli nebo to, jak dokáže uplatnit nové strategie pomoci studentům při učení … Jak multimedia stále zvyšují svou schopnost věrohodným způsobem reprezentovat svět, budou se zvyšovat znalosti a to bude mít kladný vliv i na vývoj moudrosti.

William Winn (profesor vzdělávacích technologií, University of Washington): Learning in Interactive and Immersive Environments, 1995




Prožitek ve virtuálním světě nám dovoluje budovat vědomosti prostřednictvím přímé zkušenosti, nejen z jejího popisu.

William Winn (profesor vzdělávacích technologií, University of Washington): A Conceptual Basis for Educational Applications of Virtual Reality, 1993



Nikdy jsem nenechal školu ovlivňovat mé vzdělání.

Mark Twain (americký spisovatel), 1910

Vždy se rád učím, ale ne vždy jsem rád učen.

Winston Churchill (politik)



V budoucnosti nebudou školy. Myslím, že díky počítači se stanou zbytečnými.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga), 1984



Světová encyklopedie nemusí již v budoucnosti podle moderních představ vypadat jako řada dílů vytištěných a vydaných jednou pro vždy, ale jako určitý druh burzy myšlenek, místo, kde by se znalosti a nápady shromažďovaly, třídily, ujasňovaly, spojovaly a porovnávaly … Takováto encyklopedická organizace by nemusela být na jednom místě, mohla by mít formu sítě.

Herbert George Wells (anglický spisovatel): World Brain, 1938

Xanadu je systém určený k poskytování dokumentů s automatickou autonomií zabudovanou v každém bajtu … Každý uživatel by měl být schopen sledovat původ a odkazy u všech materiálů nezávisle na jejich hranicích, serverech, sítích nebo jejich individuálních implementacích. To vše v jednotném prostředí umožňujícím každému přístup ke všemu … Je to systém jakéhosi samostatného prostoru (docuverse), kde stačí jen ukázat a kliknout.

Ted Nelson (autor pojmu hypertext a již od 60. let řešitel dosud nedokončeného projektu Xanadu): Project Xanadu, 1987



Kyberprostor (cyberspace). Společná halucinace, kterou denně prožívají miliardy oprávněných operátorů každé národnosti, děti při výuce základů matematiky … Grafická prezentace dat stojící na rozhraní každého počítače a lidského systému. Nepředstavitelná komplexnost. Řada světel končících v nekonečnu myšlení, seskupení a rozložení dat.

William Gibson (kanadský spisovatel, autor pojmu kyberprostor): Neuromancer, 1984

Globální vesnice je světem, ve kterém je každý množstvím komunikačních sítí spojen s lidmi po celém světě tak, že může snadno komunikovat s každým stejně, jako by to byl jeho soused od vedle.

Marshall McLuhan (kanadský vědec na poli masmedií), Understanding media, 1964




Celosvětová pavučina (World Wide Web) byla vyvinuta, aby se stala místem pro ukládání lidských vědomostí. Místem, které umožňuje lidem ze vzdálených míst vyměňovat si nápady a pracovat na společných projektech.

Tim Berners-Lee (vědec CERN, autor WWW), 1994

Své učitele již dokonce ani nenazýváme učiteli. Říkáme jim "vzdělávací poradci". A nechceme být nazýváni školou. Je to výraz příliš připomínající zastaralý způsob uzavírání mladých lidí do tříd s povinností zvládnout látku danou osnovami.

Michael Maser (spoluzakladatel The Virtual High Learning Community, Kanada), 1996



 

Informační dálnice umožní komukoli využívat nejlepších děl kvalitních učitelů a jiných autorů … přesune těžiště vzdělávání z instituce na jednotlivce.

Bill Gates (zakladatel a majitel firmy Microsoft): The Road Ahead, 1995

Učitelé, dlouho usazení v čele třídy, musí změnit svou pozici a přemístit se na místo pasažérské, odkud budou moci sledovat autobus jiným pohledem a doprovázet své žáky po té fantastické jízdě informační dálnicí.

Victor Dwyer: High-tech glory or glorified play?, Maclean Hunter (Canada), 1996



Čím rozmanitější je naše civilizace - čím více máme různých technologií, různých forem energie a názorů, tím více informací musí mezi všemi složkami proudit ... a to je ten důvod, proč se stáváme informační společností.

Alvin Toffler (americký spisovatel): The Third Wave, 1980

To, co bychom si měli všichni osvojit, dnes, kdy každý z nás je svým vlastním vydavatelem, je velká opatrnost v tom, co publikujeme. Měli bychom sami sebe editovat, používat vhodné výrazy, nepřidávat navíc nic, co není absolutně nutné, a řadit své myšlenky, jak umíme nejlépe.

David Shenk (americký novinář a spisovatel): Data Smog - Surviving the Information Glut, 1997



 

Všichni víme, že světová ekonomika prochází obdobím tzv. "druhé průmyslové revoluce", při níž hlavní ekonomické aktivity přecházejí z obchodu se zbožím na obchod s vědomostmi. Během této revoluce se většina firem snaží získat podíl na trhu s multimedii a sítěmi, který pokrývá činnost mnoha velice různorodých podniků. Naproti tomu … školy jsou jednou z největších překážek pro růst tohoto nového průmyslu i pro celosvětovou ekonomiku.

Výzkum potvrdil, že nejefektivnějším způsobem učení je skutečný život, ne škola.

Hlavním sociálním důsledkem nových možností vzdělávacích technologií je to, že se škola stává zbytečnou. Za učitelem již nemusíte chodit až do třídy, ani za expertem, chcete-li se dozvědět, jak se co dělá. Expert i učitel jsou stále k dispozici "na vyžádání" (on demand) nebo "v pravý čas" (just in time).

Lewis J. Perelman (expert, konzultant, autor pojmu kanbrain): School's Out, Avon Books, 1993



V příštím století bude mít nutnost nového sociálního postavení vzdálené komunikace mezi lidmi zásadní vliv na provádění změn v ekonomice, na způsob jakým budou vytvářeny a získávány vědomosti a na charakter dostupných povolání i práce, jíž se člověk zabývá.

Daniel Bell (americký vědec, učitel a politik - autor pojmu informační společnost), The social framework of the information society. Tom Forester (Ed.), 1980

Pokud jde o využití nových technologií, jsou děti poprvé v historii rodičům autoritou.

...

Otevřenost způsobuje zranitelnost. Naše nová síťová generace (Net Generation) má ale dost sebevědomí na to, aby se mohla bez zábran s každým podělit se svými názory. Uvidíme, jak moc se podaří této otevřenosti otřást naší zkostnatělou byrokracií.

Don Tapscott (americký výzkumník, spisovatel a světoznámý odborník na digitální ekonomiku), Growing Up Digital - The Rise of the Net Generation. McGraw-Hill, 1997



Pro vznik světověké éry možno argumentovat nejen dnes již běžně přijímanou globalitou politického a technického společenství, nýbrž i koncem vlády takového scientistického názoru, který pramenil v karteziánském rozdělení veškerenstva na res cogitans (subjekty myšlení) a res extensa (objekty myšlení), koncem monopolu dokonce i v přírodovědě. Pozice člověka-pozorovatele, stojícího jakoby vně, mimo celek skutečnosti a pozorujícího objekty a celý objekt-veškerenstvo, pojaté mimo dobro a zlo, s nezaujatou a chladnou distancí, se ukázala neudržitelnou, a to i v exaktním bádání samotném. Svět se spojil a je celistvý. Člověk nahlédl své osudové místo uvnitř světa, své partnerství ve světě.

Radim Palouš (filosof a profesor Karlovy university): Totalismus a holismus, Vydavatelství Karolinum, 1996




Salvador Dali

Salvador Dali: Stálost paměti, 1931




Když přijde novorozenec na svět se všemi těmi neurony, jichž nikdy již nebude mít více, začíná nová fáze vývoje mozku – fáze spojování. Po narození každý ze 100 miliard mozkových neuronů vytváří spojení s tisíci jiných neuronů. Nejdůležitějším faktorem v tomto procesu je stimulace nebo opakovaná zkušenost. Neurony, které dostávají podněty z okolního prostředí pokračují ve vytváření dalších spojení. Ty, jež jsou nedostatečně stimulovány, brzy umírají. Je to jako silniční síť. Cesty s velkým provozem se stále rozšiřují a ty, které jsou používány jen zřídka, jsou brzy neprůjezdné.

Vliv počítačů na lidský mozek zůstává velkým tajemstvím. Nemyslím si, že o tom něco víme.

Harry Chugani (profesor pediatrie a neurologie, Wayne State University), 1997

Mozek, který je aktivně zapojen a je zvědavý, má mnohem lepší předpoklady k vytvoření silnějších spojů než ten, který je jen pasivním příjemcem vyučované látky. Tato skutečnost je kritická, nebo přinejmenším značně citlivá v období vývoje, kdy se určité skupiny neuronů stávají obzvláště přístupné stimulaci. Pokud dostatečné mentální cvičení chybí, může být příslušná schopnost navždy ztracena.

...

Lidský mozek je schopen si nejen osvojovat vědomosti; disponuje též darem moudrosti. Avšak moudrost má své vlastní osnovy: konverzaci, přemýšlení, představivost, vcítění, reflexi. Zdá se, že právě tyto schopnosti jsou v dnešním světě zvláště ohroženy.

Jane M. Healy (americká psycholožka): Endangered Minds, 1991



Lidské myšlení pracuje na základě asociací. Myšlenka na jednu věc způsobí okamžité spojení s jinou, vybranou díky určité souvislosti prostřednictvím myšlení v souladu s komplikovanou sítí spojení mozkových buněk. Nemůžeme očekávat, že se nám podaří tento myšlenkový proces uměle napodobit, ale měli bychom být schopni se z něj alespoň poučit.

Vannevar Bush (ředitel amerického Úřadu pro vědecký výzkum a vývoj, autor návrhu na první stroj na nelineární prezentaci textu Memex): As We May Think, The Atlantic Monthly, červenec 1945

Obrazovka počítače zplošťuje informace do řady plochých, za sebou jdoucích dat. Tento druh materiálu, jak se dnes předpokládá, zaměstnává pouze jednu polovinu mozku – levou hemisféru, kde je soustředěno především sekvenční myšlení. Pravý mozek, jak se zjednodušeně říká pravé hemisféře, je schopen zpracovávat více informací najednou. Vytváří naše různorodé pocity a slouží jako motor našich tvůrčích schopností.

Dr. Jane M. Healy (americká psycholožka), 1997



Mozek můžeme chápat jako hologram, kde je vše obsaženo ve všem. Paměť tak může být rekonstruována z každé jeho části.

Karl Pribram (americký neurolog, filosof a spisovatel českého původu): Consciousness and the Brain. Plenum, New York, 1976


Věřím, že zkušenost s kyberprostorem, kde každý z nás představuje naráz hned několik rolí, každou v jiném okně, pomáhá změnit způsob vnímání sebe sama. Zde nejsme jednotnou osobností, ale mnohočetnou. V tomto prostředí se převtělujeme z jedné role do druhé a v každé nacházíme poněkud odlišné (ale stále naše) vlatnosti. Lépe se poznáme a zjistíme, že naše vlastní jednota je jen iluzí.

Sherry Turkle (profesorka sociologie, Massachusetts Institute of Technology), interview o knize Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet, 1995

Inteligence je biologický a psychologický potenciál, který můžeme ve větší či menší míře chápat jako schopnosti člověka vznikající z prožitků, ovlivněné kulturou a závislé na motivaci.

...

Existuje přinejmenším sedm různých typů inteligence, jež je možno zkoumat a u každého posuzovat nezávisle. Jsou to: jazyková inteligence, logicko-matematická, vizuální (prostorová), pohybová, hudební, interpersonální (mezilidská) a intrapersonální (týkající se sebe sama).

Howard Gardner(profesor pedagogiky a psychologie, Harvard University): Frames of Mind: The Theory of Multiple Intelligences, 1983




Dát do tříd počítače je mnohem méně důležité, než dát tam vhodné nápady.

Michael Fellows (americký počítačový vědec),1996




Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o tom, že větší využívání počítačů musí vést ke zlepšení učení.

Todd Oppenheimer (spec. novinář): The Computer Delusion, The Atlantic Monthly, červenec 1997

Děti se stávají neschopnými přemýšlet v literárním smyslu. Nemají cit dovolující objevovat slova a text. Vlastní obrazy zcela zaměstnávají jejich mysl. Je lež říkat, že učení je zábava. Je chybou nechat dospělé bez povinnosti naučit děti lásce ke slovům a jazyku.

Robert Bly (americký spisovatel): The Sibling Society, Addison Wesley Longman Inc., 1995



Nejhorší je obrázek lidí, kteří jsou zahlceni informacemi, s nimiž nevědí, co si počít a netuší, které z nich jsou použitelné a které ne. Lidí, kteří se stávají informačními narkomany.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace na New Yorské universitě): VISIONS OF CYBERSPACE (interview), 1995

Nechat děti sedět u počítače dlouhou dobu je velice nebezpečné. Znamená to nahradit lidský kontakt, se všemi jeho přednostmi i nedostatky, kontaktem, který ovlivňuje lidskou identitu jako neživý agent.

Richard Rosenberg (profesor výpočetní techniky, Kanada), 1996








Multimediální technologie, které jsou často doprovázeny zvuky, obrázky a interaktivními prvky, jsou filtrovány pravou stranou mozku, jejímž hlavním úkolem je zpracovávat vizuální informace. A protože člověk byl po dlouhou dobu odkázán na to, aby věřil tomu, co vidí, bývají takové informace absorbovány relativně nekriticky. Díky tomu bývá funkce levé strany mozku, která pracuje s mluveným a psaným jazykem a myslí mnohem jednoznačněji a reflexivněji těmito technologiemi narušována.

Viděla jsem čtyřleté děti, které neuměly číst, pracovat s výukovým CD-ROMem. Jejich hra vypadá velice pěkně. Ale neuvědomují si ani jedno slovo. Budeme-li děti učit tímto způsobem, úplně zničíme kritické a analytické myšlení.

Sherry Dingman (profesorka psychologie, Marist College in Poughkeepsie, N.Y.), 1995



Školství nemůže být reformováno implantováním nových technologií do existující struktury.

Neil Postman (vedoucí katedry kultury a komunikace na New Yorské universitě): The End of Education, 1995

Většina škol by pravděpodobně udělala lépe, kdyby své počítače vyhodila do popelnice.

Michael Fellows (americký počítačový vědec),1997



Učitelské povolání vyzařuje konzervatizmus a odpor k jakýmkoli změnám v zavedené praxi.

Larry Cuban (profesor pedagogiky na Stanfordské univerzitě), How teachers taught, 1984

Technologie jsou nejnovějším všelékem pro školství … Každý teď naskakuje do rozjetého vlaku a říká, že počítače vyřeší všechny naše problémy. Až se tak nestane, pak se teprve probudíme a zjistíme, že jsme nenaučili základy.

Malkin Dare (zakládající prezident The Organization for Quality Education, Kanada), 1996





Dokud budou technicky zaměření tvůrci školské politiky svalovat veškerý neúspěch na učitele, ignorovat jejich nezastupitelnou roli ve třídě a pak očekávat, že vyřeší všechny problémy, do té doby se jejich sen o počítači podporované výuce nemůže splnit.

Larry Cuban (profesor pedagogiky na Stanfordské univerzitě), The Washington Post, 27. října 1996



Technokraté věří, že počítače a sítě přispějí k vytvoření lepší společnosti. Nemusí to tak být. Počítačové sítě dovedou být často nefunkčním, drahým a nedostupným zařízením, které jen pomáhá při práci. Je to klamný svět naplněný bojem o seberealizaci, postrádající přátelství a laskavost.

Clifford Stoll (astronom, spisovatel, známý odborník na bezpečnost počítačových systémů): SILICON SNAKE OIL, 1995


Nedostatky ve školství nemohou být vyřešeny technologiemi. Jakékoli množství počítačů situaci nezlepší … Můžeme uložit všechny vědomosti na CD-ROMy. Můžeme dát WWW server na každou školu – nic z toho není špatné. Špatné je to až v tom okamžiku, když si začneme myslet, že jsme udělali něco pro vyřešení problémů se vzděláváním.

Steven Jobs (poč. odborník, spoluzakladatel Apple), Wired magazine, 1996

Spolu s mnoha novými produkty zaplavujícími trh obrovským množstvím informací, můžeme pozorovat změny v tom, jak mladí lidé i dospělí poznávají a chápou svět. Ruku v ruce s nástupem elektronických médií se zájem o skutečné poznávání stále více komplikuje a přesouvá k zájmům povrchním a často uměle vytvořeným. Hluboké přemýšlení, radost z četby i hledání vysvětlení jsou stále častěji vytlačovány upoutávkami a cukrátky sluchu, zraku nebo obecně mysli.

Jamie McKenzie (poradce školských uřadů USA, editor el.časopisu FromNowOn): The Mind Candy Kafe, FromNowOn, červen 1998



Většina výukových programů se snaží řešit problematiku, kterou jsme již dávno schopni vyřešit bez technologií. Jen zřídka dělá program něco jiného … Je jen velice málo aplikací, které, jsou-li použity vhodným způsobem, dramaticky umocňují myšlení dětí. Dávají jim k dispozici nové nástroje na formulaci a řešení problémů. Možná až 99% všech výukových programů je špatných, skutečně hrozně špatných.

Judah Schwartz (profesorka, Harvard Graduate School of Education), 1997



Na co jsou počítače a jak jsou používány? Vídám děti používat přístroje za tisíce dolarů jako jednoduché zkoušecí stroje na memorování určitého učiva. Předem odhadnutelná otázka a uhodnutelná odpověď. Takový způsob učení může být za jistých okolností použitelný. Já se podobným způsobem učil mandarinskou čínštinu. Jenže mně stačily jednoduché obrázkové karty za 50 centů. Funkčně shodné programy pro počítač stojí 50 dolarů. Podívejme se ale ještě na další aspekt této problematiky. Jestliže posadím žáka k počítači, aby se učil, co mu vlastně říkám? Říkám mu: "Toto je způsob, kterým se budeš učit – sám!" Vezmu-li si však učebnici a vložím-li svůj čas do toho, abych mu pomohl se látku naučit, co říkám? Říkám: "Záleží mi na tobě!" Takové učení má velkou hodnotu. Toto je velice důležité. Jestliže totiž posadím žáka k počítači, v podtextu mu tím říkám: "Zmiz! Mám důležitější práci, než se starat o tebe!"

Clifford Stoll (astronom, spisovatel, známý odborník na bezpečnost počítačových systémů): přednáška, Buffalo Arts Center, 1996



Zajímavé v naší postmoderní společnosti začíná být pouze to, co je nové, nevšední, okrajové, historií samozřejmě neprověřené, ale i pokud možno šokující, vychylující z rovnováhy, vyvádějící z klidu. Je to nepochybně, a u někoho záměrně, na úkor toho, co je základní, centrální, fundamentální, prověřené, sice trochu nudné, ale zato zklidňující a stabilizující. To, co říkám, není výzvou ke staromilství, je to spíše výrazem obavy před ztrátou tolik potřebných pevných bodů, před ztrátou tolik potřebných konstant našeho chování a našich postojů. Internet mi v tom těžko pomůže.

Václav Klaus (premiér ČR): Chybějí nám informace, nebo argumenty?, LN, 5.4.1997



Použití výukového programu znamená vzdát se svého způsobu myšlení ve prospěch myšlení autora aplikace …

Brenda Matthis: Museums and the Web: An International Conference Los Angeles, 1997



Zdrojem porozumění je vztah k jiným lidem.

Lev Semjonovič Vygotsky: The problem of the cultural development of the child, 1929



Hlavním principem je ta skutečnost, že student si své znalosti aktivně vytváří sám. Jeho vědomí zprostředkovává vstupy z okolního světa a určuje to, co se naučí. Je to aktivní duševní činnost, ne pasivní přijímání výkladu. V tomto procesu hrají důležitou roli i jiní lidé tím, že pomáhají, usměrňují myšlení a slouží jako rádci či vzory. Klíčovou roli však vždy hraje každý sám.

Anita E. Woolfolk (profesor, The Ohio State University): Educational Psychology, Allyn and Bacon, 1993

Děti se učí tím, že se pokoušejí něco dělat, chybují a dozvídají se o tom nebo napodobují nějakou činnost, která vede k lepším výsledkům. Tento pohled jasně naznačuje, že děti dávají přednost tomu něco dělat, před samotným přijímáním nových faktů. Jinými slovy, učí se tvořivou prací (learning by doing).

Roger C. Schank (ředitel, The Institute for the Learning Sciences, Northwestern University, New Jersey): Engines for Educators, 1995




K získání znalostí je třeba si vyhrnout rukávy, zamazat si ruce a dát se do práce.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga): The Children's Machine, 1993




Technologiemi podporovaná projektově orientovaná výuka je stále populárnější metodou, při níž se žáci učí prostřednictvím konkrétní práce a učitelé působí spíše jako poradci a partneři než jako didaktici. Ovšem to, co se žáci naučí má méně co dělat s počítači a o to více s vlastní výukou. Pokud odstraníte počítače, musí zůstat kvalitní učení.

Jane L. David (ředitelka výzkumné skupiny, poradce firmy Apple), 1994

Porozumět znamená objevovat a zdokonalovat se znamená znovuobjevovat. Tento proces musí být nutně spojen s tou částí budoucí osobnosti, která je schopna tvůrčím způsobem pracovat, ne jen něco bez vlastního přínosu jednoduše opakovat.

Jean Piaget (vědec – průkopník kognitivní psychologie): To Understand Is To Invent, 1972




Od narození až do smrti žijeme ve světě lidí a věcí, který je takový, jaký je, protože byl z velké části vybudován předchozími generacemi a zděděn. Kdybychom tuto skutečnost ignorovali, pak bychom mohli zkušenost považovat za něco, co se odehrává výlučně uvnitř každého člověka a jeho mysli. Snad není ani nutné příliš zdůrazňovat, že zkušenosti nezískáváme ve vzduchoprázdnu. Budujeme je ze zdrojů mimo nás.

John Dewey: Experience and education. New York: Macmillan. 1938



Každý způsob chápání vychází z vývoje zvláštních myšlenkových postupů, které získáváme od společnosti, v níž vyrůstáme … Žádný myšlenkový postup nemizí s příchodem dalšího, ale spíše vhodným způsobem splyne se svým předchůdcem.

Kieran Egan (profesor, Simon Fraser University): The Educated Mind, The University of Chicago Press, 1997

Vědomosti musí být chápány jako dynamický systém, který se neustále mění a přetváří. Učící se jedinec jen nesleduje předem naprogramované cesty a nereaguje jen na vnější podněty. Vzdělávání sleduje předem nedefinovatelné složité cesty, které nejsou vždy spojité.

You, Y.: What Can We Learn from Chaos Theory?, Educational Technology Research & Development, 1993



Naše vědomosti se zvětšují jen díky opravám našich omylů.

Karl R. Popper (Sir, filosof vědy pocházející z Vídně), Conjectures and Refutations, Routledge, 1969



Rolí učitele je vytvořit podmínky k poznávání spíše, než předkládat hotové znalosti … Nejvhodnějším způsobem, jak se něco rychle naučit, však je dělat určitou skutečnou práci s někým, kdo již má potřebné znalosti a dovednosti … Proto uznávám obě cesty, konstruktivní i instruktivní. Správné je udržovat mezi těmito směry rovnováhu.

Seymour Papert (profesor M.I.T., žák Piageta, autor Loga): The Connected Family, 1996

Pravděpodobnost využití vzdělávacích technologií nevhodným způsobem bohužel značně převažuje. Z toho lidé jako já, kteří mají k počítačům v zásadě optimistický postoj, nemají žádnou radost.

Sherry Turkle (profesorka sociologie, Massachusetts Institute of Technology), 1997




Počítač je jako zesilovač. Umocňuje ty nejlepší výukové metody i ty nejhorší. Je zde reálné nebezpečí, že ty horší mohou převážit a omezit tak schopnosti budoucích dospělých.

Alan Lesgold (profesor psychologie, University of Pittsburgh), 1997





Jsou tři způsoby výchovy dítěte. Příkladem, příkladem a zase příkladem.

Albert Schweitzer (filosof, lékař a misionář)

Přijde-li v cestu mi žák můj, rival, chci přinutit jej, aby zvítězil.

Antonín Sova: Učitel žákovi





Zpět na úvodní stranu BoBrova Pomocníka



©BoBr  1995-2001