Kužel zkušenosti (Cone Of Experience)



Vyučovací zkušenosti a poznatky z pozorování žáků při vyučování posloužily Edgaru Daleovi jako podklad pro tvorbu jeho patrně nejznámějšího díla -  diagramu Cone Of Experience (někdy se také uvádí pod názvem Cone Of Learning, v české literatuře "kužel zkušenosti" nebo "kužel učení"). Edgar Dale poprvé publikoval svůj Cone Of Experience roku 1946 v knize Audio Visual Methods In Teaching. O významu jeho objevu nemůžeme pochybovat ani dnes - vždyť při výběru vyučovacích prostředků a aktivit nám může posloužit stejně dobře jako v době svého vzniku.

Daleův diagram zobrazuje vzájemný vztah užité vyučovací metody a efektivnosti vyučování.
Mezi vyučovací metody autor řadí (sestupně od vrcholu kužele): čtení, naslouchání mluvenému slovu, prohlížení obrázků, sledování filmu, pozorování vystaveného předmětu, sledování demonstrace (např. pokus), pozorování nějaké činnosti, zapojení se do diskuze, rozhovor, inscenace dramatického výstupu, napodobování reálné situace, skutečná reálná situace.

Efektivnost vyučování je závislá na okolnosti, zda se vyučovací metoda blíží realitě, reálné situaci. Vyučovací metoda je tím účinnější, čím více se přibližuje skutečnému životu. Když se pohybujeme v kuželu směrem od jeho dna vzhůru k vrcholu, efektivnost vyučování postupně klesá: nejprve se člověk učí z pozice účastníka nějaké reálné situace, pak se přesuneme k člověku, který se učí z pozice pozorovatele nějaké skutečné události, pak k člověku jako pozorovateli zprostředkované události (události prezentované skrz nějaké médium) a konečně k člověku pozorujícímu symboly, které danou skutečnost (událost) reprezentují.

Podle Daleova diagramu je nejméně efektivní metodou (vrchol kužele) učení z informací prezentovaných skrze verbální symboly, např. naslouchání mluvenému slovu. Mezi nejefektivnější metody (dno kuželu) Dale řadí různé činnosti, které směřují přímo ke svému cíli, činnosti nejbližší skutečnému životu či přímo reálné, např. jakákoli praktická činnost, ruční práce.

Na jednotlivá "poschodí" Daleova diagramu můžeme nahlížet také z hlediska lidských smyslů. Skutečnost, že člověk při různých metodách vyučování zapojuje různé (či jen některé) smysly, je v kuželu brána v úvahu. Praktická činnost (na dně kuželu) nám umožňuje zapojit všechny smysly - zrak, sluch, hmat, čich a chuť. Když se budeme v kuželu pohybovat směrem nahoru, v každém "poschodí" člověk zapojuje postupně méně a méně smyslů, s každým krokem o patro výš se člověk vzdaluje o krok dál od reality, skutečného života. Zkušenosti získané pouze z verbálních symbolů (mluveného slova) jsou realitě nejvzdálenější - vrchol kuželu. Když se seznámíme se studijními materiály, zjistíme, že některé z nich (učebnice bez obrázků, poslechová cvičení) nejsou nic než jenom souhrnem slov. Dopad na efektivitu získávání poznatků z těchto materiálů je z Daleova diagramu patrný.

Cone Of Experience mapuje také průměrnou míru "zapamatování si" - nakolik si člověk zapamatuje, uchová danou informaci v paměti - pro různé druhy učení. Tuto míru vyjadřují čísla v procentech, uvedená v levé části diagramu. Čím vyšší číslo, tím lépe si člověk danou informaci zapamatuje. Z kuželu můžeme vyčíst, že člověk si zapamatuje pouze 10 % z toho, co si přečte, ale až 70 % toho, co vysloví. U vyučovacích metod na dně kuželu se toto číslo blíží až 90 %!

Daleova myšlenka kuželu a hierarchie různých vyučovacích metod však není úplně původní. V knize Visualizing the Curriculum autoři Charles F. Hoban st. , Charles F. Hoban ml. a Samuel B. Zissman popisují (jako jedni z prvních) užití audiovizuálních materiálů ve školách a uvádí, že hodnotnost těchto audiovizuálních materiálů závisí na míře jejich přiblížení se realitě. Autoři uspořádali rozličné vyučovací metody do posloupnosti, která začíná skutečnou, reálnou situací ("total situation"), další členy posloupnosti jsou postupně více a více abstraktní a posloupnost kulminuje slovy ("words"), ta představují špičku, vrchol hierarchie, konec posloupnosti. A právě na bázi této hierarchie Edgar Dale vyvinul svůj Cone of Experience. Čísla v procentech, která vyjadřují průměrnou míru "zapamatování si", v původním Daleově diagramu obsažena nebyla. Na základě svých výzkumů je později doplnila organizace National Training Laboratories in Bethel, Maine.

Více viz: http://www.indiana.edu/~molpage/Cone%20of%20Experience_text.pdf

Polemika s procenty vyjádřujícími míru "zapamatování si" viz:
http://www.willatworklearning.com/myths_and_worse/index.html

Ilustrovaný Kužel zkušenosti viz: http://web.utk.edu/~ecounts1/IDModels.swf

Interaktivní Kužel zkušenosti viz:
http://www.vibrantwavelength.com/idcwconline_preview.htm#sample4


Původní Daleův diagram vypadal takto: