Obsah

  1. Úvod
  2. Globální pohled na standardy ICT
    1. USA
    2. Evropa
    3. Jižní Amerika
    4. Mezinárodní situace
  3. BECTa
  4. NETS pro učitele
  5. Obsahové standardy ICT z pohledu UNESCO
  6. ECDL
    1. Moduly projektu ECDL
  7. Evropský počítačový řidičák pro učitele EPICT
  8. Závěry plynoucí z práce
  9. Seznam literatury a zdroje

1. Úvod

- zpět -

Čím se liší vyspělé země oproti České republice z hlediska ICT? Jakým způsobem dosahují dobrých výsledků v této oblasti? Jak jsou nastaveny obsahové standardy pro učitele? Tak na tyto otázky se pokusím odpovědět v mé seminární práci.

To, jaká je informační vyspělost a dovednost žáků té které země se neodvíjí ani tak od HW vybavenosti, ale především na kvalitě učitele, která je do značné míry ovlivněna obsahovými standardy konkrétní země. Společným pojítkem všech vyspělých zemí je skutečnost, že v daném státě funguje agentura, která mimo jiné tvoří, modifikuje a rediguje obsahové standardy určené učitelům. Příkladem takovýchto agentur je například ve Velké Británii BECTa, či Spojených státech NCATE.

Je všeobecně přijímán názor, že by ICT mělo být nástrojem, který bude implementován skrze osnovy většiny předmětů. Existují země, například Velká Británie, či Dánsko, kde toto směřování bylo dokonce pojato do zákona. Takovéto postupy sice mohou vyvolat polemiku, každopádně neoddiskutovatelným faktem zůstává, že při uzákonění je následné prosazování výrazně jednodušší.

Obsahové standardy můžeme chápat jako soubor profesních dovedností a znalostí, jimiž by měl disponovat každý učitel, aby mohl kvalitně vykonávat své povolání. Pokud učitel používá ICT ne jako prostředek k prezentaci učiva, či k tvorbě výukových materiálů, ale za pomocí ICT vytváří edukační prostředí, s pouhými základními didaktickými znalostmi nevystačí. Přistupuje-li takto revolučně k výuce, je potřeba, aby byl vybaven zcela novými dovednostmi. Jeho pozice v edukačním procesu se mění z pozice „poskytovatele faktů a informací“ žákům, do pozice řízení poznávacích a učebních aktivit žáků a spolupráci se žáky a dalšími učiteli a odborníky. V dnešní době, kdy je nemožné být odborníkem ve všech oborech, nemá učitel šanci obsáhnout všechny poznatky. Každopádně by měl znát způsob a metodu jak daný problém řešit. K tomu mu má právě pomoci ICT. Dovednosti, které by pro učitele aplikující ICT měli být standardem, jsou následující:

  1. odborné dovednosti a znalosti z oboru
  2. pedagogické a manažerské dovednosti a znalosti učitele potřebné pro výuku podporovanou ICT
  3. informačně a komunikačně technologické dovednosti učitele potřebné pro aplikování ICT ve výuce
  4. jazykové kompetence - znalost aspoň jednoho cizího jazyka, především jazyka anglického
  5. sociálně komunikativní kompetence

2. Globální pohled na standardy ICT

- zpět -

Mezinárodní společnost pro technologie ve vzdělávání (dále MSTV) vyvinula soustavu standardů pro zajištění podpory a zároveň důslednosti ve výukových programech. Tyto standardy jsou široce používány v mnoha zemích a slouží jako Národní standardy pro technologie ve vzdělání (dále NSTV) pro USA.

Národní standardy pro technologie ve vzdělání pro žáky definují, co by žáci měli vědět o informačních a komunikačních technologiích (ICT), a to od mateřské školky po maturitu. Standardy určené pro studenty je možné stáhnout na adrese cnets.iste.org/students/s_stands.html.

Tyto standardy pro žáky a studenty poskytují základ pro vývoj Standardů pro učitele a administrátory IT, což dále poskytuje východisko pro státní, regionální a školní instituce, podle kterého integrují IT do svých vzdělávacích programů.

Kromě USA jsou NSTV uznávány v Austrálii, Číně, Irsku, Latinské Americe a Velké Británii. V případě, že některá universita rozjíždí nový vzdělávací program pro učitele, specializovaný na IT, nebo upravuje stávající program tím, že do něj IT implementuje, NSTV poskytují solidní základ pro naplánování tohoto procesu – popisují, čeho by studenti učitelství IT měli být schopni, aby dokázali, že IT ovládají a že dokáží zprostředkovat tyto dovednosti svým budoucím studentům.

Čtyři klíčové složky, které představují základní rámec schopností práce s IT, mohou být podpořeny právě zavedením standardů NETS:

  • První standard se zabývá technickými schopnostmi.
  • Druhý, třetí a čtvrtý standard se věnují přípravě, začlenění a hodnocení výuky, efektivním výukovým strategiím a postupu hodnocení výkonu žáků.
  • Standard pátý se týká používání IT při profesních a komunikačních aktivitách a aktivitách zahrnujících spolupráci mezi učiteli.
  • Standyrd šestý se věnuje sociální, etické a právní problematice.

Rychlý nárůst používání IT ve školách vyžaduje novou generaci lidí se schopností vést ostatní. Lidí, kteří dokáží nové prostředky využívat k posílení efektivity práce a kteří chápou, jak důležité je integrovat IT do učebního procesu. Vůdčí schopnost je mnohdy tím nejdůležitějším předpokladem pro úspěšnou integraci IT do školních osnov. Výzkumy prokázaly, že bez efektivního vedení se IT do učebního procesu zapojuje jen velmi obtížně.

Mezinárodní společnost pro technologie ve vzdělávání a její Rada pro profesní standardy vyvinula akreditační standardy pro přípravu učitelů ke specializaci v IT. Směrnice pro specializaci v IT byly přejaty Národní radou pro akreditaci ve vzdělávání učitelů a v současné době jsou využívány při hodnocení studijních programů na pedagogických fakultách. Akreditační standardy pro studijní programy IT zahrnují:

  • standardy pro podporu a rozšíření IT ve vzdělávacích programec
  • Standardy pro rozvoj vůdčích schopností v oblasti výuky IT, tj. program pro vzdělávání státních a regionálních koordinátorů výuky IT
  • Standardy pro výuku IT pro učitele jiných aprobací

Mimo to Mezinárodní společnost pro technologie ve vzdělávání stanovila standardy i pro administrativní pracovníky ve školství, neboť bez ovládání IT není možné kvalifikovaně a dobře zvládat složitou organizaci školních institucí. IT standardy pro školní administrátory zahrnují dovednosti, znalosti a dispozice pro práci s IT. Konkrétně jsou to specifické požadavky pro pracovníky ve vedení škol, školní administrátory a regionální administrátory v resortu školství. Tito pracovníci musejí IT ovládat už kvůli nutnosti užší spolupráce s universitami a kvůli schopnosti pomáhat novým učitelům se zavádění IT do vyučovacích procesů.

V mnoha evropských zemích existují pro studenty učitelství oficiální doporučení podobná Národním standardům pro technologie ve vzdělávání. Eurydice, neboli celoevropská informační síť zabývající se vzděláváním, každoročně publikuje Základní ukazatele pro začlenění NSTV do evropských vzdělávacích systémů. Podle této zprávy některé země pouze tvrdí, že výuka IT je povinná, ale nespecifikují, jakých schopností a znalostí by student měl dosáhnout. Ve většině evropských zemí je důraz kladen jak na schopnosti učitele pracovat s IT, tak na schopnosti využívat IT přímo ve výuce. Textové editory a podobný software spadá většinou do osnov druhých stupňů ZŠ. Ve Francii, Nizozemí a Velké Británii je obsah osnov výuky IT stanoven místními standardy. Ve Velké Británii existuje rovněž detailní kurikulum pro výuku a užití IT v jednotlivých předmětech.

Jednotlivé státy nebo jejich regiony, které mají zájem o začlenění a používání NSTV, mohou postupovat jednorázově, nebo postupně. Postupná integrace NSTV byla zvolena kupř. Velkou Británií, která má v současné době nejpropracovanější standardy v Evropě. Tyto standardy zde byly rozvíjeny už od roku 1989, kdy byly jejich základy začleněny do požadavků pro studenty učitelství. Jejich obsahem je požadavek, aby všichni studenti učitelství v době dokončení svých studií byli schopni využívat IT metody pro obohacení vyučování. Všechny kurzy by měly především naučit studenty pracovat efektivně s IT a poskytnout jim širokou základnu pro další rozvoj. Studenti by konkrétně měli umět:

  • Pracovat se širokou škálou softwaru a hardwaru, který je nutný pro jejich specializaci (aprobaci)
  • Zhodnotit užitečnost softwaru a hardwaru pro ně samé i jejich využitelnost při výuce
  • Konstruktivně a efektivně využívat IT při výuce
  • Posoudit, do jaké míry použití IT mění povahu vyučování (Ministerstvo pro školství a vědu, Velká Británie, 1989)

O několik let později britská vláda vyvinula detailní kurikulum pro studium IT na pedagogických fakultách. Budoucí učitelé by podle něj měli znát:

  • Kdy a jak v hodinách používat IT
  • Jak používat IT pro výuku celé třídy
  • Jak používat IT při plánování, včetně plánování hodin
  • Jak hodnotit práci studentů s IT
  • Jak se pomocí IT držet nejmodernějších trendů ve výuce, porovnávat zkušenosti s ostatními a omezovat byrokracii (Agentura pro vzdělávání budoucích učitelů, Velká Británie, 2001)

Toto kurikulum se dělí do dvou sekcí a celkem se zabývá osmnácti kompetencemi, kterých by budoucí učitelé měli dosahovat. Kompletní kurikulum je přístupné na internetu. Agentura pro vzdělávání učitelů rovněž nabízí CD, které má učitelům pomoci analyzvat jejich vlastní učební metody. Další kurikulum bylo vyvinuto pro školní knihovníky.

Díky dobročinné loterii, resp. Jejímu výtěžku, bylo ve Velké Británii založeno mnoho soukromých i polostátních organizací pro výuku IT. Největší z nich je společný projekt Otevřené pedagogické university a firmy Research machines.

Odlišný přístup byl zvolen např. ve Skandinávii. Nejprve byl vyvinut standardní test zaměřený na schopnosti práce s IT. (Tento test byl nazván European computer driving license, neboli Evropský počítačový řidičák). Tento test je využíván jak ve školství, tak v mnoha profesích v soukromém i státním sektoru. Později byl vyvinut tzv. Pedagogický IT řidičák, který je přímo určen pro učitele na ZŠ a SŠ v Dánsku. Přípravné kurzy na tento test jsou pořádány v malých skupinkách pokud možno učitelů z jedné školy, aby jejich spolupráce při studiu mohla přímo pokračovat i později při zaměstnání.

Některé jihoamerické státy rovněž rozjíždí projekty pro integraci IT do vzdělávání, ovšem je patrné, že chybí ucelená koncepce. SRI provedla nezávislý výzkum těchto projektů, který pojmenovala Souvislosti světového vývoje. Tento projekt např. Brazílii navrhl tato řešení:

  • Artikulovat a zveřejnit vizi, podle které jsou IT nezbytné pro moderní vzdělávání i společnost jako takovou.
  • Zdůraznit, že integrace IT a rozvoj interdisciplinárních projektů jsou hlavními tématy pro budoucnost vzdělávání učitelů a že ovládání IT bude pro studenty v budoucnu nezbytností (Zpráva SRI pro Brazílii, 2001, str. 10)

Posledním příkladem integrace IT do vzdělávání bude projekt firmy Intel, zvaný Intel zavádí počítače do výuky (2002). Projekt školí učitele, jak integrovat používání počítačů do současných osnov za účelem zvýšení efektivity výuky. Tento projekt započal v roce 1998 v USA a dnes běží v několika dalších státech. Jeho osnova je takováto:

  • Používat počítače pro zvýšení efektivity výuky
  • Preferovat hardware a software, který je běžně přístupný v domácnostech i firmách
  • Klást důraz na praktické dovednosti
  • Podporovat učitele při spolupráci, řešení problémů a vzájemném hodnocení výuky

3. BECTa

- zpět -

Ve Velké Británii funguje agentura BECTa (British Educational Communications and Technology agency). Tato agentura pomáhá s tvorbou obsahových standardů, řídí a vede výzkum vzdělávání s ICT , zastřešuje ICT publikace pro školy , vede vývoj NgfL, vyhledává a třídí výukový materiál, doporučuje vhodný software. BECTa slouží jako velký pomocník učiteli v orientaci v ICT. Podobné agentury jsou i v dalších zemích, například ve Francii se jedná o ORAVEP, ORFEUS, v Dánsku mají CTU.

Role, kterou má BECTa, spočívá v tom, že se jedná o hlavního partnera britské vlády při volbě strategie ve vývoji ICT. BECTa má čtyři hlavní úlohy (zdroj: http://about.becta.org.uk/display.cfm?page=1749):

  • Strategický poradce vlády - BECTa je poradce vlády, dává doporučení, kterým směrem by se měla ubírat budoucí strategie v ICT. BECTa dále radí národním agenturám při tvorbě politiky a programu ke vztahu ICT.
  • Tvoří doporučení v e-strategiích
  • Koordinátor e-strategie - BECTa koordinuje vládní „e-strategii“ ve vzdělání, rozvíjí a zavádí přechodná strategická doporučení a ustanovuje efektivní programové vedení. Snaží se spolupracovat úzce s vládou a klíčovými agenturami na tom, aby zajistila spojitost a komunikaci napříč sektory a napříč různými prvky strategie.
  • Poskytuje analýzy a provádí výzkum

4. NETS pro učitele

- zpět -

Z důvodů jednotnosti výuky učitelů a maximálního využití informačních a komunikačních technologií, které jsou velmi výkonným prostředkem sloužícím k získávání, uchovávání a zprostředkování dat, z kterých můžeme na základě svých znalostí získávat informace, vznikla ISTE (The International Society for Technology in Education). Jde o neziskovou členskou organizaci, která se zabývá především rozvojem osobnosti, znalostmi a inovacemi. ISTE se zabývá zefektivněním výuky, učení a využitím technologií v těchto procesech. ISTE je výchozím bodem pro NETS (National Educational Technology Standards), CARPET (Center for Applied Research in Educational Technology) a NECC (National Educational Computing Konference).

Samotnými obsahovými standardy pro učení a využití technologií v tomto procesu se zabývá NETS. Obsahuje mimo jiné také množství metrik, které v případě implementace standardů na školách měří jejich účinnost. Jde o velmi efektivní způsob, jak zavést v učení řád, jednotu a zaměřit se na problémy, které se mohou vyskytnout a vyřešit je co nejefektivnějším způsobem. Z toho důvodu metodiky NETS implementuje více než 90% škol v USA.

V rámci ICT by se měli učitelé dodržovat následující standardy (zdroj: http://cnets.iste.org/teachers/t_stands.html):

  1. Znalost informačních technologií a pojmů - Učitelé mají vysvětlovat ICT po teoretické i praktické stránce takovým způsobem, aby byly žáky dobře pochopeny. Úkolem učitelů je:
    • demonstrovat základní znalosti, dovednosti a koncepty vztahující se k technologiím
    • podřídit výuku kontinuálnímu technologickému pokroku tak, aby byla probíraná látka aktuální vzhledem k novým technologiím
  2. Plánování a navrhování způsobů výuky a zkušeností - Učitelé navrhují efektivní metody učení, které jsou založené na zkušenostech a podporované informačními technologiemi. Učitelé:
    • navrhují vhodné příležitosti k učení, které jsou založeny na možnostech využívání volně dostupných ICT podporujících různorodé potřeby studentů
    • aplikují moderních výzkumy v oblasti výuky a učení se
    • určují, které technologické prostředky jsou použitelné pro výuku a vhodně jich využívají
    • plánují řízení technologických zdrojů během výuky
    • plánují strategie, jak řídit učení se studentů v prostřední dostupných technologií
  3. Výuka, učení se a školní osnovy - Učitelé implementují školní osnovy, které zahrnují metody a strategie využívání ICT pro maximální možnosti studentů vzdělávat se. Učitelé:
    • rozšiřují zkušenosti ve využívání ICT
    • využívají technologie pro podporu učení, které jsou nezbytné pro rozličné potřeby studentů
    • využívají technologie pro rozvíjení schopnosti a kreativity studentů
    • řídí aktivity učení se pomocí běžně dostupných ICT
  4. Stanovení a zhodnocení - Učitelé využívají technologie k usnadnění mnohých vyhodnocovacích strategií. Učitelé:
    • využívají ICT pro určení úspěšnosti učení se studentů na základě mnohých technik
    • využívají ICT pro sběr a analýzu dat, interpretaci výsledků a rozebírají výsledky. V důsledku toho vylepšují výuku a maximalizují učení se studentů
    • aplikují četné metody vyhodnocování pro zjištění vhodného využití ICT studenty, čímž zlepšují učení, komunikaci a produktivitu
  5. Produktivita a odborná praxe - Učitelé využívají technologii ke zlepšení své produktivity a odborné praxe. Učitelé:
    • využívají technologické zdroje pro zajištění odborného rozvíjení své praxe v procesu celoživotního vzdělávání
    • kontinuálně rozvíjí svou odbornou praxi a vytváří rozhodnutí týkající se využívání technologií pro podporu učení studentů
    • aplikují ICT pro zvýšení produktivity
    • využívají technologií pro komunikaci a spolupráci mezi kolegy, rodiči a dalšími komunitami pro lepší možnost učení studentů
  6. Sociální, etické, právní a společenské problémy - Učitelé se zabývají sociální, etickou a právní problematikou. Využívají ICT pro její porozumění v praxi. Učitelé:
    • modelují a vyučují morální a právní tématiku a její vztah k ICT
    • využívají technologických zdrojů ke zlepšení a zesílení výuky žáků, kteří mají rozdílné zázemí, vlastnosti a schopnosti
    • identifikují a využívají vhodné technologické prostředky

5. Obsahové standardy ICT z pohledu UNESCO

- zpět -

UNESCO je anglická zkratka názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, což znamená Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. UNESCO je jednou ze 14 mezistátních odborných organizací OSN. UNESCO se věnuje již poměrně dlouhou dobu problematice přípravy učitele v oblasti ICT. Pravidelně vydává publikace, v kterých se dané problematice věnuje. Autory jsou mezinárodně uznávaní odborníci z různých zemí světa.

V publikaci Information and Communication Technologies in Education. A curriculum for schools and Programme of teacher Development vydaném organizací UNESCO jsou popsány postupy integrace ICT do osnov a vzdělávacích programů. Tento proces probíhá ve čtyřech stádiích, každé stadium pak vyžaduje určité ICT kompetence a pedagogické mistrovství učitele.

Část z těchto stadií integrace ICT do osnov a kompetence objasním v následující části práce. Jak už jsem zmínil, tento proces je rozdělen do čtyř částí, jedná se o ICT gramotnost, aplikace ICT v jednotlivých předmětech, implementace ICT napříč kurikulem a ICT specializace. První část, ICT gramotnost, obsahuje následující body: (zdroj:http://cnets.iste.org/docs/NETS_T-Profiles.doc)

  • znát základní principy a použití ICT pro osobní rozvoj a potřeby, zvládat rozvoj dovedností žáků a učitele v kontextu s každodenními potřebami
  • umět používat ICT pro vlastní potřeby a k tomu, aby učitel uměl a byl schopen žákům pomáhat používat ICT
  • umět používat textový editor k vytváření testů, dokumentů, dopisů, hodnocení a být schopen pomoci žákům používat textový editor
  • umět používat tabulkový kalkulátor, který najde uplatnění v mnoha předmětech (seznamy žáků, klasifikace, aj.)
  • většina informačních systémů (například pro školskou administrativu) je založena na principech databází, proto by učitel měl rozumět principům a zvládat základy práce s databázemi
  • umět tvořit dokumenty a prezentace
  • umět používat e-mail a vyhledávat informace
  • vývoj vlastního intranetu
  • dodržovat a vést žáky k dodržování soukromí, práv, copyright, antivirovou ochranu, zálohovat data

Druhá část, aplikace ICT v jednotlivých předmětech, obsahuje následující body:

  1. dovednosti ke stimulování žákova učení:
    • umět volit ICT prostředky a pedagogické postupy
    • umět zdůvodnit volbu ICT nástrojů
    • umět klást důraz na obsah žákovy tvorby
    • umět plánovat výuku, rozhodovat se, kdy a jakým nejlepším způsobem mají být ICT použity
  2. dovednosti k řízení práce ve třídě včetně týmové práce:
    • umět popsat problémy s použitím ICT k dosažení plánovaného výukového cíle
    • rozumět rozdílům mezi žáky v závislosti na jejich ICT kompetencích
    • zvládat strategie k řízení všech rozdílů ve výuce
  3. dovednosti rozhodnout, kdy jsou užitečné multimediální prezentace:
    • umět měnit druhy prezentací nebo výukového materiálu v závislosti na cílech a vyučovacích metodách
    • umět analyzovat prezentace podle jejich čitelnosti, struktury a koherence s cíli a s mírou vhodnosti pro žáky
  4. dovednosti analyzovat obsahová specifika multimediálních výukových programů:
    • umět hodnotit CD ROM, web-zdroje, video a audio záznamy, courseware v souladu s cíli a přiměřenosti pro žáky
    • umět hodnotit činnosti žáků a jejich přínos pro výukové cíle
    • umět analyzovat specifický přínos ICT pro učení jednotlivých žáků
  5. dovednosti vést žáky k vyhledávání, porovnávání a analýze informací získaných z Internetu a dalších zdrojů:
    • umět pomáhat žákům při kritice a syntéze informací a při prezentaci informací s využitím ICT
    • umět učit žáky vyhledávat
  6. dovednost vybírat a používat adekvátní ICT nástroje ke komunikaci učitele s kolegy a s ostatními žáky v souladu se záměry učitele:
    • umět zhodnotit prostředky pro výukové situace vhodné ke spolupráci
  7. dovednosti používat ICT efektivně, vybírat výcvikové kurzy a zapojit se do všeho, co přispěje k jeho profesnímu rozvoji:
    • účastnit se a být aktivní ve skupinách používajících ICT
    • umět používat ICT prostředky (forum, konference, bulletin boards, e-mail) ke spolupráci s cílem zlepšit výuku a učení a řízení procesu učení žáků

6. ECDL

- zpět -

Nejsem si příliš jist, jestli lze nazírat na ECDL jako na obsahový standard, každopádně mi přišlo logické zahrnout tuto kapitolu do mé práce. ECDL (European Computer Driving Licence) vznikl v roce 1994 ve Finsku. Prvotní idea byla, že se vytvoří koncept počítačové gramotnosti založené na testech. ECDL je mezinárodně uznávaná, objektivní, standardizovaná metoda pro ověření počítačové gramotnosti. O rok později, tj. v roce 1995, CEPIS (Council of European Professional Informatics Societes) vypracoval pojem počítačové gramotnosti a koncept ECDL. V dalším roce Švédsko spouští pilotní verzi ECDL testování. Do České republiky se ECDL dostává v roce 1999, kdy byla ČSKI (Česká společnost pro kybernetiku a informatiku) přijata do CEPIS a stala se držitelkou licence a garantem kvality ECDL testování pro Českou republiku.

ECDL zjišťuje znalosti uchazečů o certifikát formou praktických testů. Zjišťuje se schopnost efektivního využívání základních informačních technologií. Po zdárném absolvování zkoušky je absolventovi udělen mezinárodní certifikát ECDL. V zemi svého vzniku, tj. ve Finsku, je učitelů – držitelů tohoto certifikátu již 60%. (zdroj:http://it.pedf.cuni.cz/index.php?menu=7)

Úroveň znalostí a dovedností pro práci s počítačem je definována v ECDL Sylabu, který je dostupný na internetu na adrese www.ecdl.cz/zakladní_moduly.php. Sylabus je rozvržen do sedmi základních testovacích modulů, z nichž každý lze splnit samostatně. Test z prvního modulu je teoretický, ostatní jsou praktické. Po úspěšném absolvování testů z libovolných 4 modulů může uchazeč získat Osvědčení ECDL Start, ale ECDL Certifikát získává jen ten, kdo úspěšně složí testy ze všech 7 následujících modulů:

  1. Základy informačních technologií
  2. Používání PC a správa souborů
  3. Textový editor
  4. Tabulkový kalkulátor
  5. Databáze
  6. Grafické možnosti PC a způsoby a možnosti elektronické prezentace
  7. Služby informační sítě

7. Evropský počítačový řidičák pro učitele EPICT

- zpět -

V rámci EU neexistují v oblasti školství jednotná pravidla pro členské státy. Oblast školství je vždy záležitostí příslušného státu, jeho ministerstev a zákonů. Avšak už vznikají projekty, které chtějí harmonizaci vzdělávání učitelů v oblasti ICT

EPICT (The European Pedagogical ICT Licence) je iniciativa, jejímž cílem je standardizace ICT vzdělání pedagogů. EPICT je vzdělávací systém pro učitele, který kombinuje integraci ICT do pedagogického procesu se školením základních ICT dovedností. Podstatou tohoto modelu je skutečnost, že oba tyto prvky musejí jít při vzdělávání učitelů ruku v ruce.

EPICT je založen na konceptu, který nabízí učitelům a vychovatelům základní dovednosti ICT pro zlepšení své osobní a odborné úrovně tím, že se zaměřuje na pedagogickou integraci ICT do učitelské praxe. Systém využívá myšlenky týmové spolupráce, skupinového učení a kritických reakcí společně s principy e learningu.

EPICT vychází z předchozího projektu The Pedagogical ICT licence uskutečněném v Dánsku. Efektivnost kurzů pro učitele byla zajištěna dvěma pravidly:

  • ktická organizace kurzů není uskutečňována centrálně, takže není obtížné školit větší množství učitelů najednou
  • samotné kurzy probíhají na krajské nebo místní úrovni, což podporuje a motivuje větší zapojení všech zúčastněných stran

ICT Licence se skládají z modulů:

  • Každá ICT licence začíná úvodním jednodenním šestihodinovým setkáním, kdy se účastníci kurzu sejdou a seznámí sami mezi sebou, s kurzem a s jeho obsahem a mají možnost diskutovat společně s lektorem cíle kurzu.
  • Vzniknou pracovní týmy učitelů, které mají od tří do čtyř účastníků. Následující části kurzu, tedy studium všech osmi modulů, jsou založeny na týmové práci vedoucí k rozvoji kompetencí a jako základní komunikační prostředek zde figuruje Internet.
  • V týmech po dvou až čtyřech spolupracují a diskutují nad vhodnými příklady z praxe. Společně se snaží nastínit situace ve vyučování, ze kterých budou vycházet při přípravě své vlastní práce.

Existuje 8 licencí a každá má 8 modulů. Pro každý stupeň vzdělávání jiná. Z jiných modulů se tedy skládá licence pro učitele základní školy, z jiných licence pro středoškolského učitele, z jiných licence pro učitele na školách zdravotnických, atp. Učitel musí absolvovat povinné moduly a další si vybírá z nabídky volitelných. Pro učitele na základní škole jsou moduly jako například vyhledávání na síti, základní práce s textem, práce s interními databázemi a další.

Každý účastník absolvuje v rámci své ICT licence soubor všech modulů v časovém rozpětí minimálně 24 a maximálně 52 týdnů. Studiu by se měl věnovat 50 až 120 hodin. Celkem každý účastník spolupracuje na vytvoření osmi závěrečných prací.

Vzhledem k charakteru kurzů, které jsou založeny na e-learningu, je velká pozornost věnována učebním a dalším podpůrným materiálům. K dispozici jsou články, případové studie, příklady vhodného využití ICT, cvičení zaměřená na dovednosti práce s ICT, manuály, modulové závěrečné práce. Úplným začátečníkům jsou k dispozici instruktážní CD-ROMy, které popisují základní funkce ICT a možnosti jejích využití. Ve skutečnosti se jedná o formu kombinovaného e-learningu.

Hlavním garantem a organizátorem systému je dánské IT centrum pro vzdělávání a výzkum UNI-C. tento projekt úspěšně proběhl v Dánsku a Norsku, dále se bude rozvíjet v Řecku, Itálii a České republice. (zdroj:http://ondrej.neumajer.cz/?item=evropsky-pocitacovy-ridicak-pro-ucitele)

8. Závěry plynoucí z práce

- zpět -

Význam národních a nadnárodních organizací věnující se implementaci ICT do vzdělávacích standardů je neoddiskutovatelný. Přinášejí do osnov řád, dlouhodobou koncepci, aktualizaci standardů vzhledem k novým poznatkům. Proto je určitě velkou škodou, že v České republice nepůsobí podobná organizace jakou je například britská BECTa, která by prosadila NETS (National Educational Technology Standards) do českého vzdělávacího systému. Tím by se určitě globálně zlepšily ICT znalosti českých učitelů, což je v dnešní přetechnizované době nezbytné.

Šancí pro Českou republiku je EPICT. Tento projekt, který vznikl v Dánsku a následně převzat Norskem, by mohl dát základ evropskému vzdělávacímu standardu ICT. Česká republika, společně z Řeckem a Itálií, byla k tomuto projektu přizvána jako pilotní země. Momentálně má však český učitel pouze možnost absolvovat a získat certifikát kurzu ECDL. Tento kurz má ale své hlavní těžiště jinde, apriori pro implementaci do školství není určen.

9. Seznam literatury a zdroje

- zpět -

www.educationonline.cz
www.ecdl.cz
www.ncte.org
cnets.iste.org
www.nicta.com.au
www.usatoday.com/educate/home.htm
www.iste.org
www.ncate.org
ischoolwebboard.wikispaces.com/Teacher+Tools
www.jsi.cz
www.ucitelske-listy.cz
www.ceskaskola.cz
www.unesco.org
it.pedf.cuni.cz/

  • UNESCO. Information and Communication Technologies in Teacher Education. A Planning Guide. Paris : UNESCO, 2002. Ed. P.Resta.
  • UNESCO. Information and Communication Technologies in Education. A curriculum for schools and Programme of teacher Development. Paris : UNESCO, 2002. Ed. T.van Weert, J.Anderson.