logo.gif - 5,84 K
Kód případové studie:

CZ 003



Školní knihovna jako multimediální centrum

Gymnázium Humpolec


English version Popis případu Místní souvislosti Vnější souvislosti Tématická analýza Přílohy



Popis případu

Pozadí

Gymnázium Humpolec (http://www.gymhu.cz/) je státní střední škola patřící do kategorie víceletých (osmiletých) gymnázií. Jedná o školu pro nadané děti ve věku 12 až 19 let z širšího okolí školy. Její hlavní náplní je příprava studentů ke studiu na vysokých školách.

uvstr.jpg
Anglická verze WWW stránek školy

Humpolec je malé město ležící na Českomoravské vrchovině na půl cesty po dálnici mezi Prahou a Brnem. Je obklopeno krásnou lesnatou krajinou s mnoha rybníky. Jeho historie sahá až do 12.st. Již tehdy tudy vedla cesta spojující Čechy s Moravou. Nedaleko města na jednom z okolních kopců leží zřícenina hradu Orlík ze 14.st., která je ozdobou panoramatu a součástí městského lesoparku. Celá oblast bývala v 15.st. krajem husitským. Více jak 500 let se v kraji provozuje tradiční soukenická výroba, která se v 19. století natolik rozvinula, že se městu říkalo "Český Manchester". Ve 13. - 15. století se zde těžilo stříbro. Rozvinula se i lnářská výroba, později pak strojírenství a autoopravárenství. Nelze opominout známý a významný první rodinný pivovar Bernard, který značně přispívá ke známosti Humpolce u české veřejnosti. Město má celou řadu slavných rodáků. K nejznámějším patří skladatel Gustav Mahler, dirigent Josef Stránský nebo světový antropolog - kurátor antropologické sekce Národního muzea USA a zakladatel Americké antropologické společnosti Dr. Aleš Hrdlička (1869-1943, viz http://emuseum.mnsu.edu/information/biography/fghij/hrdlicka_ales.html). K jeho jménu se škola hlásí a jeho památná věta: "Všechno lidstvo jednoho původu jest" je jejím základním motem.

Není pochyb o tom, že si město svého gymnázia velice cení. Je jakýmsi intelektuálním centrem celého regionu. O všech úspěších, jichž dosahují učitelé i žáci, se ví a jsou okolím přijímány s nadšením a hrdostí. Je jich značné množství. Námi vybraný projekt „Školní knihovna jako multimediální centrum“ je jen jedním z nich.


Základní popis případu

Gymnázium Humpolec nabízí jak běžnou čtyřletou formu studia, tak i osmiletou určenou jen nejlepším žákům. Víceleté studium na gymnáziích u nás bylo znovu zavedeno po roce 1990, kdy po obnovení demokracie bylo umožněno opět zřizovat školy, jež se osvědčily již v dobách před 2.světovou válkou. V současné době se vede diskuse o tom, zda bylo obnovení víceletých gymnázií krokem správným směrem. Ukazuje se totiž, že se nedaří zvyšovat kvalitu škol jako celku. Víceletá gymnázia způsobují odliv nejnadanějších žáků z běžných základních škol a navíc většinou disponují nejlepšími učiteli, kteří jsou v našich podmínkách, kdy mzda učitelů zaostává za celostátním průměrem, k dispozici. A tak je kvalita víceletých gymnázií, jež jsou jistě srovnatelná s podobnými školami ve vyspělých západních zemích, vykoupena určitou stagnací úrovně běžných škol. Navíc může mít dělení žáků již ve věku 12 let negativní dopad na vznik elitářství a vede k nevhodnému pocitu nadřazenosti studentů víceletých gymnázií. Je naprosto pochopitelné, že zájem o přijetí do těchto škol mnohonásobně převyšuje nabídku.

Ve sporu o víceletá gymnázia stojí proti sobě dva názory. První, který má své přívržence též v současném vedení ministerstva školství, chce zrušit víceletá gymnáziaintegrovat nadané, průměrné, podprůměrné i handicapované žáky ve stejných třídách stávajících základních škol. Tento záměr je zdůvodňován teorií tzv. „inkluzivní třídy“, která se již v celé řadě západních zemí prakticky uplatňuje. Jen velmi málo se však u nás bohužel mluví o tom, že se tento přístup neobejde bez transformace pedagogických postupů a změny v organizaci výuky. A tak odpůrci tohoto řešení argumentují tím, že současné metody práce používané na běžných školách brání sebe realizaci a růstu talentovaných žáků. Podle nich je třeba nejprve reformovat základní školství a vytvořit takové prostředí, v němž může každý žák uplatnit své schopnosti. Pak přestane problém víceletých gymnázií existovat, neboť o ně nebude již zdaleka takový zájem, jako dnes. Důkazem mohou být třeba právě základní školy zařazené do výzkumu SITES M2 (Lupáčova, Červený Vrch, V lipkách, Hluboká), které si, díky atraktivním výukovým programům a aktivitám, na odliv žáků stěžovat nemohou.

Současné riziko zrušení hrozící víceletým gymnáziím a s ním spojená pozornost, která je jim díky tomu věnovaná, má v některých případech i určitý pozitivní vliv na práci těchto škol. Mezi školy, které svými výsledky jasně dokazují, že je jejich existence oprávněná, nepochybně patří i Gymnázium Humpolec. Kromě základní výuky, v níž se škola snaží uplatnit co nejvíce moderních inovativních prvků, je na škole i celá řada dalších mimořádných výukových aktivit a projektů, které pomáhají zvýšit úroveň i celkovou atmosféru školy. Dostaneme se k popisu některých z nich ještě později.

Zvláštní postavení mezi aktivitami školy má projekt Školní knihovna jako multimediální centrum, který jsme si vybrali jako případ pro výzkum SITES M2. Tento projekt totiž významným způsobem ovlivňuje celý chod školy a má dopad na výuku téměř všech předmětů. Zároveň jsme přesvědčeni, že by podobným procesem, tj. zřizováním víceúčelové školní knihovny měla projít většina našich škol. Je tedy příkladem hodným následování.

V angličtině se projekt nazývá School Libraries as Multimedia Centres. Z tohoto názvu lze odvodit zkratku SLAM, kterou budeme nadále používat. SLAM je projektem podporovaným z programu Evropské unie Socrates - Open and Distance Learning (nyní Minerva). Partnery Gymnázia Humpolec jsou Pedagogisk Senter Karmoy v Norsku jako koordinátor, St. Vincent College, Gosport ve Velké Británii a Pedagogical Centre Albertslund v Dánsku.

slamweb.jpg
Oficiální stránka projektu SLAM na serveru anglického partnera

Cílem projektu je vybudovat v partnerských organizacích knihovny jako centra disponující kromě klasických tištěných materiálů nově i materiály elektronickýmimultimediálními. Současně je úkolem projektu též integrovat činnost těchto knihoven do výuky, iniciovat společné výukové aktivity mezi zúčastněnými studenty a proškolit pracovníky knihoven i vybrané učitele. Jeho nedílnou součástí je snaha o ovlivnění pedagogických postupů u všech partnerů směrem od výuky orientované na učitelem předávané informace k výuce orientované na vlastní aktivní práci studentů. Celý projekt je rozdělen do následujících etap:

Projekt se nyní nachází na konci druhého roku tříletého období, na něž byl schválen. Již teď však stojí za popis.



Analýza

Místní souvislosti případu

Škola

Ještě nedávno vypadala práce s informacemi na Gymnáziu v Humpolci stejně jako na naprosté většině českých škol. Jako knihovna sloužil sklad, kde se na knihy, o něž byl z řad studentů pramalý zájem, prášilo a byly spíše na obtíž. Neexistoval o nich pořádný přehled, bylo obtížné je najít, bylo o nervy dělat inventuru. Počítačová učebna sloužila především k výuce informatiky. Pokud studenti pracovali na počítačích samostatně, většinou se nejednalo o plnění úkolů souvisejících se školou.

Tuto situaci, která je bohužel na našich školách docela běžná, vedení Gymnázia Humpolec považovalo již v polovině 90. let za nevyhovující. V posledních letech se ve školství na celosvětové úrovni stále více prosazují dříve spíše experimentální metody výuky, které preferují místo tradičního instruktivního řízení práce žáků založeného na memorování, tj. učení se látky nazpaměť bez souvislostí, konstruktivní tvořivé výukové metody, při nichž je žák aktivně zapojen do určité praktické výukové činnosti, kterou (je-li vše tak, jak má) dělá se zaujetím. Proto začalo vedení školy hledat možnosti vhodných aktivit, na nichž by tuto koncepci bylo možno ověřit.

Zásadním zlomem v této snaze bylo připojení školy do internetu v roce 1996. Internet je prostředím přímo svou podstatou podporujícím aktivní spolupráci mezi školami, a to i v mezinárodním měřítku. Samozřejmě, že ne jaksi samo sebou. Za každou takovou aktivitou vždy stojí více či méně zkušený učitel, který celou věc (projekt) vymyslí a hledá vhodné partnery. Jedním z míst, kde je možno najít aktuální nabídky na vhodné mezinárodní projekty posbírané po celém světě, zatříděné a vybavené stručným českým popisem, je stránka Projektů serveru Učitelský spomocník (http://www.spomocnik.cz) UK PedF Praha. Právě z tohoto informačního zdroje pocházejí některé aktivity, do nichž se škola pustila. Zde se nakonec v roce 1998 objevila i výzva na zapojení jedné české organizace do realizace projektu SLAM. Díky pohotové reakci vedení se Gymnáziu Humpolec podařilo tento projekt spolu s grantem EU získat.

Školní prostředí

Prostředí Gymnázia Humpolec je na první pohled velmi přátelské. Škola je studentům druhým domovem. Celá řada z nich zde tráví čas i v odpoledních hodinách. Oblíbeným místem je právě knihovna s přilehlou počítačovou učebnou, ale i překrásná nově zrekonstruovaná tělocvična, ping-pongový stůl na jedné zastrčené chodbě, studenty samostatně vedený bufet ve vestibulu. Je možno je kdykoli najít téměř všude ve stavebně značně komplikované struktuře spojením tří budov vzniklé školy. Není ničím výjimečným, když se i mimo vyučování zabývají některou doplňkovou výukovou aktivitou, jako jsou třeba projekty. Není pochyb o tom, že práce na výukových projektech, při níž se studenti i učitelé poznávají i v jiných situacích, než které nabízí běžná výuka, má kladný vliv na celkovou školní atmosféru.

Jak již bylo řečeno, snaží se učitelé Gymnázia Humpolec doplňovat výuku různými mezinárodními projekty již několik let. Za zmínku zcela jistě stojí např. Program Globe (http://www.globe.gov/). Tento projekt iniciovaný bývalým americkým viceprezidentem Gorem, který je velice známý a rozšířený téměř po celém světě, patří do kategorie projektů přírodovědných se zaměřením na životní prostředí. Školy jsou vybaveny základním meteorologickým zařízením a naměřené hodnoty zasílají denně do centra v USA. V České republice patří tým děvčat Gymnázia Humpolec (Berušky) k nejúspěšnějším. Je nositelem zvláštního ocenění za množství předaných dat, byl organizátorem národních Globe Games, akce při níž školy zúčastněné na projektu soutěží v různých tematicky zaměřených disciplinách, a vysílá své zástupce i na různé mezinárodní akce a konference.

globe.jpg
Berušky pod vedením profesora biologie na Globe Games

Mnoho zajímavých projektů se ve škole dělá díky učiteli dějepisu. Ve školním roce 1998/99 se spolu se studenty zapojil do projektu Peace in Time, který se zabýval čtyřmi historicky zajímavými situacemi uzavření míru v Evropě. První část popisovala souvislosti podepsání westfálského míru. Druhá se zaměřila na kongres ve Vídni, který v letech 1814-1815 uzavřel období napoleonských válek.V třetí části se studenti zabývali rokem 1919 a mírovou konferencí v Paříži. Poslední etapa projektu byla věnována konci druhé světové války. Příspěvky zúčastněných studentů popisují zajímavé události v jejich zemi, městě či jeho okolí, jejich příčiny a důsledky. Práce studentů můžete nalézt na Webu školy nebo i na stránkách partnerské školy (Fredrika Bremergymnasiet, Haninge, Švédsko). Jak je patrné z následující ukázky, jsou práce studentů v angličtině a mají vynikající úroveň.

rasin.jpg
Příspěvek projektu Peace in Time týkající se Pařížské mírové konference 1919

Aktivit školy přispívajících k utváření vhodné pracovní atmosféry a pocitu sounáležitosti žáků se školou je ještě mnohem více. Všechny je popsat nelze.

ICT ve škole

Funkce koordinátora technologií na plný úvazek na škole neexistuje. Tuto funkci zastává pouze neformálně učitel informatiky, který má o něco zvýšen úvazek a snížený počet hodin výuky. Stejně, jako jsme tento problém popisovali již v ostatních studiích SITES M2, i zde můžeme jen konstatovat, že funkci školního koordinátora technologií dosud náš katalog možných funkčních zařazení pracovníků ve školství nezná, a to působí ředitelům škol značné administrativní potíže. Naprosto stejná situace je i u funkce školního knihovníka. „Představovala bych si, že bude funkce knihovníka a správce sítě zanesena do katalogu prací, aby za tuto práci bylo i náležité ohodnocení.“ [A]

Je však třeba konstatovat, že jsme žádné technické nedostatky na škole nezaznamenali. V učitelském sboru působí hned několik odborníků na ICT. Informatiku učí kromě koordinátora technologií (zároveň správce lokální sítě) ještě učitel fyziky, který vede též elektrotechnický kroužek, který má na starosti veškerou údržbu a jednodušší opravy techniky. Údajně nemusí škola za práci na opravách zařízení vynakládat téměř žádné finanční prostředky.

Elektrotechnický kroužek
Elektrotechnický kroužek v akcii

Celkový počet pro výuku určených počítačů na škole je 33. Umístěny jsou ve dvou učebnách a v jedné tzv. video střižně. Počet studentů je přes tři sta. To znamená, že průměrný počet studentů na jeden výukový počítač na škole je přibližně 10, což je pořád příliš mnoho. To způsobuje určité problémy a nutnost regulace přístupu do internetu. Všechny počítače, kromě jediného na práci s videem specializovaného stroje, jsou zapojené v lokální síti s propojením do internetu. 18 počítačů je multimediálně vybaveno. Každá počítačová učebna disponuje 16 PC (většinou Celeron 300 MHz, 32 MB RAM, 1.2 GB HD), provozovanými pod operačním systémem Windows 98. Jedna z učeben je určena výuce informatiky, druhá je většinou otevřena pro samostatnou práci studentů. Obě jsou v případě potřeby využívány též pro výuku dalších předmětů. Např. učitelka zeměpisu občas bere celou třídu na hodinu k počítačům a nechá studenty (cca 30) pracovat s výukovými programy firmy Terasoft, které jsou na škole k dispozici. Přitom samozřejmě musí zabrat obě učebny. Přebíhá pak z jedné do druhé a usměrňuje práci studentů.

Další počítače jsou rozmístěny i v kabinetech školy a ve sborovně. Pro výukové účely jsou dostupná tato periferní zařízeni: laserová tiskárna, barevná tiskárna, skener, data projektor, zařízení pro zápis na CD-ROM, digitální video kamera SONY TR 7000E včetně střižny postavené na PC PIII/500 MHz s video kartou CANOPUS DEVEREX M1 a editorem REX. Výukové programy jsou k dispozici pro většinu předmětů. Ne všechny jsou však natolik kvalitní, aby byly soustavně využívány.

Počítačová učebna pro studenty
Počítačová učebna určená pro samostatnou práci studentů


Podpora práce s ICT ve škole

Počítačové učebny jsou mimo výuku k dispozici všem žákům školy i v odpoledních hodinách. Celá řada z nich tuto možnost také využívá. Je třeba přiznat, že ne všichni studenti používají počítače přímo pro práci do školy. Nejčastěji se pohybují na internetu. Vyřizují poštu nebo na Webu hledají věci, které je zajímají. Na Gymnáziu Humpolec platí přísný zákaz hraní počítačových her. Poruší-li ho někdo, dostane se tzv. „do vězení“. Znamená to, že ztratí nejprve na určitou dobu práva přístupu do internetu, při opakování prohřešku může přijít o možnost pracovat v lokální síti úplně. Je otázkou, kam zařadit mezi studenty velmi oblíbené slovenské internetové virtuální prostředí Atlantis, které je založeno na chatu a lze v něm i budovat virtuální prostory. Práce s ním hraní silně připomíná.

„Žáci mohou chodit do jedné učebny v podstatě od rána do páté hodiny, kdy se zavírá škola. Druhá učebna je určena pro výuku a v případě potřeby je v odpoledních hodinách otevřena i pro volně příchozí studenty. Z důvodu velkého zájmu o práci na internetu mají studenti omezený přístup na dva dny v týdnu. Dny si mohou určit sami.“ [TC]

Vzhledem ke svému mimořádně prestižnímu postavení v regionu má Gymnázium Humpolec značně kvalitní učitelský sbor. Dá se říci, že žádný jeho člen neodmítá ani technologie ani moderní výukové metody. Všichni učitelé školy si průběžně zvyšují kvalifikaci samostudiem. V oboru ICT se mohou vzdělávat přímo ve škole. „V případě potřeby je uspořádáno školení učitelů správcem sítě nebo učiteli informatiky. Ten kdo má problémy, může chodit do hodin informatiky spolu se studenty nebo na konzultace.“ [SP]

Pan ředitel studuje dálkově na Masarykově universitě v Brně školní management. Každoročně se některý z učitelů účastní mezinárodních kurzů v rámci programů Socrates Comenius. V loňském roce to byl kurz TRANSPRO orientovaný na projektovou výuku s využitím ICT. Zvláštní přínos pro učitele má účast v projektu SLAM. Hned několik se jich mohlo zúčastnit koordinačních schůzek v zahraničí, při nichž se detailně seznámili s prací knihoven ve školách v Norsku, Dánsku a ve Velké Británii. Ta učitelka, která bude v blízké budoucnosti zastávat místo školní knihovnice prošla navíc i specializovaným školením zaměřeným na využití ICT ve školních knihovnách.

„Škole nesmírně pomohlo, že se minimálně 12 - 15 učitelů během dvou let dostalo na různé stáže v rámci EU do zahraničí. Je to pro ně velká motivace v jejich práci.“ Všichni učitelé podstupují i interní školení.“ [A]

Všichni učitelé školy mají přístup k počítačům, mají vlastní E-mailovou adresu a, pokud chtějí, mohou mít i své WWW stránky na školním intranetu. Někteří již tímto způsobem předávají studentům výukové materiály, úkoly či např. otázky k maturitě a přijímají výsledky. „V němčině stahuji z internetu výukové materiály. Studenti posílají úkoly E-mailem, většinu výstupu již řešíme přes počítač.“ [T]

Učitelé, kteří potřebují pomoci při práci s počítači, se, pokud to jde, obracejí na některého z kolegů - odborníků. Škola má však vypracovaný i systém asistentů – vybraných zvláště schopných studentů, kteří jsou v každé třídě určeni jednak ke správě kont lokální sítě celé třídy, ale samozřejmě slouží též jako pomocníci při jakýchkoli technických problémech. Učitelé jejich služeb běžně využívají.

Současný stav vybavenosti školy technologiemi nelze považovat za zcela vyhovující. Škola by pravděpodobně do budoucna měla počítat se zřízením samostatné multimediálním počítačem a data projektorem vybavené prezentační učebny, která by mohla sloužit k realizaci přednášek učitelů a externích lektorů i k přednesu na počítači vytvořených studentských referátů, jichž rychle přibývá. „Na počítačích vyhledáváme a zpracováváme informace do různých předmětů. Někdy odevzdáváme úkoly i v elektronické podobě.“ [S]

Současná praxe, kdy se prezentace odehrávají v počítačové učebně není vyhovující, neboť tato učebna není dost velká a počítače rozmístěné na všech lavicích překážejí a ruší. S tím, jak se bude zvětšovat zapojení ICT do všech předmětů, bude třeba počítat i s vybavováním dalších učeben alespoň jedním počítačem. Posílit bude třeba též připojení do internetu, a to i přesto, že poskytovatel již nyní umožňuje krátkodobá zvýšení z garantovaných 64 Kb/s na 128 Kb/s. Současný stav se zdá být již teď vzhledem k zatíženosti linky nevyhovující.

Učitelé školy jsou se současným stavem celkem spokojeni. Všichni se domnívají, že je vedení schopno zajistit přiměřený rozvoj ICT i v budoucnosti, přestože dlouhodobé plány rozvoje v této oblasti dosud neexistují.

Informatika v kvartě
Výuka informatiky v kvartě


Vnější souvislosti případu

Státní politika

To, že je u nás právě zaváděna tzv. Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (http://e-gram.cz/koncepce.asp), jsme popisovali podrobně ve studiích CZ001 a CZ002. Vzhledem k tomu, že v okamžiku vzniku této studie nedošlo k žádným podstatným změnám, nemá smysl popis Koncepce opakovat. Snad jen připomeneme, že po předchozím nezájmu ze strany státu jsme v příštích pěti letech v očekávání investic přes 7 miliard Kč do vybavení škol ICT a školení učitelů. Přestože má tento projekt i své problémy, dá se očekávat, že zásadním způsobem ovlivní právě problematiku, jež je předmětem zkoumání v rámci SITES M2.

Gymnázium Humpolec by mělo ve svém písemném plánu rozvoje ICT, jež je podmínkou poskytnutí jakýchkoli služeb v rámci státní Koncepce, požadovat dovybavení školy výše již zmiňovanou prezentační technikou a hlavně posílení linky do internetu.

Zajímavou souvislost má náš případ s jiným významným současným úkolem státní politiky - s decentralizací státní správy. Humpolec se stal součástí nově vzniklého Jihlavského kraje. Důkazem významu školy je i to, že se po loňských volbách paní ředitelka Gymnázia Humpolec stala zástupkyní hejtmana, a tak musela být ze své funkce dočasně uvolněna. Vzhledem k tomu, že kraj je nyní zřizovatelem středních škol, využili jsme této skutečnosti a přidělili jsme jí roli administrátora případu.



Tématická analýza případu

Osnovy, cíle a hodnocení

Projekt Školní knihovna jako multimediální centrum má několik fází, je značně členitý a zasahuje do všech oblastí života školy. Nejsnáze se nám asi podaří popsat fázi úvodní, v níž během minulého školního roku fyzicky školní knihovna vznikala. Dnes do ní patří prostorná studovna vybavená novým nábytkem včetně prosklených skříněk na knihy, jež obklopují všechny stěny místnosti.

Studovna školní knihovny
Studovna školní knihovny

Zároveň s fyzickým vznikem knihovny byl v rámci projektu pořízen a do školní lokální sítě nainstalován specializovaný knihovní systém Lanius. Všechny knihy ve vlastnictví školy do něj byly zařazeny (6200 svazků). Prakticky to znamená, že je dnes možno z kteréhokoli školního počítače hledat v rejstřících i provádět změny. V blízké budoucnosti je v plánu propojit tento systém pomocí internetu s dalšími kompatibilními systémy u nás i v zahraničí (např. s knihovnami partnerských institucí).

„Dříve jsme museli dojít za sekretářkou, abychom se zeptali, jestli tu ta kniha je nebo není. Teď je to ulehčené tím, že sednu k počítači a sama si najdu co potřebuji.“ [S]

Dalším zařízením, které bylo pořízeno díky projektu, je pracoviště na zpracování digitálního videa. Za ten rok, co je v provozu, již jasně ukázalo, k čemu může být dobré. Digitální kamera je přítomna na každé akci školy. Studenti se s ní učí pracovat a neustále se zdokonalují. Práce s kamerou i zpracování záznamu na digitálním střihovém pracovišti je zařazena i do výuky informatiky. Již bylo vyrobeno několik opravdových dokumentů, včetně zvuku a titulků. Velmi zdařilý je například záznam loňského červnového zájezdu spojených týmů Globe a SLAM do Norska. Pro nás zvlášť zajímavým využitím této techniky je v angličtině vytvořený pořad, v němž studenti Gymnázia Humpolec představují své město a školu svým zahraničním partnerům. Je zřejmé, že investice do tohoto stále dost nákladného zařízení se vyplatila.

Střih videa
Studenti zpracovávají video záznam pořízený během Dne otevřených dveří

První fáze projektu byla nepochybně úspěšná. Knihovna byla zřízena, činnosti byly z větší části nastartovány. Již teď posoudit, do jaké míry se zdařilo splnit hlavní cíle projektu, tj. začlenit knihovnu se všemi jejími funkcemi do života školy, je však velice obtížné. Následující citáty naznačují, že i to se snad daří.

 „Novými metodami poznáme žáka ne jen lépe ale i jinak. Poznáme nejen jaká fakta zná student, ale i jeho další hodnoty (komunikace, kreativita, …).“ [T]

„Ten student, který by se normálně neprosadil, tak se nyní může prosadit daleko lépe.“ [T]

„Vznik knihovny hodnotím kladně, ale bude ještě chvíli trvat, než se s ní naučíme efektivně pracovat. Mám obavy, že jakmile přejdeme na styl práce, který projekt předpokládá, narazíme na nabitost osnov, jež nebudeme schopni v plném rozsahu splnit.“ [T]

Projekt určitým způsobem ovlivňuje chod školy: „V organizaci jsou změny. Často se zařazují dvě hodiny stejného předmětu za sebou, propojují se hodiny různých předmětů a dělají se i další úpravy rozvrhu.“ [SP]

Práce učitelů a výsledky

Jak již bylo řečeno, největším přínosem pro učitele byl kontakt a výměna zkušeností s kolegy ze zahraničí. Jistě pro ně bylo příjemným zjištěním, že jsou schopni obstát i v mezinárodní konkurenci. Že jim nedělá potíže plnit úkoly projektu a někdy dokonce dosahovat lepších výsledků než jejich zahraniční partneři. Vzájemné kontakty se přitom neomezují jen na cesty našich učitelů do zahraničí. Pracovní schůzky projektu se konají běžně i v Humpolci, a to s velkým úspěchem.

SLAM UK
Ukázka PowerPointové prezentace představující britský tým projektu SLAM
(jméno záměrně upraveno z důvodů zajištění anonymity)

Integrace knihovny do práce školy je plně v rukou učitelů. Určité zaváděcí výukové aktivity využívající ICT jako prostředek spojující partnerské organizace jsou přímo součástí projektu SLAM. Všichni partneři se dohodli na tom, že aktivitou plnící právě tento úkol bude projekt Dům 2012. Jeho dokončení je bohužel plánováno až na příští rok, a tak můžeme popsat jen jeho počáteční stádium.

Podstatou projektu je nechat studenty seriózním způsobem navrhnout dům, jaký by jednou v době své ekonomické soběstačnosti (proto 2012) chtěli a také skutečně mohli mít. Rozhodně se nejedná o pouhou fantazii. Na Gymnáziu Humpolec byla z důvodů věkové kompatibility a úspěchů ve studiu pro účast vybrána kvarta, tj. čtvrtá třída osmiletého studia. Hlavním předmětem, v němž se projekt realizuje je občanská výchova. Souvisí však pochopitelně i s jinými předměty. „Projekt Dům 2012 bude mít dopad prakticky do všech předmětů. Děti se o tématu dozvědí více, než by tomu bylo v běžné výuce.“ [T]

Práce začala tím, že všichni dostali za úkol důkladně si problém rozmyslet a navrhnout strukturu řešení všech souvislostí – stavbou počínaje a hypotékou konče. Anglická verze výsledné sjednocené struktury v podobě myšlenkové mapy určené k prezentaci partnerům je na následujícím obrázku.

Dům 2012 - stuktura
 Myšlenková mapa struktury projektu Dům 2012

V další fázi projektu byly učitelem vytvořeny týmy, které si takto definované tématické celky rozebraly. V současné době se projekt nachází ve stádiu studia materiálů a konzultací se zahraničními partnery. „Děti by měly v projektu Dům 2012 získávat informace především v našem informačním centru - knihovně. Měly by zde mít přednášky, mohly si nalézt potřebné knihy, spojit se s partnery v zahraničí apod.“ [T]

V plánu je, aby každý tým vyrobil co nejpodrobnější doporučení vztahující se k zadanému tématu. Úkolem celé třídy pak bude s využitím těchto doporučení dům navrhnout a připravit prezentaci pro partnery s odůvodněním. Nakonec si partneři své návrhy vymění a zkritizují. O tom, že je příprava skutečně důkladná svědčí i následující fotografie pořízená ve škole během přednášky předního humpoleckého architekta komplexně pojednávající o problematice výstavby rodinných domů se zvláštním důrazem na její budoucí perspektivy.

Přednáška architekta
Přednáška architekta na téma Dům budoucnosti

„Náš projekt Dům 2012 studentům umožňuje setkávat se s různými činnostmi, které se jim budou hodit v životě. Studenti pracují ve skupinách - učí se spolupracovat. Rozšiřují si možnost vzdělání a sebevzdělání za hranice normálu.“ [T]

Realizace projektu ovlivňuje významným způsobem vztahy mezi učitelem a studenty. „Došlo k podstatným změnám. Učitel se musí více přizpůsobit studentům, musí být stále ve vzájemném kontaktu, používá volnější výukové metody, ale pro žáky efektivnější.“ [T]

Učitelé jsou přesvědčeni, že postavení třídy, která byla pro práci na projektu vybrána není ovlivněno. „Nemyslím si, že by studenti pracující na projektu měli jiné postavení než ostatní.“ [T] Je však třeba přiznat, že na Gymnáziu Humpolec, podobně jako i jinde při podobných příležitostech, bývá jen zřídka výběr studentů pro účast v aktivitách spojených např. se zájezdem do zahraničí nekonfliktní.

Dá se říci, že většina učitelů školy hodnotí vznik školní knihovny kladně a se změnami, které přináší se ztotožňuje.

Práce studentů a jejich výsledky

Přestože projekt SLAM určitým způsobem ovlivňuje všechny studenty, nejvíce se mu věnují nynější kvartáni. Pracují na něm již od počátku a své úkoly plní vzorně. Již v loňském roce vytvořili PowerPointovou prezentaci sebe, své školy i místa, odkud pocházejí. Na stejné téma připravili též video pořad. Někteří se zúčastnili i již zmiňované cesty do států Severní Evropy, kde v Dánsku navštívili partnerskou organizaci (Pedagogisk Senter Albertslund) a v Norsku partnerskou školu v projektu Twin School v rámci programu GLOBE.

PowerPointová prezentace kvarty
Ukázka PowerPointové prezentace představující studenty kvarty z Humpolce

Nyní se věnují především Domu 2012. Zde je svědectví jednoho z nich: „Naše skupina (5 studentů) pracuje na návrhu vytápění. Výsledkem bude porovnání různých druhů z odlišných úhlů pohledu. Pro mne je to práce nová. Nic podobného jsem zatím nedělal. Podobnou práci bych mohl dělat bez počítače jen s velkými obtížemi.“ [S]

Jak je vidět, studenti se připravují skutečně důkladně a práce je baví. O tom, co dělají, ví celá škola, učitelé jsou domluveni na spolupráci v rámci svých předmětů. A tak není žádným překvapením, že je mu věnován prostor například i ve výtvarné výchově.

Obrázky Domů 2012
První představy o domech budoucnosti na nástěnce na chodbě školy

Studenti spolupracují v rámci stanovených týmů. Je na nich, jak si práci mezi sebou rozdělí. Ten, kdo rozumí počítačům, dostává se do role zpracovatele dat, která opatřují ostatní členové týmu. Jiný se specializuje na grafickou stránku věci, někdo jiný se zase věnuje stylistice. Každý si zkrátka najde polohu, která mu nejvíce vyhovuje. Jsou pochopitelně i tací, kteří se snaží práci pokud možno vyhnout. Je na učiteli, aby o všem věděl a podle toho studenty hodnotil. „Někdy se mi zdá, že pár jedinců ve třídě se jen veze.“ [T] Nejlepší příležitostí pro ocenění práce studentů jsou právě zahraniční zájezdy.

Studenti se domnívají, že projekt jejich vzájemné vztahy příliš neovlivňuje. Jisté známky změny jsou však z pohledu učitelů pozorovatelné: „Jejich postavení se změnilo, prohloubilo se povědomí o schopnostech třídy.“ [T]

Někteří studenti mají počítač též doma. Ti pak mají samozřejmě výhodu, zvláště jsou-li počítače ve škole plně obsazeny a oni potřebují si udělat něco do školy. Jeden otec dvou studentů gymnázia nás překvapil nečekaným prohlášením: „U synů už není takový hlad po počítači, když je provází výukou, pak když přijdou domů, tak rádi sáhnou třeba po knize.“ [P]

Všechna naše zjištění ukazují, že spolupráce školy s rodiči je vzorná. „Ve škole existuje poradní sbor rodičů (jeden zástupce z každé třídy) se kterým se vedení školy pravidelně schází, informuje je, žádá je o rady a připomínky atd. Na začátku roku se koná hromadné setkání rodičů. Dělají se též dny otevřených dveří.“ [A]

Specifikace a způsob využití ICT

Ve škole je profesionálním způsobem spravovaná lokální síť Novell. To znamená, že má každý student své konto, elektronickou poštuvlastní adresář, kam ukládá svou práci. Přihlásit se do sítě a pracovat lze z libovolného školního počítače (mimo video pracoviště). Na všech počítačích jsou k dispozici základní programy balíku MS Office. Všichni běžně pracují s Wordem, Excelem a PowerPointem. K prohlížení WWW stránek je používán MS Internet Explorer. Kvartáni se v informatice učí vytvářet WWW stránky v jazyce HTML. Pro tvorbu používají běžný textový editor Wordpad.

Práce s ICT již začíná být nedílnou součástí výuky. Počítače jsou používány nejen pro sběr dat, ale i k jejich zpracování a přípravu výstupů ve formě textových dokumentů, PowerPointových prezentací, WWW stránek či videa.

Problémy a jejich řešení

Hlavní administrativní problém školní knihovny na Gymnáziu Humpolec souvisí se systémem financování našich škol. Současná neexistence katalogového místa pro knihovníka a technického koordinátora by se případně dala obejít, kdyby škola dostala přesně ty peníze, na něž má nárok díky státnímu normativu, tj. částce, kterou stát vyplácí na jednoho žáka. Pak by teoreticky škola mohla zvýšením úvazků nebo zvětšením tříd nějakého učitele ušetřit a místo něj zaměstnat potřebného pracovníka. Jenže takhle to u nás nefunguje. Diky tomu, že existují i školy, které mají velmi malý počet žáků, dochází k přerozdělování prostředků. Ty školy, které nemají problémy s počtem žáků (jako např. Gymnázium Humpolec), vlastně dotují ostatní. Vedení školy i přes nepříznivé podmínky plánuje funkci knihovníka zavést od příštího školního roku.

„Projekt bude pokračovat uvolněním některého učitele jako knihovníka, zajištěním stálé služby. Ale ne takové služby, jaká byla v knihovnách dříve. Jde o roli učitele – knihovníka, který je zároveň průvodcem a rádcem při vyhledávání informaci.“ [A]

Jiným problémem, který značně snižuje zájem učitelů o sebezdokonalování, je neexistence kariérního řádu. Jedná se o systém zvyšování kvalifikace učitelů spojený s platovým růstem, o němž se mluví již několik let, ale dosud nebyl schválen.

„Měl by být zajištěn kariérní řád učitelů. Ve školách je spousta snaživých lidí, ale šanci se dostat trochu výš má jenom ředitel a jeho zástupce. Ostatní jsou si rovni a liší se pouze osobním ohodnocením. Pokud se, podobně jako letos, stane, že se část peněz z osobních ohodnocení přesune do základních platů, ta motivace se ztrácí.“ [A]

Přímo zásadním problémem, jež brání plnému rozvinutí inovativních metod předpokládaných projektem SLAM, je nutnost naplnit obsahovou stránku výuky neboli dodržet osnovy. Je zřejmé, že metodami, při nichž je čas věnován vyhledávání a zpracování informací nelze dospět ke znalosti takového množství fakt, jako když se tato fakta učí přímo nazpaměť. „Podmínkou úspěšného splnění cílů projektu v dlouhodobém horizontu je změna osnov.“ [T] Bohužel právě znalosti fakt u nás dosud převládají jak v náplni osnov tak i v požadavcích u přijímacích zkoušek na vysoké školy. „Velkým problémem učitelů je to, že jejich přesvědčení o správnosti zavádění projektového vyučování koliduje se systémem příjímání studentů na vysoké školy. Hlavním kritériem kvality gymnázia jsou u nás především počty přijatých žáků na VŠ.“ [A]

Nejsnadněji asi bude možno řešit problémy technické. „Je tu málo počítačů na počet studentů, odpoledne je tu plno a musí se čekat, občas nejde síť, internet je pomalý.“ [S] Většinu těchto potíží snad již v dohledné době pomůže řešit Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání. Gymnázium Humpolec bude jistě schopno definovat své požadavky v tomto směru a zdůvodní si je.

Opakovatelnost případu

Projekt je od počátku koncipován jako zaváděcí s cílem implementace jeho aktivit do činnosti školy kontinuálně a navždy. O nějakém opakování v tomto případě nelze hovořit.

Přenositelnost případu

„Kdyby na podobném projektu pracovalo více škol, vznikla by konkurence a nás by to nutilo být lepší.“ [S]

Samotný projekt SLAM klade, díky finanční podpoře EU, značný důraz na šíření výsledků. „Jsou zpracované Webové stránky, píšeme články a snažíme se informovat kde se dá.“ [SP] Hlavní aktivity v tomto směru lze pochopitelně očekávat až v poslední fázi projektu, kdy již bude čím se chlubit.

Problematika přenositelnosti má u tohoto případu mimořádný význam též v kontextu stavu, v němž se nachází celé naše školství. Vše nasvědčuje tomu, že zavádění ICT do vzdělávání zásadním způsobem ovlivňuje samotné výukové metody. Způsob, jakým se to děje, je výrazně závislý na zkušenostech, schopnostech a znalostech všech, kteří jsou do tohoto procesu zapojeni, hlavně učitelů. Ve skutečnosti lze technologie využívat i velice odlišnými způsoby. Je možno připojit školy chráněným způsobem do internetu, každému žáku přidělit konto a na jeho základě ho kontrolovat a řídit, co má kdy dělat. Je možné mechanicky převést stávající učebnice do elektronické podoby, vyrobit sbírky interaktivních cvičení, řadu simulací různých dějů a nakonec systém počítačových testů. Pak stačí si počkat, dokud je žáci nesplní. V zásadě nic z toho není zcela špatné. Jenže v tomto duchu vychovaný člověk zvyklý na to, že je instruktivně řízen, najde uplatnění nejspíše jen v takových povoláních, které nevyžadují vlastní iniciativu.

Vlastnosti, které bude člověk budoucnosti potřebovat, jsou spíše jiné. Musí být schopen se kdykoli naučit právě to, co je zrovna třeba, musí být schopen se samostatně orientovat v obrovském množství informací, které jsou bez omezení dostupné, musí se umět přizpůsobit nově vzniklým situacím. Měl by chápat globální problémy lidstva.

Vlastnosti tohoto druhu lze pěstovat nejlépe pomocí konstruktivního projektového způsobu výuky přesně tak, jak se o to snaží právě Gymnázium Humpolec. Je však třeba též připomenout, že podobné metody nelze uplatnit úplně ve všech výukových situacích. Je třeba vždy zvážit, která metoda je v tom kterém případě vhodnější. V každém případě mohou být aktivity zde popisované inspirací pro další školy. I když před námi stojí ještě hodně překážek, měla by se knihovna se specializovaným knihovníkem jednou stát nedílnou součástí každé české školy. Podaří-li se to, bude to jistě přínosem pro schopnost našich žáků prosadit se v budoucím globálním světě.

Jsme přesvědčeni, že aktivity Gymnázia Humpolec, zvláště dnes, kdy se realizuje státní koncepce vybavování škol technologiemi, stojí za pozornost a měly by být příkladem ostatním.



V Praze dne 10.6.2001
Bořivoj Brdička
František Vištein
Oddělení informační výchovy KTchV
Karlova univerzita Pedagogická fakulta
Praha




Přílohy


Video sekvence

Video sekvence sejmuté ve škole během pozorování případu. Vyberte si vhodnější rychlost podle způsobu vašeho připojení do internetu.
56 kb/s 256 kb/s a více
1. Gymnázium Humpolec zvenku video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K
2. Tělocvična a dvůr s meteorologickou stanicí projektu Globe video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K
3. Studovna školní knihovny o přestávce video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K
4. Počítačová učebna určená pro samostatnou práci studentů video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K
5. Výuka informatiky v kvartě video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K
6. Referát z fyziky s PowerPointovou prezentací video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K
7. Střih digitálního videa video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K
8. Přednáška architekta v rámci projektu Dům 2012 video.jpg - 0,86 K video.jpg - 0,86 K


Slovníček pojmů

Základní škola (ZŠ). Standardní škola pro žáky od 1. do 9. roku školní docházky (věk 6-15).

První stupeň. První část studia na základní škole v ročnících 1-5 (věk 6-11) odpovídající anglickému označení „primary“.

Druhý stupeň. Druhá část studia na základní škole v ročnících 6-9 (věk 12-15) odpovídající anglickému označení „lower secondary“.

Gymnázium. Výběrová škola pro studenty od 10. do 13. roku školní docházky (věk 16-19) odpovídající anglickému označení „upper secondary“.

Víceleté gymnázium. Výběrová škola pro nadané studenty od 6. do 13. roku školní docházky (věk 12‑19) založená na klasickém pojetí zavedeném v našich končinách v 19.st. V současné době se rozhoduje o zrušení této formy studia.

Odborná škola. Specializovaná střední škola pro studenty od 10. do 13. roku školní docházky (věk 16-19) odpovídající anglickému označení "upper secondary".

Kč. Koruna (Crown) – česká měna. V prosinci 2000 přibližně $1 ~ 38 Kč.

Státní normativ. Průměrná částka, kterou stát vynakládá na studium jednoho žáka. Liší se podle typu školy.

Stupně hodnocení. V ČR se používají známky v podobě číselné řady od 1 do 5. 1 je nejlepší, 5 je nedostatečná.



Zkratky

Zkratky použité pro označení původu citátů ve studii.


© 2001 IT UK PedF