PROBLEMATIKA DRUHÉ GRAMOTNOSTI

Seminární práce k předmětu K74 – Edukační technologie, UK - Pedf

Přednášející:  PhDr. Vladimír Rambousek, CSc

Vypracoval:  Tomáš Jeřábek

 

 

ÚVOD

HISTORICKÝ VÝVOJ

ROZDĚLENÍ DRUHÝCH GRAMOTNOSTÍ

ZKOUMÁNÍ A MĚŘENÍ DRUHÝCH GRAMOTNOSTÍ

HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ

VZTAHY A SROVNÁNÍ

PRINCIPY A POJMY

ZÁVĚR

POUŽITÁ LITERATURA

 

Úvod

 

            Společnost se v současnosti, tak jako kdykoli předtím, nachází na určitém stupni svého vývoje. Díky svému stále se zrychlujícímu vývoji, obzvláště v oblasti technologií, telekomunikací a informatiky(tyto vědní oblasti jsou základními stavebními prvky ICT, jak vyplívá z názvu – Informační a komunikační technologie ), vzrůstají požadavky na nové schopnosti a dovednosti zaměstnanců ve všech sférách. Právě tyto nové nároky na širokou veřejnost(každý je součástí společnosti a je nucen, více či méně, v ní “fungovat“) daly základ vzniku nových gramotností (tj. osvojování si nově vzniklých dovedností a schopností), které se dají začlenit do jedné skupiny pod pojem druhá gramotnost.

Pod pojmem druhá gramotnost se skrývá množství gramotností, úzce zaměřených na konkretizované schopnosti a dovednosti, které se ukazují jako nezbytný kapitál dnešního člověka. Pro úplné pochopení jeho významu a obsahu považuji za nutné uvědomit si principy fungování společnosti, jejích potřeb a vývoje zhruba od 50. let 20.století z pohledu ekonomického,  sociálně-kulturního a výchovně-vzdělávacího. Je to otázka nejenom technického pokroku, ale i posunu lidského uvažování v oblasti filosofie, politiky a duchovní podstaty jedince. Zhruba v 70. letech je shledávána vzdělanost společnosti  vzhledem k jejímu stále se zrychlujícímu  vývoji a jejích možností, které se stávají postupem času potřebami, nedostačující a začínají se postupně vynořovat konkrétní pokulhávání v jednotlivých oborech a sférách. Jelikož jde o nedostatky ve vzdělanosti, jsou tedy nazývány gramotnostmi, resp. negramotnostmi.

Pociťujeme stále větší potřebu gramotnosti(druhé, ale i základní) a vzdělanosti, která je pro dnešního člověka neodmyslitelným prvkem pro jeho plnohodnotné začlenění (zejména ekonomické a sociální) do současné společnosti vědění.

 

 

GRAMOTNOST – základní (LITERACY)

 

Původní význam pojmu GRAMOTNOST spočívá v rovině základního systému dorozumívání na základě psaných znaků(Maříková-Petrusek-Vodáková, 1996, s.352)

           

Gramotnost můžeme definovat pomocí těchto dvou bodů:

-         kultivuje osobnost, zvyšuje intelekt, obohacuje osobní život, rozšiřuje příležitosti k uplatnění v profesní oblasti

-         je sociálně kulturním produktem a zároveň nástrojem socializace a akulturace

 

 

 

 

 

                                                            

struktura základních gramotnostních činností

 

 

 

 

(Doležalová, 2003)

 

 

--zpět--

 

DRUHÁ GRAMOTNOST

(SECOND LITERACY)

 

 

Historický vývoj ve světě

 

 

Počátky problematiky druhé gramotnosti jsou úzce spojené s přechodem od společnosti industriální k post-industriální a vznikem nové, tzv. informační společnosti. V této době, zhruba v 70. letech, je shledávána vzdělanost společnosti  vzhledem ke stále se zrychlovanému vývoji společnosti a jejích možností, které se stávají postupem času potřebami, nedostačující a začínají se postupně vynořovat konkrétní pokulhávání v jednotlivých oborech a sférách. Začínají se vynořovat pojmy jako funkční, počítačová a informační gramotnost. Postupem času se mluví o mnoha druzích gramotností. Jejich obsah a definice se průběhem dlouhé doby od jejich „vzniku“ stále vyjasňuje a upřesňuje. Některé jsou jasně definované(např. jazyková, numerická), u jiných se jejich obsah prolíná a stále se o jasném vytyčení vedou odborné polemiky(např. funkční, informační). 

 

 

 

Informační společnost – 2.modernizační transformace

 

Jak uvádí M.Potůček a kol.: „Již koncem šedesátých let však někteří autoři upozorňují na to, že industriální společnost se začíná blížit k hranicím svých možností a že se už v jejím rámci objevují kontury nové, post-industriální společnosti.“(Potůček a kol.,2002: 37). Největším propagátorem myšlenky nové společnosti je, podle Potůčka, Daniel Bell, který uvádí, že západní svět prochází  druhou modernizační transformací. Současně s Bellem přichází s podobnou myšlenkou další sociolog a futurolog Alvin Toffler ve své práci „Třetí vlna“(The Third Wave). Toffler zde charakterizuje tuto změnu jako zásadní a uvádí: „To, co se nyní vynořuje, je nesporně zásadnější, závažnější a hlubší, než byla průmyslová revoluce. Současnost nepředstavuje nic menšího než druhý velký předěl v lidské historii.“(Toffler, 1990: 21, In Potůček, 2002: 37). Tato transformace společnosti spočívala především v rozvoji sužeb a informačních technologií. Pro Bella byl zlomový rok 1956, kdy v ekonomice USA převýšil počet pracovníků ve službách počet zaměstnanců v průmyslu.(Potůček, 2002: 37).

 

Charakter druhé modernizační transformace (podrobněji Potůček a kol., 2002: 39) nám naznačuje, jakým směrem se bude nově vznikající společnost ubírat. Mluví se zde o globální krizi současné(industriální) společnosti a vytváření nové podoby civilizace, jejích hodnot, nových pravidel fungování společnosti, nový systém vytváření bohatství.

Charakter přechodu od industriální k postindustriální společnosti(2.modernizační transformace) shrnut v několika bodech(Potůček, 2002:39):

 

·        Má diskontinuitní charakter. Změna způsobená přechodem na novou technologii se šíří formou vlny.

·        Má charakter globálního přechodu. Vznikající informační společnost je společnost globální.

·        Je zároveň přechodem od uzavřené k otevřené společnosti.

·        Má dvě stránky – kreativní a destruktivní. V současnosti převažuje destruktivní. To má za následek prudký nárust společenské patologie.

·        Má charakter globální krize současné civilizace. Vytvoření nové podoby civilizace je pro lidstvo výzva, jejíž uchopení si vyžádá změnu hodnotových orientací jak jednotlivců, tak celých společností.

·        Je spojen se změnou systému vytváření bohatství, který je založen na informacích a znalostech.

·        Přechod, jeho globální charakter, rozpad tradičních pravidel fungování společnosti a nový systém vytváření bohatství umožňují narůstající koncentraci bohatství v rukou malé skupiny bohatých a zároveň ekonomicky nejsilnějších zemí.

·        Je přechodem z éry specializace do éry integrace.

·        Má charakter intelektualizace společnosti.

·        Je spojen se vznikem „globální vesnice“- vzájemně propojeného a závislého světa, ve kterém se globální civilizační problémy stávají problémy jednotlivých zemí a naopak.

 

 

Významná data

                       

                        1965 – den 8. září byl v Theheránu přijat jako Den boje proti negramotnosti

                        70. léta – negramotnost považována za výchovně vzdělávací problém

                        80. léta – od konce 80.let ústředním bodem ekonomických diskusí

1987 - v USA se konalo sympozium "Libraries and the Search for Academic Excellence". Ze závěrů jednání vyplynulo, že knihovny by se měly plně

zapojit do vzdělávacího procesu a pomoci připravovat studenty pro celoživotní vzdělávání. Základem této přípravy by mělo být právě zvyšování IG. Došlo zde k dalšímu upřesnění tohoto pojmu a začalo se uvažovat o možnostech zařadit šíření IG do osnov za významné, možná i hlavní role knihovníků a informačních pracovníků(Landová, 2002).

                        1989 – publikována zpráva Komise pro informační gramotnost ALA (ALA Presidential Committee on Information Literacy). Tato zpráva opět

potvrzuje význam IG, ale upozorňuje na potřebu vytvoření nového modelu vyučování - vyučování založeného na zdrojích.(Landová, 2002)

1990 – Mezinárodní rok boje proti negramotnosti (OSN), důvod – negramotnost oslabuje konkurenceschopnost států; obavy z negramotnosti

                        (Doležalová, 2003)

 

--zpět--

 

Rozdělení druhých gramotností

 

Doležalová uvádí ve své doktorandské práci několik skupin druhých gramotností, tak jak jsou odvozené z rozmanitých oblastí života či oborů

(Doležalová, 2003):

 

a)      čtenářská, přírodovědná a matematická gramotnost

b)      funkční, případně „nová“ gramotnost

c)      jazyková, počítačová, informační

d)      gramotnost v přeneseném významu jako schopnost či dovednost určité duševní činnosti nebo aktivity s duševní činností spojené

-         právní, sociální, technická, ekonomická, pedagogicko-psychologická, ekologická

-         vědecká, obrazová, kulturní, duchovní

-         informační nebo kulturní

-         rurální

-         lingvistická, pojmová, kritická a kreativní, informativní, metajazyková

 

Zaměříme se na gramotnosti, které jsou z hlediska vývoje, ale i důležitosti pro dnešní společnost významnější. Rozhodně tím nechci degradovat či zlehčovat význam ostatních zde nerozebraných do podrobnosti. 

 

 

Funkční gramotnost (Adult literacy)

 

V souvislosti se zvýšenými požadavky na gramotnost od konce 70.let a i s novým poznáním tohoto jevu, začíná být používán pojem funkční gramotnost. Ve vyspělých zemích byla koncem 70.let zjištěna tato situace, která definuje funkční gramotnost resp. negramotnost:

 

Jedinec, ačkoli prošel základním vzděláním, se neumí orientovat v textových informacích a funkčně s nimi nakládat. Jde tedy o neschopnost dále zpracovávat informace z textu – používat gramotnost k získání nových poznatků.

F.G. bychom mohli také definovat jako schopnost člověka aktivně participovat ve světě informací.

 

Stala se předpokladem ekonomického a sociálního rozvoje národů, kapitálem důležitějším než bohatství jejich přírodních zdrojů.

(Doležalová, 2003)

 

OBSAH – SPECIFICKÉ ZNAKY F.G.

-         náročná práce s text. informacemi vyžaduje účast vyšších úrovní myšlenkových operací, kterých je třeba pro řešení určitého úkolu či problému

-         práce s informacemi „jde za text“, tzn. informace, které jedinec potřebuje k řešení úkolu, nejsou prvoplánově obsaženy v textu.

-         pracuje se s texty, které jsou bohatě strukturované a nabité informacemi. Jedná se o souvislé i nesouvislé texty

-         komplex vědomostí a dovedností, kterými disponuje funkčně gramotný člověk, je otevřený

 

SLOŽKY F.G.

 

Někteří odborníci tvrdí, že tato struktura plně neodráží reálnou gramotnost, přesto zde uvádím tři dimenze, ze kterých můžeme funkční gramotnost nahlížet.

 

1.      textová(literární) gram.prose literacy

-         vědomosti a dovednosti k porozumění a využívání informací v souvislých textexh jako jsou noviny, komentáře, atd.

2.      dokumentová gram. – document literacy

-         vědomosti a dovednosti pro vyhledávání a používání informací v nesouvislých, souvislých nebo krátkých, ale i strukturově bohatých textech jako jsou jízdní řády, oznámení, manuály, prospekty, mapy, atd.

3.      numerická gram. – numeracy

-         vědomosti a dovednosti pro operace s čísli, které jsou v textu a v dokumentech; např. tabulky, grafy, účty, bank. formuláře                                     

 

Podle Dombrovské(5) by měla být zmiňována ještě jedna složka f.g. a to:

                  jazyková gram.

-         schopnost dorozumět se v cizím jazyce

 

 

 

Informační gramotnost (Information literacy)

 

Informační gramotnost je dnes z druhých gramotností asi nejčastěji zmiňovaný problém. Pojem "informační gramotnost" je používán v řadě veřejně politických dokumentů (Národní program rozvoje vzdělávání, Státní informační politika), aniž by byl jednotně definován. Z toho důvodu dochází k nepřesnému a neefektivnímu zacílení programů, které ze státních politik vycházejí. Přestože v rámci různých oborů (zejména informační vědy) existuje celá řada vymezení, důležité je najít takovou definici, která by vyhovovala jednak odborným požadavkům na obsah pojmu informační gramotnost a zároveň byla použitelná i ve veřejně politické praxi.

 

Definice, asi nejčastěji používaná, zveřejněná roku 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost: K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu."(Landová, 2002)

 

 

            VÝVOJ I.G.

 

Její vývoj se datuje ke sklonku 70. let, podobně jako funkční gramotnost. Hodně podrobně se i.g. zabývaly odborníci z hlediska informačních studií a knihovnictví. Už z definice vyplývá, že podstatou i.g. je vyhledávání a využití informací. Největším zdrojem informací jsou v této době knihy a knihovny,  jakožto archivátory a shromaždiště knih. Proto se v oblasti knihovnictví řeší tento problém asi nejvíce. S příchodem nových technologií a transformací společnosti a jejich hodnot narůstá požadavek na rychlost přístupu k informacím. Vzniká potřeba informatizace společnosti. Potřeba transformace informačních systémů. 

 

Poprvé byl tento termín asi použit Paulem Zurkowskim v r.1974. Za informačně gramotné považoval jedince, kteří jsou připraveni používat informační zdroje při práci, kteří se naučili, jak využívat širokou škálu technik a informačních nástrojů stejně jako primární zdroje při řešení problémů(Landová, 2002).

V r. 1986 rozvinul William Demo definici: Informační gramotnost je schopnost efektivně vyhledávat a hodnotit informace vztahující se k určité potřebě(Landová, 2002). Důležitý krok kupředu byl chápání i.g. nejen jako pouhé vyhledávání informací, ale i porozumění jim a jejich hodnocení.

 

            OBSAH I.G.

                       

            Definování obsahu se do značné míry rozchází hlavně z důvodu hlediska, z jakého se na informační gramotnost pohlíží. Ukazují se nám 2 zásadní pohledy:

Podle Dombrovské je součástí informační gramotnosti počítačová(ICT) a funkční gramotnost, viz. tabulka.

 

 

            Oproti tomu Vrabec v komentáři k dokumentu „Státní informační politika ve vzdělání“ uvádí, že  základní informační gramotnost obsahuje schopnost:

·        používat počítač a jeho periferie

·        chápat strukturu textu a vytvářet jednoduché multimediální dokumenty

·        používat počítač zapojený do počítačové sítě

·        orientovat se ve vlastním výpočetním systému

·        vyhledat a filtrovat informace

(Horká, 2003)

 

Podle Vrabce patří do informační gramotnosti pouze počítačová a internetová gramotnost.

 

 

 

Informační gram. dnes nabývá na důležitosti. Stala se důležitým kapitálem dnešní společnosti. Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání uvádí, že do konce roku 2004 by měli být informačně gramotní všichni absolventi základních škol. Informační gramotnost začíná být bezpodmínečně nutná pro uplatnění v životě a pomalu by se mohla řadit svou důležitostí na úroveň gramotnosti základní.

 

 

 

Počítačová gramotnost  (Computer literacy)

Počítačová gramotnost je schopnost aktivně využívat prostředky moderní výpočetní techniky při řešení různých problémů každodenního života, hlavně v oblastech, ve kterých se vyžaduje práce s velkým množstvím informací. Stala se nedílnou složkou informační gramotnosti.

 

OBSAH

 

Je to schopnost používat počítač, jeho hardwarové a softwarové složky, ale i jeho periferie. Proto se pod obecnou počítačovou gramotností skrývají některé další gramotnosti a nebo se s počítačovou gram. prolínají. Patří sem:

 

 

Digitální gramotnost  (digital literacy)

 

Definovaná je následujícími body:

1) schopnost pracovat s Internetem a multimediálními zdroji

2) schopnost používat tyto zdroje k učení a osvojování nových vědomostí a dovedností

3) ovládnutí klíčových kompetencí

 (9)

 

 

Síťová gramotnost  (Network literacy)

                        - schopnost používat Internet, komunikovat prostřednictvím sítě s dalšími periferiemi

--zpět--

 

Výzkumné programy gramotnosti

TIMSS

SIALS

PISA

TIMSS

(volně citováno z: Horká, 2003)

 

            Zkoumá stav společnosti v oblasti matematické a přírodovědné gramotnosti. Vymezení je syntézou amerického pedagoga Atkina a odborníků, kteří utvářeli předchozí šetření TIMSS. Atkin zpochybnil do té doby používané spojení mezi matem. a přírodovědnou gramotností a gramotností chápanou jako schopnost číst a psát v mateřském jazyce. Snaha docílit rozsáhlé a detailní přírodovědné vzdělání u široké veřejnosti je podle Atkina „nerozumný a neužitečný cíl, který není v možnostech žádného vzdělávacího systému na světě.“

 

VYMEZENÍ SLOŽEK matematické a přírodovědné gramotnosti

 

1)      matematická

a)      matematické učivo

b)      společenský vliv matematiky

c)      matematická argumentace

d)      společensko-historický vývoj matematiky

e)      pozitivní vztah k matematice

2)      přírodovědné

a)      přírodovědné učivo

b)      společenský vliv přírodních věd

c)      přírodovědná argumentace

d)      společensko-historický vývoj přírodních věd

e)      pozitivní vztah k přírodním vědám

 

 

ZKOUMÁNÍ

 

1)      matematické gramotnosti – 3 okruhy (čísla; algebra; měření a odhad)

2)      přírodovědné gramotnosti – 3 okruhy (vědy o Zemi; biologie; fyzikální vědy)

 

VÝSLEDKY ČR

 

            Poprvé proběhlo zkoumání České republiky v r. 1995 a účastnilo se ho více jak 40 zemí světa. Testované kategorie byly 3., 4., 7., a 8. ročník ZŠ a poslední ročník SŠ. Až na poslední ročník SŠ byly výsledky pro ČR velmi dobré. Po tomto výzkumu proběhl v ČR ještě výzkum TIMSS-R, který revidoval výzkum TIMSS, ale zde už výsledky tak dobré nebyly(Horká, 2003).

 

 

PISA

            více na (10)

 

Výzkum PISA zkoumá oproti TIMSS ještě navíc čtenářskou gramotnost.

 

VYMEZENÍ

 

Všechny složky jsou vymezeny jednotně pomocí 3 aspektů:

1.      postupy aplikovány při řešení úkolu

2.      obsah, na kterém jsou postupy aplikovány

3.      typ situace, kde je obsah a postup aplikován

VÝSLEDKY ČR

 

      Cílová skupina zkoumaných byli žáci základních a středních škol (zvláštní školy, gymnázia, SOŠ, učiliště), kteří se narodila r. 1984. Žáci byli náhodně vybráni. Výzkum byl rozdělen do 3 etap(kol):

1. kolo – r.2000 – čtenářská gramotnost

2. kolo – r.2003 – matematická gramotnost

3. kolo – r.2006 – přírodovědná gramotnost

(Horká, 2003)

 

                        Účastnilo se 32 zemí a Česká republika dopadla relativně průměrně.

 

 

SIALS (Second International Adult Literacy Survay)

            (volně citováno z: Horká, 2003)

 

Mezinárodní výzkum SIALS je zaměřen na zjišťování funkční gramotnosti u dospělých jedinců. Jeho výsledky proto poskytují přesnější údaje    o úrovni vzdělanosti obyvatelstva než doposud užívaná aproximace, dosažený stupeň vzdělání. Je podporován mnoha významnými světovými organizacemi(OECD, UNESCO, EUROSTAT) a odborně veden Statistics Canada a ETS Princeton.

SIALS navázal na 1.projekt výzkumu(1994 – 96) v 8 zemích (F, NL, Kan, D, PL, Švédsko, Swiss, USA)

 

            VYMEZENÍ  

 

                        SIALS zkoumá jednotlivé prvky funkční gramotnosti, tj. 3 dimenze :

1)      literární

2)      dokumentová

3)      kvantitativní

ZKOUMÁNÍ

 

            V ČR měl výzkum SIALS ověřit, zda:

-         funkční gramotnost lze chápat jako kontinuum, kde lze umísťovat jedince podle schopnosti orientovat se v informacích a nakládat s nimi

-         lidé bez (nebo s nízkou) funkční gram. jsou rizikoví

Výzkum probíhal od ledna 1997 do prosince 1998. Jeho hlavním koordinátorem pro ČR byl Petr Matějů

 

VÝSLEDKY ČR

 

           

                        Česká republika dopadla ve srovnání s ostatními státy následovně:

                                   dosáhla

-         u literární gramotnosti 80% průměru mezinárodního průměru

-         u dokumentové a numerické 90% mezinárodního průměru

 

--zpět--

 

Hlavní představitelé

Daniel Bell  - narozen 1919, sociolog a profesor na Harvardu, vědec na American Academy of Arts and Sciences. V minulosti učil sociologii Daniel Bellna Columbijské University.

Největší propagátor myšlenky 2.modernizační transformace a post-industriální společnosti(později informační společnosti)(Potůček, 2002, s. 37).

díla:

-         The End of Ideology (1960)

-         The Coming of Post-Industrial Society (1973)

-         The Cultural Contradictions of Capitalism (1976)

 (12)

 

Alwin Toffler – narozen 3.října 1928, americký spisovatel a futurolog, známý díky pojmům jako digitální revoluce, komunikační Alvin Tofflerrevoluce.

V jeho knize The Third Wave (Třetí vlna) popisuje 3 typy společnosti, založené na systému „vlny“ - každá vlna vytlačí předchozí společnost a kulturu mimo, na okraj.

-         první vlna je společnost po rolnické revoluce a nahrazuje první kulturní společnost „lovců a sběračů“(hunter-gatherer cultures).

-         hlavním prvkem společnosti druhé vlny jsou „jaderné rodiny“(nuclear family), vzdělání továrního typu. Toffler uvádí:“ Společnost druhé vlny je industriální, založená na masové produkci, masové distribuci, masovém konzumu, masovém vzdělání, masmédiích, ...a na zbraních masové destrukce. Tyto věci spojuje s centralizací, standardizací, koncentrací a sychnronizací a konečně se stylem organizace, který nazýváme byrokracie.“

-         třetí vlna je post-industriální společnost. Od konce 50.let se spousta zemí přetváří a obrací od společnosti druhé vlny k této společnosti třetí vlny. Vytvořil mnoho pojmů popisující tento jev jako například Informační věk

 

Toffler také uvádí, že „společnost potřebuje všechny druhy dovedností, které nejsou jen kognitivní, ale také emocionální, srdečné. Společnost založená pouze na datech a počítačích nemůže fungovat“

                       

díla:

-        Future shock (1970)

-        The Third Wave (1980)

-        Powershift: Knowledge, Wealth and Violence at the Edge of the 21st Century (1990)

-        War and Anti-War (1995)

                        (13)

 

 

Mgr. Michaela Dombrovská – přednáší na FF UK v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Podrobně se zabývá problémem a   vymezením informační a funkční gramotnosti (viz.výše v dokumentu). Je členkou Odborné komise pro informační výchovu a informační gramotnost na vysokých školách(IVIG), Společnosti pro rozvoj informační gramotnosti(SPRIG)

Doc. PhDr. Petr Matějů, PhD – sociolog, pracovník Sociologického ústavu AV ČR, národní koordinátor projektu SIALS v ČR(1997 – 1999). V r.1974 vystudoval sociologii na FF UK, v letech 1995 – 1999 docenturu a doktorát sociologie na Fakultě Sociálních věd Masarykovy Univerzity v Brně

 

 

--zpět--

 

 

Vztahy a srovnání

           Touto kapitolou se pokusím potvrdit důležitost druhé gramotnosti z hlediska uplatnění člověka v dnešní společnosti. Konkrétně propojení informační a funkční gramotnosti s velkým množstvím aktivně se podílejících vládních, neziskových i soukromých institucí.

 

STÁTNÍ INFORMAČNÍ POLITIKA

                                   Koncepce státní informační politiky má 10 priorit. Ve vztahu s touto prací zde uvádím tyto 3 body:

§         zaměřenost převážně na učitele a žáky všech typů škol a teprve v dalších etapách na zaměstnance veřejné státní zprávy, pracovníky ve zdravotnictví a knihovnictví a veřejnost

§         cíl je zvýšení informační gramotnosti avšak pouze v užším slova smyslu, tedy tak, jak ji definoval Vrabec(viz. kapitola Informační gramotnost)

§         hlavním záměrem Koncepce SIP je vybavení škol a dalších veřejných míst (např. knihoven) počítači včetně softwaru a připojení na Internet a následné vyškolení učitelů a žáků

Dosáhnout informační gramotnosti společnosti nelze bez gramotných školících lektorů a učitelů. Koncepce dosažení úplné počítačové gramotnosti učitelů a vytvoření funkce koordinátora ICT na školách a do konce roku 2001. Do konce roku 2001 by měl být také zaveden do učebních plánů předmět z obsahem ICT. Do konce roku 2004 by též měli být informačně gramotní všichni absolventi základních škol.

 

 

Státní informační politika ve vzdělávání

                       

Je to jedna z nejdůležitějších rezortních realizačních politik Státní informační politiky, koncepce přijatá vládou ČR na jaře 2000. Jejím cílem je hmotně i nehmotně podpořit přechod české vzdělávací soustavy ke znalostní společnosti. Cílová skupina jsou všichni učitelé, žáci, ICT koordinátoři, informační pracovníci.

V roce 2001 přichází vláda s návrhem Plánu II. etapy Realizace SIPVZ. Uvádí 5 cílů:

1.      Vytvoření podmínek pro zvyšování informační gramotnosti občanů.

2.      Vytvoření podmínek pro zvyšování informační gramotnosti pracovníků veřejné a státní správy a knihovnictví.

Pojem ”informační gramotnost” je obecně specifikován v Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání.

3.      Koordinování aktivit jednotlivých resortů a spolupráce na projektech zúčastněných resortů tak, aby byly co nejefektivněji využity veškeré aktivity v oblasti zvyšování informační gramotnosti občanů a ostatních pracovníků.

4.      Zajištění informační infrastruktury pro celoživotní vzdělávání, tj. zpřístupnění informačních a komunikačních technologií všem, kteří procházejí soustavou celoživotního vzdělávání.

5.      Vytvoření rámce, který umožní integrovat ICT do soustavy celoživotního vzdělávání.(11)

 

 

Mezi tematické okruhy informační gramotnosti – grantové okruhy – SIPVZ patří i Informační gramotnost učitelů, budování školící sítě, certifikace lektorů. Konkrétní vymezení a předpoklady pro školení pedagogů a budoucích pedagogů(studentů pedagogických fakult) pro rok 2004 uvádí SIPVZ v jednom ze svých dokumentů.

Uvádějí se zde čtyři základní typy ICT vzdělávání pro informační gramotnost: Z – základní uživatelské znalosti, P – školení poučených uživatelů, S – školení specifických znalostí, N – vzdělávání ICTK (správců) školní počítačové sítě.

 

                       

Klíčové kompetence

 

Klíčové kompetence jsou dnes velice často zmiňovaným pojmem, který by měl vystihovat požadavky na jedince, aby byl schopný operovat v této společnosti a nedostat se na její okraj. Často je zmiňován ve spojitosti s funkční nebo informační gramotností. Nejčastěji se hovoří o těchto klíčových kompetencí: 

1)získávání, analýza a organizace informací - Schopnost informace vyhledat, prověřit a utřídit. Schopnost údaje prezentovat v užitečné formě a zhodnotit jak získané informace, tak i zdroje a metody, užité k získávání informací. Schopnost profesionálního využívání jak knihovnicko-informačních služeb, tak především počítačových síťových služeb.

2)předávání myšlenek a informací – Schopnost efektivní komunikace schopnost poznávat, jak fungují různé sociální, organizační a technické systémy a naučit se s nimi efektivně pracovat.

3)plánování a organizace pracovních aktivit – Schopnost plánovat a organizovat svoje vlastní pracovní aktivity včetně schopnosti dobrého využití času a zdrojů, stanovení priorit a dohlížení nad svoji vlastní výkonností.

4)spolupráce s ostatními a práce v týmu - Schopnost efektivní interakce s ostatními lidmi, jak s jednotlivci, tak i v týmu.  Schopnost efektivní spolupráce v týmu pro dosažení společného cíle.

5)používání systémových postupů a metod

6)zvládnutí logických úvah a strategií řešení problémů – Schopnost aplikovat účelně strategie pro řešení problémů, schopnost tvůrčího myšlení, rozhodovací schopnosti, řešení problémů, představivosti, praktické znalosti, schopnost se učit a usuzovat a činit závěry.

7)schopnost využívat technická zařízení – Schopnost aplikace techniky s využitím dovedností potřebných k obsluze zařízení. Porozumění vědeckým a technickým principům, potřebným k využívání a úpravám systémů. Schopnost výběru a používání techniky pro danou úlohu a obsluha přístrojů s řešení problémů obsluhy.

 

Jak vidíme, klíčové kompetence značně přesahují definovanou funkční, resp. informační gramotnost, ale na rozdíl od ní se těžko vymezují a měří. To, co ale zahrnuje funkční, resp. informační gramotnost se v různých obměnách v klíčových kompetencích vyskytuje. Je proto logické a možné, abychom funkční, resp. informační gramotnost považovali za součást klíčových kompetencí.

--zpět--

 

Principy a pojmy

 

post-industriální společnost – myšlenka, za jejíhož největšího propagátora je považován Daniel Bell. V jeho knize „Příchod postindustriální společnosti“ dospěl k závěru, že západní svět zažívá druhou modernizační transformaci, jejíž podstata spočívá v rozvoji služeb a informační techniky. Pro Bella byl zlomový rok 1956, kdy v ekonomice USA převýšil počet pracovníků ve službách počet zaměstnanců v průmyslu(Potůček a kol., 2002: 37).

 

ICT-informační a komunikační technologie – ICT je definováno jako kombinace informační technologie s jinými technologiemi, zejména pak komunikačními technologiemi. V druhé polovině 80.let se v souvislosti s nárůstem významu počítačů ve společnosti a také počítačových sítí a komunikačních systémů začíná používat pojem Infommation Technology (IT). Zahrnoval veškeré technologie získávání, zpracování, uchovávání a předávání informací. V užším významu se rozumělo pouze počítačové technologie(počítače a počítačové sítě). Na začátku 90.let se začal užívat pojem Information and Communication Technology (ICT) kvůli zdůraznění komunikačního rozměru, neboť nastal rozmach síťových a mobilních komunikačních prostředků.

 

informační společnost – termín postupně nahrazující pojem „post-industriální společnost“. Je to společnost založená na informacích, charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracování, uchovávání a přenosu informací. Termín užitý poprvé ve vládním dokumentu v roce 1975. Přišel s ním poprvé asi Daniel Bell.

 

společnost vědění – dnes začíná doplňovat a částečně nahrazovat termín „informační společnost“, především proto, že obsahuje výraznou lidskou dimenzi. Má jak analytickou, tak normativní dimenzi. V prvním případě se tímto termínem označuje společnost, kde se vědění stává dominantní produktivní silou. V druhém je společnost vědění chápána jako cíl, ke kterému by měla společnost směřovat a o který by měla usilovat(Potůček a kol., 2002).

 

2. modernizační transformace - Charakter druhé modernizační transformace (podrobněji Potůček a kol., 2002: 39) nám naznačuje, jakým směrem se bude nově vznikající společnost ubírat. Mluví se zde o globální krizi současné(industriální) společnosti a vytváření nové podoby civilizace, jejích hodnot, nových pravidel fungování společnosti, nový systém vytváření bohatství.

Charakter přechodu od industriální k postindustriální společnosti(2.modernizační transformace) shrnut v několika bodech(Potůček a kol., 2002:39):

·        Má diskontinuitní charakter. Změna způsobená přechodem na novou technologii se šíří formou vlny.

·        Má charakter globálního přechodu. Vznikající informační společnost je společnost globální.

·        Je zároveň přechodem od uzavřené k otevřené společnosti.

·        Má dvě stránky – kreativní a destruktivní. V současnosti převažuje destruktivní. To má za následek prudký nárust společenské patologie.

·        Má charakter globální krize současné civilizace. Vytvoření nové podoby civilizace je pro lidstvo výzva, jejíž uchopení si vyžádá změnu hodnotových orientací jak jednotlivců, tak celých společností.

·        Je spojen se změnou systému vytváření bohatství, který je založen na informacích a znalostech.

·        Přechod, jeho globální charakter, rozpad tradičních pravidel fungování společnosti a nový systém vytváření bohatství umožňují narůstající koncentraci bohatství v rukou malé skupiny bohatých a zároveň ekonomicky nejsilnějších zemí.

·        Je přechodem z éry specializace do éry integrace.

·        Má charakter intelektualizace společnosti.

·        Je spojen se vznikem „globální vesnice“- vzájemně propojeného a závislého světa, ve kterém se globální civilizační problémy stávají problémy jednotlivých zemí a naopak.

 

klíčové kompetence - Jako klíčové kompetence jsou uváděny:

1)získávání, analýza a organizace informací - Schopnost informace vyhledat, prověřit a utřídit. Schopnost údaje prezentovat v užitečné formě a zhodnotit jak získané informace, tak i zdroje a metody, užité k získávání informací. Schopnost profesionálního využívání jak knihovnicko-informačních služeb, tak především počítačových síťových služeb.

2)předávání myšlenek a informací – Schopnost efektivní komunikace schopnost poznávat, jak fungují různé sociální, organizační a technické systémy a naučit se s nimi efektivně pracovat.

3)plánování a organizace pracovních aktivit – Schopnost plánovat a organizovat svoje vlastní pracovní aktivity včetně schopnosti dobrého využití času a zdrojů, stanovení priorit a dohlížení nad svoji vlastní výkonností.

4)spolupráce s ostatními a práce v týmu - Schopnost efektivní interakce s ostatními lidmi, jak s jednotlivci, tak i v týmu.  Schopnost efektivní spolupráce v týmu pro dosažení společného cíle.

5)používání systémových postupů a metod

6)zvládnutí logických úvah a strategií řešení problémů – Schopnost aplikovat účelně strategie pro řešení problémů, schopnost tvůrčího myšlení, rozhodovací schopnosti, řešení problémů, představivosti, praktické znalosti, schopnost se učit a usuzovat a činit závěry.

7)schopnost využívat technická zařízení – Schopnost aplikace techniky s využitím dovedností potřebných k obsluze zařízení. Porozumění vědeckým a technickým principům, potřebným k využívání a úpravám systémů. Schopnost výběru a používání techniky pro danou úlohu a obsluha přístrojů s řešení problémů obsluhy.

 

--zpět--

 

 

Závěr

                       Tvorba této práce dovolila mě samotnému hlouběji nahlédnout do problému druhé gramotnosti. Sám jsem si nebyl vědom do jaké šířky a do jakých sfér společnosti zasahají jednotlivé gramotnosti. Jak vidíme, s vývojem společnosti roste náročnost na schopnosti jedinců a tím se zvyšuje riziko negramotnosti. Problém negramotnosti zasáhl do státních koncepcí a idejí a nejen do rezortu MŠMT(14), které má samo o sobě poslání vzdělávat, tudíž činit společnost gramotnou, ale úzce se s ním zabývají i v oblastech ekonomiky a hospodářství. Vyplívá to ze zaměření dnešní kapitalistické společnosti, která je založena na penězích a hromadění majetku. Co z toho tedy plyne? Druhé gramotnosti se úžeji vymezují v závislosti na potřebách společnosti. Dnes je nejčastěji zmiňovaným problémem gramotnost informační. Je to díky stále narůstající informatizace společnosti a vyšší a vyšší nároky na efektivní práce a zacházení s informacemi.

           Dnešní společnosti ovšem začínají narůstat problémy, které jsou důsledkem charakteru této společnosti. Mnoho odborníků shledává alarmující nedostatek empatie, morálky, etiky a úcty k životu jako takovému. Jestli budeme svědky definování další druhé gramotnosti, záleží především na tom, zda se společnost začne opět transformovat, jak jsme to zaznamenali v minulosti. Dovoluji si tvrdit, že už je tato transformace téměř „na spadnutí“ a pravděpodobně by se týkala zvýraznění potřeb duchovnosti a emoční empatie. Možná, že na pomyslném vršku hierarchie důležitosti gramotností bude vystřídána informační gramotnost gramotností duchovní či emoční.

--zpět--

 

Literatura

1.      DOLEŽALOVÁ, Jana. Funkční gramotnost. Praha : UK Pedf, 2003. Rigorózní práce.

2.      MAŘÍKOVÁ, H., PETRUSEK, M., VODÁKOVÁ, A. Velký sociologický slovník : 1.díl. Praha: Karolinum, 1996.

3.      POTůČEK, Martin, et al. Průvodce krajinou priorit. Praha: FSV UK, 2002. 686 s.

4.      LANDOVÁ, Hana. Informační gramotnost - náš problém(?) : Úvodník k novému sloupku Ikara. Ikaros [online]. 2002, č. 08 [cit. 2005-04-20]. Dostupný na World Wide Web: http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200208567. ISSN 1212-5075.

5.      DOMBROVSKÁ, M. Informační gramotnost: funkční gramotnost – informační společnosti. Inforum 2002, sborník 8. konference o profesionálních informačních zdrojích, 2002.

6.      World Wide Web: http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200309002.  ISSN 1212-5075

7.      HORKÁ, K. Práce s informacemi ve vzdělávacím systému Praha : UK Pedf, 2003. Diplomová práce.

8.      <http://www.education.monash.edu/projects/kc/whatkc.htm>

9.      Ústav pro informace ve vzdělání <http://www.uiv.cz/>

10.  Plán II. etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání [online]. MŠMTV, 2001. [cit. 2005-04-20].Dostupné na: <http://www.radavs.cz/prilohy/Real_II.doc>

11.     http://en.wikipedia.org/wiki/Daniel_Bell

12.  http://encyclopedia.lockergnome.com/s/b/Image:Alvin_toffler.jpg

13.  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz/

 

 

 

--zpět--