logo.gif - 5,84 K

Kód případové studie:

P 001 CZ




Pilotní případová studie

ZŠ Lupáčova, Česká republika


English version Popis případu Škola Aktivity Tématická analýza Závěr Přílohy



Popis případu

Základní škola v Praze 3 Lupáčově ulici (http://www.lupacovka.cz/) je v České republice velmi známa svými výsledky ve využívání ICT. Hlavní zásluhy na této skutečnosti má její vedení. Ředitel je nejen velmi schopným manažerem a učitelem, ale též propagátorem výsledků práce školy. Díky vedlejší hospodářské činnosti a sponzorům má škola nadstandardní technické vybavení. Ve škole je jedna počítačová učebna s 12-ti studentskými pracovišti. Jejich technická úroveň odpovídá současnému standardu (Pentium 130 a lepší). V učebně angličtiny je umístěno 5 starších počítačů používaných na práci s textem. Jedna učebna, označovaná jako prezentační, je vybavena nejmodernější interaktivní stěnou, umožňující nejen promítání obrazu, ale též interaktivní ovládání počítače. Počítače jsou v některých dalších třídách a je možno je najít téměř ve všech kabinetech, ve sborovně a pochopitelně i u hospodářky a v jídelně. Téměř všechny jsou propojeny do lokální sítě a celá škola pak je pevnou linkou 64 kb/s připojena do internetu.

ZŠ Lupáčova je tzv. fakultní školou Karlovy univerzity Pedagogické fakulty. To znamená, že v ní vykovávají praxi studenti této fakulty a jsou zde organizována školení pro učitele z praxe. Je též akreditovaným střediskem MŠMT pro multimediální výukový software a zároveň střediskem firem Microsoft a Dorling Kindersley. Má největší sbírku (700) výukových CD ROM programů a encyklopedií v ČR.

Díky těmto skutečnostem jsou ICT v ZŠ Lupáčova využívány více různými způsoby. Kromě různých specializovaných projektů jsou technologie používány i v běžné výuce některých předmětů. Proto jsme se rozhodli, že se v rámci této pilotní případové studie nebudeme zabývat pouze jednou určitou aktivitou, ale budeme se věnovat využití ICT v této škole komplexně.


Škola

Základní škola Lupáčova v Praze 3 byla zřízena po revoluci v roce 1989 jako jedna z prvních státních škol se samostatnou právní subjektivitou. Předmětem činnosti je základní vzdělání žáků s výraznou orientací na jazyky a zvláště na jejich využití přímo ve výuce. Škola nabízí výuku 5 světových jazyků: angličtinu, němčinu, francouzštinu, španělštinu, ruštinu. Třídy jsou na výuku děleny. Jazyková výuka je poskytována v rámci základního vzdělání v programu „Základní škola s rozšířenou výukou jazyků", jehož osnovy jsou schváleny MŠMT. Zároveň nabízí i nadstandardní možnosti, jako jsou například doplňkové konverzace v jednotlivých jazycích s rodilými mluvčími, či celou řadu dalších aktivit rozvíjejících jazykové dovednosti žáků.

Škola přijímá žáky na základě výsledků zařazovacího řízení (test, pohovor, výsledky na kmenové škole). Ve třetím ročníku je zahájena výuka prvního cizího jazyka (Aj, Šj, Nj), v 6. třídě žáci přibírají druhý jazyk. Žáci mají možnost absolvovat výuku třetího jazyka formou nepovinných kurzů. Ve vyšších ročnících se v případě odpovídající znalosti žáků některé předměty částečně vyučují přímo v cizím jazyce, případně jsou využívány zahraniční didaktické materiály.

Partnerem školy je britská mezinárodní jazyková škola ILC , která garantuje odpovídající výuku angličtiny. Tato spolupráce umožňuje nejlepším žákům složit mezinárodně platnou zkoušku Junior Oxford Preliminary. Patronát nad výukou španělštiny má argentinské velvyslanectví. Škola organizuje vlastní jazykové soutěže v angličtině a španělštině včetně hodnotných cen.

Nedílnou součástí učebního plánu jsou výměnné zájezdy do partnerských škol v SRN , Velké Británii, Španělsku a Francii. V páté a šesté třídě se již tradičně pořádá pro žáky, kteří si zvolili německý jazyk od třetího ročníku, společná česko - německá desetidenní škola v přírodě v SRN (Bavorsko) a v České republice jako vyvrcholení předchozích písemných kontaktů. V současné době se připravuje celá řada dalších projektů pomocí Internetu ve spolupráci s Evropským centrem pro moderní jazyky v rakouském Grazu. Toto středisko je agenturou Rady Evropy. Připravují se i internetové projekty v jejichž rámci se budou konat další výměny (Lancaster, Blackpool aj.). Škola je přidružena k projektu UNESCO. Účastní se též celé řady dalších mezinárodních akcí. Je i členem sítě škol British Aerospace Link.

Škola využívá všech moderních technických prostředků. Od 6. třídy probíhá v počítačové učebně povinná výuka informatiky, a to v rámci předmětu praktické činnosti. Tato učebna se využívá nejen pro výuku informatiky, ale též v jiných předmětech a pro zájmovou činnost žáků.

Za spolupráce s firmou British Aerospace Systems byla nedávno na Základní škole Lupáčova otevřena nejmodernější prezentační učebna vybavena technikou umožňující práci se všemi dostupnými médii ve výuce. Interaktivní tabule zde slouží nejen jako promítací plocha, ale pomocí zvláštního pera je možno dokreslovat a dopisovat poznámky stejně jako na klasické tabuli. Zrovna tak je možno snímat jednotlivé obrazovky a vytvářet tak vlastní prezentace. Ve třídě má učitel též přímý přístup k internetu.

Rodičovská veřejnost je organizována v RU (Rodičovské unii), která je významným partnerem školy ve všech finančních, organizačních a pedagogických otázkách. RU společně s vedením školy vydává školní zpravodaj.

Škola má vlastní pěvecký sbor, který veřejně vystupuje (i v zahraničí), pořádá vánoční koncerty a akademie. Jeho součástí je i malý školní orchestr. V tělocvičně školy pravidelně nacvičuje taneční kroužek.

Zájem o studium na ZŠ Lupáčova je značný. Přestože se jedná o jednu z největších škol v dané oblasti (přes 550 žáků), nedaří se uspokojit všechny ke studiu přihlášené děti, a převis se každoročně zvyšuje.


Školní aktivity podporované ICT

Jak již bylo řečeno, jsou v ZŠ Lupáčova technologie používány více různými způsoby. Během našeho, v tomto případě jen velmi časově omezeného, pobytu ve škole v týdnu od 22. do 26.5.2000 jsme sledovali několik různých výukových aktivit, v nichž významnou roli hrály ICT. Z běžné, osnovami předepsané, výuky to byla angličtina v deváté třídě, vyučovaná v počítačové učebně, a biologie deváté třídy v prezentační učebně. Dále jsme navštívili počítačový kroužek dětí prvního stupně zabývající se projektem Děti jako my. Mnoho jsme se dozvěděli též o dalších projektech, např. o letošním nejúspěšnějším projektu školy - Kidfest. Ten však byl v době naší návštěvy již ukončen. Samozřejmě jsme též mluvili s mnoha aktéry různých činností - žáky, učiteli, rodiči i s nadřízenými orgány. Podívejme se teď na jednotlivé aktivity poněkud podrobněji.

Angličtina
Angličtina v počítačové učebně
angličtina v počítačové učebně; výzdobou zdí jsou prázdné krabice od výukových programů
Angličtina patří na ZŠ Lupáčova k nejdůležitějším předmětům. Jako první cizí jazyk se vyučuje již od 3. třídy. Všichni žáci procházejí též povinnou výukou informatiky, a to od 6. třídy. To znamená, že jejich znalosti v 9. třídě jsou již dostatečné k tomu, aby bylo možno oba tyto předměty integrovat. Prakticky je toto v ZŠ Lupáčova zorganizováno tak, že na angličtinu specializovaná devátá třída má po celý školní rok jednu vyučovací hodinu jednou za 14 dní v počítačové učebně. V rámci této časové dotace žáci zpracovávají jimi vybrané a vyučujícím schválené téma v podobě referátu v angličtině. Předepsaným zdrojem informací je pro ně internet. Jejich povinností je průběh práce pravidelně konzultovat s vyučujícím. Od něj dostávají pokyny, jakým způsobem mají text upravit a jak dál postupovat. Vyvrcholením celé práce je na závěr školního roku její obhajoba s prezentací před celou třídou.

Témata, která si žáci vybrali, byla různá. Nejčastěji historie, osobnosti či turistická místa, ale i hudba, umění nebo dokonce astronomie. Výsledný dokument byl zpracováván ve Wordu nebo jako Webovské stránky pomocí FrontPage Express. Vzhledem k tomu, že žáků ve skupině bylo více než počítačů, bylo nutno v několika případech zadat řešení úkolu společně dvojici žáků.

Při sledované hodině panovala pracovní atmosféra. Všichni hovořili s učitelem jen anglicky (nikoli však mezi sebou). Vesměs měli všichni žáci hodně napilno, neboť se blížil termín prezentace jejich práce, a tak se snažili ji na poslední chvíli ještě co nejvíce vylepšit. Učitel nebyl jediným, kdo žákům s technickou stránkou práce pomáhal. Ve třídě byli dva chlapci s výrazně vyššími znalostmi z počítačů. Na ně se spolužáci často obraceli se žádostí o technickou pomoc. Žádný z nich pomoc neodmítal. Většinou byli žáci společnými silami schopni problémy řešit sami.

Jednoznačně je možno konstatovat, že tato doplňková aktivita v rámci výuky angličtiny splnila svůj cíl. Přispěla nejen k výuce jazyka samotného, ale měla dopad i na prohloubení znalostí z informatiky a nakonec zvýšila i znalosti těch předmětů, které mají souvislost s vybranými tématy. Za velmi cennou lze považovat závěrečnou prezentaci referátů. Díky ní se žáci dozvědí vše důležité z práce ostatních, a tak se všichni vzájemně obohatí. V našem případě závěrečné obhajoby poněkud poznamenala porucha interaktivní tabule v prezentační učebně. Žáci tak nemohli své prezentace zrealizovat v podmínkách, na něž se připravovali. V tomto případě bylo sice možno obhajoby provést náhradním způsobem, ale i tak bychom se v souvislosti s touto událostí měli zamýšlet i nad tím, zda je správné se na funkčnost techniky plně spoléhat.

Biologie
V tomto případě se jedná vlastně o běžnou výuku klasického typu odpovídající osnovám daného předmětu. Rozdíl, který jsme zde sledovali spočíval ve využití interaktivní tabule s multimediálně vybaveným počítačem připojeným do internetu.

Biologie v prezentační učebně
hodina biologie v prezentační učebně
Prvním účelem, který tato technika plní je prezentace látky. Učitel si předem připravil výklad jako prezentaci v PowerPointu. Tuto prezentaci během výkladu promítal a vhodným způsobem ji doplňoval Webovskými stránkami přímo z internetu. Je zřejmé, že takovýto způsob využití interaktivní tabule je pro výklad obohacením. Učitel má sice více práce s přípravou na hodinu, zato však může výklad doplnit vysoce aktuálními informacemi a udělat ho mnohem zajímavějším.

Při pouhé počítačové prezentaci se ale nevyužijí všechny možnosti interaktivní tabule. Na to by stačil normální datový projektor nebo rámeček. Vlastní interaktivita se uplatní teprve v případě, kdy je třeba prezentovat celé třídě nějaký postup či ovládání určitého programu. Použitá interaktivní tabule Prometheus je navíc vybavena ještě přídavnou funkcí, která umožňuje ovládacím perem kreslit zvolenou čarou a barvou přímo do obrazu.

Učitel využil těchto možností dokonale. Pro procvičení i o věření dosažených znalostí si připravil na jedné stránce prezentace obrázky známých biologů a vedle nich obrázky odpovídající jejich objevům. Žáci pak u tabule přetahovali obrázky jako objekty na určená místa nebo mezi nimi kreslili přímo na tabuli spojnice. Později zkoušel jeden žák vykonat přímo na internetu malý test z biologie v angličtině a celá třída mu pomáhala.

Námi navštívená hodina biologie se vyznačovala značným zájmem celé třídy o probíranou látku. Panovala konstruktivní pracovní atmosféra, v níž žáci projevovali vlastní aktivitu a spontánně se hlásili o slovo. Každý mohl vyjádřit svůj názor. Učitel práci pouze usměrňoval tak, aby byly stanovené výukové cíle splněny.

Podobným způsobem se v ZŠ Lupáčova vyučují i další předměty. V podstatě může prezentační učebnu využít každý učitel, který má zájem a na výuku se předem připraví. Kromě internetu může využít též některý z úctyhodné školní knihovny výukových programů a encyklopedií na CD-ROM.

Děti jako my (http://deti.atlas.cz/)
Tato aktivita nepatří mezi běžné školní činnosti dané osnovami. Jedná se o činnost, která bývá dnes často nazývána projektem. Jeho iniciátorem byl ředitel školy, který má dobrý kontakt s dětským oddělením pražské nemocnice Motol. Dostal vynikající nápad na využití ICT ke spojení dětí dlouhodobě nuceně pobývajících v nemocnici s dětmi zdravými, které jsou ve škole nebo jinde na internetu. Podařilo se mu sehnat sponzory, kteří vybavili příslušné oddělení nemocnice počítači a zajistili připojení do internetu.

Ve škole vše zorganizoval tak, že nejstarší žáci, především „počítačoví experti" pracovali na WWW stránkách projektu, ostatní se zabývali obsahem těchto stránek a komunikovali s dětmi z nemocnice. Od června do listopadu 1999 probíhala zkušební fáze projektu a byla úspěšná. Díky tomu se sponzoři rozhodli investovat do této aktivity ještě více prostředků a vytvořili profesionální WWW server s názvem Majáky (http://www.majaky.cz/), v němž jsou plně integrovány všechny funkce ověřené na WWW stránkách projektu Děti jako my. V současné době končí první fáze projektu. Kromě Motolské nemocnice jsou již připojeny i nemocnice v Ústí nad Labem, Olomouci, Plzni a Thomayerova nemocnice v Praze.

V ZŠ Lupáčova se v současné době tomuto projektu pravidelně věnuje jen počítačový kroužek dětí z prvního stupně. Pro děti z nemocnic připravují texty s básničkami, malují jim obrázky, píší si dopisy a setkávají se s nimi na online chatu, kde si vyměňují informace o všem, co je zajímá. Je zřejmé, že práce na projektu je pro ně přínosem. Zdokonalí se ve znalostech moderních technologií a dozví se o problémech jiných dětí, což rozvíjí jejich sociální cítění.

Děti z nemocnic dostaly možnost trávit svůj čas mnohem smysluplněji, než doposud. Projekt jim pomáhá překonat odloučení od rodiny. Zvláště velkým přínosem je kontakt s kamarády pro malé děti, které v nemocnici tráví delší čas bez rodičů, což pro ně není přirozené.

Počítačový kroužek Děti v nemocnici
počítačový kroužek v ZŠ Lupáčova děti v nemocnici


Kidfest (http://www.kidfest2000czech.cz/)
V tomto případě se jedná o projekt, který iniciovalo UNESCO. Jeho cílem bylo uskutečnit zasedání dětského parlamentu, jehož se měli zúčastnit zástupci z celého světa. Jako místo tohoto setkání byl zvolen Nový Zéland, a to na přelomu roku 1999 a 2000. Díky tomu byli účastníci tohoto setkání jedněmi z prvních lidí, kteří viděli východ slunce v tomto, svým letopočtem, velice zajímavém roce.

Z České republiky měly být na Nový Zéland vyslány dvě děti ve věku 12 let. Základním problémem bylo tyto dva účastníky vybrat. Za tímto účelem dostali všichni žáci šestých tříd možnost zpracovat nějaké zajímavé vlastní téma v angličtině. Tato témata pak byla prezentována na simulovaném zasedání parlamentu na radnici Prahy 3. Autoři dvou porotou nejlépe hodnocených prací se stali reprezentanty našeho státu ve světovém dětském parlamentu.

učastník Kidfestu
jeden z vybraných reprezentantů po úspěšné obhajobě práce
Dá se tedy říci, že projekt byl pro žáky ze ZŠ Lupáčova vlastně jakousi soutěží o to, kdo bude mít možnost navštívit Nový Zéland. Většina dětí svá témata zpracovávala na počítači. Pro účely prezentace pak vyráběly velké tablo z obrázků a textů vytisknutých na tiskárně nebo kreslených ručně (na obrázku v pozadí). Je škoda, že na Nový Zéland mohli jet jen dva. Ostatní děti jim tuto možnost záviděly. Dokonce jsme zjistili i náznaky toho, že tato skutečnost krátkodobě zhoršila celkové klima ve třídě.

Doplňkovou činností bylo E-mailové spojení s dětmi z Nového Zélandu, které byly hostiteli zasedání a v jejichž domácnostech byli účastníci ubytováni. Díky této komunikaci se mohly na některých detailech pobytu na Novém Zélandu děti domluvit předem a mohly se o sobě dopředu dozvědět leccos zajímavého.

Překvapivě je třeba konstatovat, že největším přínosem celého projektu byla právě jeho přípravná fáze, na níž se podíleli všichni žáci na angličtinu se specializujících šestých tříd. Jak se nakonec ukázalo, s vlastními výsledky zasedání dětského parlamentu účastníci příliš spokojeni nebyli. Organizaci akce na Novém Zélandu hodnotili všichni zúčastnění nepříliš dobře. Nebyli spokojeni s programem, s ubytováním ani s prezentací výsledků zasedání v médiích a na internetu.

Na závěr tohoto přehledu aktivit ZŠ Lupáčova v oblasti ICT je třeba konstatovat, že zde popsané činnosti nejsou jediné. Výuka s využitím moderních technologií se v této škole stává u některých učitelů samozřejmostí. Též různých projektů je ještě mnohem více. Vůbec jsme se například nezabývali projekty, při nichž je základem komunikace německý jazyk. Takových má škola též několik. Jejich zkoumání nám zabránily jen naše nedostatečné znalosti němčiny.

Technická podpora
K tomu, aby všechny tyto aktivity byly úspěšné, je nezbytně potřeba aby všechny používané technologie stále bezchybně fungovaly. Lze konstatovat, že i v tomto směru je ZŠ Lupáčova na vysoké úrovni. Zásluhu na tom má technický koordinátor školy, což je mladý středoškolák, kterého tato práce nepochybně baví. Zároveň učí informatiku v 6. až 9. třídě. Škola má též jednoho mladého zaměstnance, který zde vykonává náhradní vojenskou službu (zvláštní způsob, který u nás umožňuje vyhnout se jinak povinné vojenské službě se zbraní). I tento člověk má velké zkušenosti s počítači a je velmi platným pomocníkem technického koordinátora.

Všichni učitelé, s nimiž jsme mluvili, byli s technickou podporou školy spokojeni. Oba techničtí pracovníci jsou kdykoli ochotni jim pomoci s jakýmkoli problémem. Učitelé se nemusí starat o hardwarovou ani softwarovou údržbu školních počítačů a mohou se tak plně soustředit na činnosti spojené s výukou.

Přesto vedení školy počítá do budoucna s tím, že zaměstná ještě jednoho pracovníka - specialistu na správu HW. Toto řešení umožní stávajícímu technickému koordinátorovi soustředit se mnohem více na vlastní výuku informatiky.


Tématická analýza

Vliv na osnovy, ovlivňování výukových cílů
Pokud jde o osnovy a učební plány, nedá se u nás dosud říci, že by je ICT nějakým způsobem ovlivňovaly. Do jisté míry mohou obsah výuky pochopitelně ovlivňovat vyučující přímo. Ale příliš mnoho prostoru pro zařazování zajímavých, aktuálních a konstruktivních prvků rozhodně nemají. Příliš velký důraz se v našich školách klade na přípravu žáků na přijímací zkoušky na střední školy (středoškolští učitelé analogicky připravují studenty na maturitu a na školy vysoké). Přijímací zkoušky jsou u nás bohužel stále ještě do značné míry postaveny na zjišťování konkrétních znalostí. Proto vlastně není možné žádnou učební látku předepsanou osnovami vynechat a na tematicky a mezipředmětově zaměřenou činnost nezbývá dost prostoru. Stejná situace je samozřejmě též v ZŠ Lupáčova. Projekty se dělají jako mimoškolní aktivity doma nebo v odpoledních kroužcích. Jak se ale ukázalo na příkladech zkoumané běžné výuky, i při tomto klasickém pojetí mohou ICT značně pomoci.

Je zcela jisté, že se v budoucnosti bez změny osnov neobejdeme. Změny související s nástupem informační společnosti způsobují změnu v kompetencích potřebných pro život. Tyto změny musí nutně odrážet potřebu naučit člověka spíše informace kriticky vyhodnocovat, než je znát zpaměti. V tomto směru musí jistě dojít i u nás k úpravě učebních cílů. Dříve, než dojde k úpravě osnov, je třeba nejprve změnit požadavky středních a vysokých škol na přijímané studenty.

Ve skutečnosti u nás, stejně jako všude jinde, moderní technologie začínají ovlivňovat všechny oblasti života. Školství k nim pochopitelně patří též. V současné době se nacházíme na samém počátku reformy školství, která se již začala připravovat. Nedávno byla přijata Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, která předpokládá masivní vybavování škol technologiemi i školení učitelů. Je zřejmé, že ruku v ruce se zaváděním ICT do škol musí dojít i k příslušným úpravám osnov. Dá se však očekávat, že tento proces bude dlouhodobý a že nebude možné vše změnit najednou.

Přístup učitelů
Všechna naše zjištění svědčí o tom , že právě tato problematika je kritickou pro úspěch při zavádění ICT do školní praxe. Učitelů, kteří chtějí s technologiemi pracovat u nás není mnoho. Dokonce i na ZŠ Lupáčova, kde je zájem vedení zřejmý, převládají ti, kteří se práci s počítači brání. Tento stav se zcela jistě bude měnit jen velice pomalu. Mnohem pomaleji nežli plánované vybavovaní škol technologiemi. Zvlášť když u nás dosud panuje značná feminizace školství a většina mladých absolventů pedagogických škol si kvůli mzdě hledá práci v jiných oborech.

Vybavenost počítači a lokální sítí dovoluje vedení ZŠ Lupáčova uvažovat o přechodu na elektronickou formu předávání materiálů a vnitřní komunikace školy. Zdá se však, že k tomu, aby se to mohlo zcela zdařit ještě něco chybí. Ne všichni zaměstnanci mají snadný přístup k počítači a, jak již bylo řečeno, ne všichni mají zájem se s touto technikou naučit pracovat. Pro některé učitele jsou technologie natolik cizím fenoménem, že potřebují nadstandardní školení a mnohem více času, než ostatní, mají-li se naučit potřebné základy.

Těmto učitelům nemohlo stačit jednodenní školení, které jako počáteční motivaci pro používání počítačů zorganizovalo vedení školy jako povinné pro všechny učitele. Je pro ně problematické sednout si ve sborovně k počítači určenému všem. Mají většinou pocit, že tam překážejí. Navíc potřebují značnou pomoc při překonávání pro ostatní triviálních problémů.

Poněkud jiná situace nastává u těch učitelů, kteří dostanou počítač do svého vlastního užívání, nebo ho mají společně s kolegou v kabinetu. Podobně to může vypadat i, je-li v rodině někdo, kdo s počítači pracuje. V těchto případech se mnohem spíše daří překonávat počáteční odpor a ostych. Takovým příkladem je v ZŠ Lupáčova paní zástupkyně a učitelka dějepisu, jejíž syn programuje. Udělal jí specielní program pro vedení školní administrativy, který s úspěchem používá. Dnes má veškerou evidenci žáků, rozvrhu, suplování i mezd na počítači (pro větší část agendy škola používá profesionální systém Bakaláři). A nejen to. Ve své výuce dějepisu běžně pracuje s výukovými programy, encyklopediemi na CD-ROM i internetem. Ač němčinářka, anglické prostředí jí, ani dětem, nevadí.

Jiným podobným příkladem může být učitelka chemie s 20-ti letou praxí. Od té doby, co má v kabinetu i doma počítač, začala se o něj zajímat. Velkým impulsem byla též cesta s dětmi na výměnný zájezd do Velké Británie. Tam se, díky tomu, že bylo jejich úkolem o svém zájezdu průběžně informovat, naučila mailovat a dnes nejen zpracovává evidenci majetku školy na počítači, ale plánuje na příští školní rok dokonce vlastní projekt, v němž budou ICT hrát nepochybně nezastupitelnou roli. Některé námitky odpůrců zavádění technologií do vzdělávání by se však měly brát vážně. Podle zkušeností jedné takové učitelky ze ZŠ Lupáčova, která má dlouholetou praxi, se schopnost dětí vyjadřovat se stále zhoršují. Ona sama hlavní příčinu spatřuje v nadměrném pasivním kontaktu s technologiemi všeho druhu. Podobné námitky je nepochybně třeba brát vážně. Dnes již je všeobecně známo, že není vhodné nechat děti dlouhé hodiny sedět u televize nebo je nechat hrát některé druhy počítačových her. Řešením je používat ICT jen jako nástroj a nenahrazovat jimi sociální kontakty v rodině i ve třídě. Za typický příklad správného postupu by bylo možno považovat např. výše popisovanou povinnou obhajobu (prezentaci) práce v angličtině před celou třídou.

Práce žáků
Drtivá většina žáků bere technologie jako naprostou samozřejmost. Stejně tomu je pochopitelně i v ZŠ Lupáčova. V každé třídě se vyskytuje několik žáků s vyššími znalostmi v oblasti technologií schopných pomáhat ostatním. Jsou to většinou ty děti, které mají počítač již delší dobu doma a rodiče nebo starší sourozenec jim pomáhají. Jiné děti zase vynikají v jiných oborech. Celkově je znalost v oblasti technologií u žáků ZŠ Lupáčova nadprůměrná díky vybavení školy a hlavně kvalitní výuce informatiky ve všech ročnících druhého stupně.

Největším přínosem využívání technologií ve výuce je podle dětí zvýšení možnosti jejich vlastní kontroly nad tím, co a jak se budou učit. Zejména tam, kde žáci zpracovávají pomocí technologií téma, které si sami vybrali, je tato skutečnost zřejmá. K pocitu vlastní kontroly nad učením přispívá i většina doporučení hodných výukových programů. Výukový záměr vdechnutý do nich týmem zkušených odborníků není většinou na první pohled zřejmý, a tak se děti učí většinou zábavnou formou bez toho, že by si tuto skutečnost plně uvědomovaly. Ideální aktivitou jsou různé výukové projekty. Děti zde často tvoří týmy, kde může každý uplatnit své schopnosti. Není to snadné, ale když se učiteli podaří je do práce nadchnout, je většinou vyhráno.

Jedno z hlavních rizik, které práce dětí s technologiemi přináší a jež bylo zmíněno již výše, je nebezpečí pasivního přístupu. Konkrétně to může vypadat tak, že děti zaujme jen určitá velmi nápadná část dokumentu (např. obrázky na Webu nebo reklama v televizi) a nad hlubším informačním obsahem jim sdělovaných fakt vůbec nepřemýšlejí. Je-li to nutné, prostě si potřebná fakta zapamatují, většinou jen proto aby dostaly lepší známku v testu nebo při zkoušení. Výukový efekt je v tomto případě dost pochybný. Podobné nebezpečí přichází v úvahu i při zpracovávání referátů podobných námi popisované výuce angličtiny. Bez závěrečné obhajoby a průběžné kontroly učitelem hrozí bezmyšlenkovité přenesení textů i s obrázky odněkud z Webu s tím, že žák vůbec nemusí vědět, o čem text je. Snaha po usnadnění práce je natolik vysoká, že žák, není-li k tomu nějakým způsobem nucen, může skončit jen přečtením nadpisu a je hotov.

Další vývoj
Další vývoj využití technologií v ZŠ Lupáčova je nepochybně optimistický. Škola má dnes vynikající startovací pozici na počátku realizace již připravené výše zmiňované Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání. Dá se předpokládat, že by se mohla stát nejen následování hodným vzorem, ale že by mohla hrát i velmi aktivní roli při očekávané hromadné rekvalifikaci učitelů. Jejím úkolem bude jistě i nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o významu a vhodném využívání vzdělávacích technologií.

Přenositelnost
Všichni aktéři našeho výzkumu, s nimiž jsme mluvili, vyjadřovali v této otázce shodný názor. Jsou přesvědčeni, že má-li nějaká jiná škola dosáhnout podobných výsledků jako ZŠ Lupáčova, potřebuje k tomu hlavně stejně schopné a zapálené lidi. Role sponzorů u ZŠ Lupáčova je sice důležitá, ale není třeba ji příliš přeceňovat. Jsou i jiné metody, jak si škola může poněkud navýšit rozpočet. Například může pronajímat učebny, vést kurzy nebo jinak podobně společensky prospěšně podnikat.

Je zřejmé, že svůj význam mají i vnější podmínky jako je školní rozpočet a jeho možnosti nákupu technologií, dostupnost školení pro učitele, platové i jiné pobídky motivující učitele naučit se s technologiemi pracovat. Nezanedbatelnou podmínkou pro plošné rozšíření výukového využití technologií je příslušná modifikace osnov a, jak již bylo řečeno, úprava požadavků přijímacích řízení na školách všech úrovní.

Musíme však konstatovat, že kvalitní výuku s využitím technologií u nás v současné době ještě stále dělají převážně jen samí nadšenci bez systémového přístupu a podpory shora. V tomto směru signifikantní byla naše návštěva na školském úřadě Prahy 3, tj. na nadřízeném orgánu ZŠ Lupáčova. Ukázalo se, že o mimořádných aktivitách pana ředitele sice vědí, ale nemají na nich ani podíl ani žádný zvláštní zájem. Zkrátka se tím, jak školy technologie mimo vlastní výuku informatiky používají, vůbec nezabývají. Role nadřízených školských orgánů při přenášení dobrých zkušeností z jedné školy do druhé je přitom nezastupitelná.


Závěr

ZŠ Lupáčova jsme si vybrali především pro její nadstandardní vybavení technologiemi i softwarem. Naším cílem bylo zjistit, zda jsou zde technologie a výukové programy dostatečně a vhodným způsobem využívány. Zveřejněním našeho nálezu bychom chtěli pomoci jiným školám, které se chtějí vydat stejnou cestou. Nezanedbatelným důvodem, proč jsme se do této práce pustili, je však i to, že celý tento výzkum není jen náš lokální český, nýbrž mezinárodní. To znamená, že podobných zpráv, jako je tato, vznikne ve všech zúčastněných státech několik. Proto by závěry, ke kterým se na mezinárodní úrovni dospěje, měly mít celosvětovou globální platnost. Mohly by tak přispět k ovlivnění postojů široké učitelské veřejnosti, odborníků - pedagogů i ke správnému nasměrování i naší školské politiky.

Jsme přesvědčeni, že náš výběr případu pro tuto ověřovací pilotní fázi výzkumu byl správný. Aktivity ZŠ Lupáčova jsou početné a všechny jsou přenositelné i do jiných škol. Vzhledem k tomu, že času na jejich pozorování jsme měli dost málo, počítáme s tím, že tuto školu budeme sledovat i během hlavní fáze výzkumu a pak tuto studii doplníme aktualizací. Domníváme se, že i zde použitý komplexní přístup popisující hned několik různých aktivit v jednom případu je přínosný. V praxi se dá očekávat, že se budou ve školách technologie využívat právě takovým způsobem.

Máme-li shrnout naše hlavní zjištění, můžeme říci přibližně toto. ZŠ Lupáčova je skutečně výjimečná svým vybavením. Je výjimečná snahou svého vedení o zavádění ICT a zviditelnění svých úspěchu na tomto poli. Díky tomu dosahuje výjimečných výsledků v získávání sponzorů. Má nepochybně velmi schopného technického koordinátora. Velmi dobrých výsledků dosahuje při výuce jazyků i informatiky. Z celkového počtu 3 učitelů a 38 učitelek se prací s technologiemi opravdu aktivně zabývá nanejvýš 10 pedagogů. To rozhodně nelze u takto vybavené školy považovat za dostatečné. Žáci ZŠ Lupáčova, přestože jsou ke studiu vybíráni, projevují stejnou přirozenou snahu dospět k cíli (tj. k lepší známce) cestou nejmenšího odporu jako žáci jiných škol. Technologie vesměs zájem o práci zvyšují. Nelze však generalizovat. Nejlépe lze zájem o práci probudit vhodnými projekty. Na ty však ve výuce není čas. Přes veškerou snahu vedení školy i existenci Unie je velmi málo takových rodičů, kteří se o školu zajímají a do její činnosti se aktivně zapojují. Jednak je to u nás zvykem, a navíc je většina z nich velice zaneprázdněna prací. Nadřízené orgány školy se vlivem technologií na výuku dosud nezabývají.

Tato studie ukazuje, že samotné vybavování škol technologiemi a softwarem nestačí. Musí jít ruku v ruce s úpravou osnov i se školením a motivováním učitelů tyto prostředky používat. Nezbývá, než si přát, aby tento závěr nebyl zapomenut při realizaci naší Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání. Snad bude v souladu i s mezinárodně zjištěnými závěry.


Přílohy

Video sekvence pořízené ve škole během výzkumu (jen pro majitele rychlého připojení do internetu) :

  1. Angličtina deváté třídy v počítačové učebně [5 MB]
  2. Příprava referátů pro angličtinu [7.8 MB]
  3. Práce učitele v hodině angličtiny [1.9 MB]
  4. Biologie deváté třídy v prezentační učebně [2.2 MB]
  5. Využití interaktivní tabule pro výuku [3 MB]
  6. Počítačový kroužek 1. stupně v počítačové učebně [3.9 MB]
  7. Učebna angličtiny [7 MB]
  8. Učebna třídy 5.C (tato třída pracuje na projektu Děti jako my) [7.8 MB]

V Praze dne 15.6.2000
BoBr Bořivoj Brdička
Oddělení informační výchovy KTchV
Karlova univerzita Pedagogická fakulta
Praha

© 2000 IT UK PedF