Aplikace inovovaného klasifikačního rámce B. S. Blooma


ODKAZOVÁ TABULKA INOVOVANÉHO KLASIFIKAČNÍHO RÁMCE B. S. BLOOMA - VZOROVÉ PŘÍKLADY

VZOROVÉ PŘÍKLADYDIMENZE KOGNITIVNÍHO PROCESU
DIMENZE POZNATKY1. Zapamatovat si2. Porozumět3. Aplikovat4. Analyzovat5. Hodnotit6. Tvořit
Faktické poznatkyPříklad 1Příklad 5Příklad 9Příklad 13Příklad 17Příklad 21
Konceptuální poznatkyPříklad 2Příklad 6Příklad 10Příklad 14Příklad 18Příklad 22
Procedurální poznatkyPříklad 3Příklad 7Příklad 11Příklad 15Příklad 19Příklad 23
Metakognitivní poznatkyPříklad 4Příklad 8Příklad 12Příklad 16Příklad 20Příklad 24
[1]

ODKAZOVÁ TABULKA INOVOVANÉHO KLASIFIKAČNÍHO RÁMCE B. S. BLOOMA - NÁVRH KURZU

NÁVRH KURZUDIMENZE KOGNITIVNÍHO PROCESU
DIMENZE POZNATKY1. Zapamatovat si2. Porozumět3. Aplikovat4. Analyzovat5. Hodnotit6. Tvořit
Faktické poznatkyLekce 1

Lekce 3
Lekce 1

Lekce 3
Lekce 5
Konceptuální poznatkyLekce 3Lekce 1

Lekce 4
Lekce 3

Lekce 5
Procedurální poznatkyLekce 4Lekce 5Lekce 3

Lekce 7
Lekce 7

Lekce 8
Lekce 6Lekce 7
Metakognitivní poznatky
[1]

zpět



ÚVOD

Stanovování vzdělávacích cílů je jedna ze základních pedagogických činností, kterou by měl umět ovládat každý pedagog. Zároveň jde však o jednu z nejnáročnějších a nejproblematičtějších oblastí tohoto poslání.

Bloomova taxonomie (z řeckého taxis – uspořádání, nomos – zákon) často nazývaná Taxonomie vzdělávacích cílů, je hodnocení různých cílů a dovedností, které stanovují učitelé pro studenty. Původní systematika byla navržena v roce 1956 Benjaminem S. Bloomem, pedagogickým psychologem na Univerzitě v Chicagu. Tato taxonomie vzdělávacích cílů je pouze jednodimenzionální (pouze kognitivní proces), avšak na přelomu tisíciletí byla zrevidována, obohacena o dimenzi poznatky a roku 2001 uveřejněna jako Taxonomie pro učení, vzdělávání a hodnocení (tedy inovovaný klasifikační rámec B. S. Blooma).

Tato práce je zaměřena na převedení klasifikačního rámce do praxe, což je doposud poměrně nová a inovativní činnost. Především pak v našem geografickém regionu najdeme jen velmi málo příkladů, které se problematikou aplikace revidované taxonomie do praxe zabývají. Praktická aplikace následuje po teoretickém shrnutí problematiky a je hlavní podstatou této práce.

TEORETICKÝ VSTUP DO PROBLEMATIKY

Původní klasifikaci z roku 1956 vytvořil Benjamin Samuel Bloom. Tento židovský Američan se narodil 21. 2. 1913 v městečku Lansford ve státě Pennsylvania, nedaleko východního pobřeží USA. Jeho studia jsou spojena především s Pennsylvania State University, kde získal bakalářský a magisterský titul (v roce 1935) a pak také s University of Chicago, kde získal titul Ph.D. (v roce 1942). Zde také strávil téměř 20 let, nejprve jako doktorand a následně i jako vysokoškolský vyučující. Sloužil také například jako výchovný poradce vlády Izraele, Indie a mnoha dalších národů. Jeho prvotní zásadní prací byla tzv. „operacionalizace vzdělávacích cílů“. Po příchodu do Chicaga pracoval s Ralphem W. Tylerem na vývoji specifikace vzdělávacích cílů podle jejich poznávací složitosti. Byl přesvědčen, že pokud by taková hierarchie existovala, vysokoškolští učitelé by mohli uplatňovat daleko spolehlivější postup pro posuzování výsledků studentů. To, co vyplynulo z této práce s R. W. Tylerem, je známo po téměř celém světě. Je to Taxonomie vzdělávacích cílů, především pak její Příručka 1 – kognitivní oblast (v angličtině cognitive domain). [8, 9]

Ona taxonomie vzdělávacích cílů se na dlouhá desetiletí stala fenoménem v pedagogice. Je to jedna z nejvýznamnějších pedagogických prací 20. století ovlivňující koncepce plánování výuky a tvorby kurikula. Krom toho, byla samozřejmě systematika cílů, tak jak jí podal Bloom, základem a východiskem pro inovovanou verzi, která je aktuální v současnosti.

Podstatou původní taxonomie bylo její hierarchické uspořádání. Každá z šesti úrovní procesu poznání navazuje na svou předchozí a je základem pro její následující. Pro dosažení další úrovně poznání je tedy základem obsáhnout učivo kategorie předcházející. Jedním z důsledků z uvedených kategorií v taxonomii je, že je lze používat nejen jako prostředek k hodnocení úkolů, ale i jako rámec pro formulaci samotných cílů. [1, 8, 10, 11]

Jak již bylo řečeno, na přelomu tisíciletí se zrodila idea tuto systematiku zrevidovat. Důvodů, proč byla Bloomova původní taxonomie, která byla po několik let stěžejním východiskem při tvorbě kurikula a ovlivňovala edukační proces vůbec všude po světě, revidována, je hned několik. Již za nedlouho po vydání 1. příručky v roce 1956 se začaly objevovat názory od praktických pedagogů a vědeckých pracovníků v oblasti pedagogiky, že takto kategorizovaná Bloomova taxonomie nemůže dostatečně postihovat některé jevy cílové roviny. Dalším významným důvodem byl rozvoj kognitivní psychologie a její nové poznatky, které postupně vyvracely některé závěry behaviorální psychologie, o kterou se Bloom ve své práci opíral. Autoři dále chtěli, aby došlo k oživení a znovu připomenutí Bloomovy příručky, která ve své době byla nadčasová a i v dnešní době je aktuální. Navíc Bloom si nikdy nekladl nárok či autorská práva na jeho taxonomii a sám si byl vědom toho, že bude nejspíše časem doplňována. [1, 7]

Idea inovace taxonomie, potažmo i celé příručky staré bezmála 40 let, vznikla na základě diskuzí mezi Davidem R. Krathwohlem a Virginií Blanfordovou, která tehdy vedla redakci pedagogického literatury Addison Wesley Longmanova nakladatelství, které je i dnes vlastníkem autorských práv na Bloomovu příručku, a Blanfordová tedy mohla přislíbit vydání revidované verze.

V reprezentativním týmu, který měl příručku upravovat, byli za kognitivní psychology vybráni (a nabídku akceptovali) R. E. Mayer, P. R. Pintrich a M. C. Wittrock, za kurikulární teoretiky L. W. Anderson, K. A. Cruikshanks a J. Raths a hodnocení pedagogické stránky měli na starost jednak W. Airasian a pak také sám D. R. Krathwohl. Vedení týmu bylo pod taktovkou dvojice Krathwohl - Anderson. [1]

Práce na nové verzi začala v roce 1995. V roce 1998 byla práce předložena k vnější recenzi, při které bylo mimo jiné požadováno po autorech zapracovat v nové příručce více odkazů a odvolání na původní Bloomovu taxonomii, a to kvůli připomenutí originálu. Autoři také opět zdůraznili, proč je zapotřebí vzdělávací cíle systematizovat. Primární důvod vzniku příručky z roku 1956 byl z potřeby nutnosti hodnocení testových položek a stanovení, na co se jednotlivé položky zaměřují. Revidovaná verze samozřejmě měla mít od počátku daleko širší pole působnosti. Například měla sloužit pro usnadnění odpovědí na otázky:
  1. Co učit – tedy výběr učiva. Učivo se vybírá podle stanoveného vzdělávacího cíle.
  2. Jak dosáhnout cíle – při správném uvědomění si přesnosti cíle, kterého chceme dosáhnout, se snadněji volí postup, prostředky a činnosti, které nás k cíli mají dovést.
  3. Jak hodnotit – jak zaměřit a formulovat testové položky. [1, 7]


Přínos inovovaného rámce i celé nové příručky je také v jeho cílové skupině, kterou už netvoří pouze tvůrci kurikula, pedagogičtí badatelé a další teoretičtí pracovníci, ale především učitelé. A to nejen na vysokých školách, ale také středních a základních. Pro tyto účely vzniklo i zkrácené vydání této publikace.

Základní a hlavní rozdíly mezi původní a inovovanou taxonomií najdeme dva. Jednak je to záběr oblasti vzdělávacích cílů. Zatímco původní taxonomie existuje jak pro kognitivní, tak i afektivní a psychomotorickou doménu, revidovaná verze se zaměřuje jen na kognitivní oblast. Autoři hovoří o tom, že afektivní cíle často bývají odvozovány od kognitivních, nevyhýbají se však myšlence, že by mohlo někdy dojít k další inovaci a to právě kvůli doplnění ostatními doménami.

Druhý zásadní rozdíl je v přidání další dimenze do klasifikačního rámce. Původní verze byla kategorizována pouze na úrovni kognitivního procesu 6 hierarchických kategorií a jejich subkategorií. Inovovaná verze je z důvodu rozsáhlosti kategorie znalostí pozměněna na dvoudimenzionální.

Dimenze kognitivního procesu

První dimenzí je stejně jako v původní taxonomii kognitivní proces. Jeho stupňů je opět 6: zapamatovat si, porozumět, aplikovat, analyzovat, hodnotit, tvořit. Na první pohled je patrné, že k pojmenování slouží tentokrát výkonová slovesa v dokonavém vidu. A také že jako nejvyšší úroveň je zde kategorie tvořit (dříve syntéza) nikoli hodnotit (evaluace).

[7]

Spíše než na hierarchičnost, i když si tabulka ponechává toto úrovňové uspořádání, se revidovaná taxonomie zaměřuje na komplexitu. Ve výuce (myšleno v celém kurzu) by mělo dojít ke všem stupňům poznání, nemusí však být nutně v hierarchické posloupnosti, tak jak to Bloom původně zamýšlel. Při jednotlivých aktivitách ve výuce může dojít ke vzájemnému prolínání různých úrovní a hierarchie tedy není dodržena.

Struktura
  1. Zapamatovat si - vybavovat si příslušné znalosti z dlouhodobé paměti
    1. Znovu poznávání (identifikování) - lokalizování znalostí z dlouhodobé paměti, které jsou konzistentní s předloženými údaji
    2. Vybavování (vyvolávání z paměti) - vyvolávání znalostí z dlouhodobé paměti
  2. Porozumět - konstruovat význam sdělení zprostředkovaného ústně, písemně nebo graficky
    1. Interpretování (vyjádření) - převádění z jedné vyjadřovací formy do jiné
    2. Dokládání příkladem (ilustrování) - ilustrování pojmu nebo zákonitosti vhodným příkladem
    3. Klasifikování (kategorizování) - určování, že něco patří do určité kategorie
    4. Sumarizování (zobecňování) - formulování hlavní myšlenky nebo východisek
    5. Usuzování (odvozování závěrů) - odvozování logických závěrů z předložených informací
    6. Vysvětlování (konstruování modelů) - konstruování kauzálního modelu situace, stavu nebo systému
  3. Aplikovat - používat známé postupy v daných situacích
    1. Apklikování (používání postupů) - aplikování známých postupů při řešení běžných úloh
    2. Implementování (využívání) - aplikování známých postupů v nových situacích
  4. Analyzovat - rozkládat celek na podstatné části, určovat jejich vzájemné vztahy a jejich vztah ke struktuře celku nebo jeho účelu
    1. Rozlišování (diferencování) - odlišování podstatných a nepodstatných nebo důležitých a nedůležitých částí předloženého celku
    2. Strukturování (vyhledávání souvislostí) - určování místa nebo funkce prvků uvnitř struktury
    3. Přisuzování (dekonstruování) - vymezování stanoviska, zkreslení, hodnoty nebo záměru předloženého sdělení
  5. Hodnotit -vyjadřovat hodnotící stanoviska na základě kritérií a norem
    1. Ověřování (přezkoumání) - odhalování nedůsledností a omylů v procesu nebo výsledku poznání; stanovování, zda proces nebo jeho výsledky jsou v souladu s vnitřními kritérii; zjišťování efektivity použitého postupu
    2. Posuzování (vyjadřování kritických cílů) -odhalování nesouladu mezi formulovanými závěry a zvnějšku danými kritérii, posuzování, zda je postup při řešení daného problému vhodný
  6. Tvořit - skládat prvky tak, aby vytvářely koherentní nebo funkční celek; reorganizovat prvky do nových struktur a modelů
    1. Generování (formulování hypotéz) - formulování alternativních hypotéz založených na vymezených kritériích
    2. Plánování (projektování) - navrhování postupu pro řešení problému
    3. Vytváření (konstruování) - vytváření originálních děl
[1]

Dimenze poznatky

Druhým rozměrem je znalostní dimenze, která vychází z poznatků kognitivní psychologie a má 4 stupně: faktické poznatky, konceptuální poznatky, procedurální poznatky a metakognitivní poznatky. Ke stanovování cílů na jednotlivých úrovních poznání byl vytvořen systém aktivních (úkolových) sloves.

Struktura
  1. Faktické poznatky - základní poznatkové prvky pro schopnost orientovat se v příslušném oboru nebo řešení úloh a problémů
    1. Terminologie
    2. Konkrétní poznatky
  2. Konceptuální poznatky -vzájemné vztahy mezi poznatkovými prvky uvnitř větší struktury, která podporuje jejich vzájemnou funkčnost
    1. Klasifikace a kategorií
    2. Zákonitostí a zobecnění
    3. Teorie, modely a struktury
  3. Procedurální poznatky - pracovní postupy, metody zkoumání, výběr vhodných činností, algoritmů, technik a metod
    1. Specifické postupy a algoritmy používané v příslušném oboru
    2. Specifické techniky a metody používané v oboru
    3. Kritéria v příslušném oboru, která umožňují vybrat vhodný postup
  4. Metakognitivní poznatky - obecné poznatky o poznávání včetně uvědomování si vlastních kognitivních procesů
    1. Obecné strategie učení, poznávání a řešení problémů
    2. Znalosti kognitivních úloh včetně kontextu a podmínek
    3. Sebepoznání
[1]

zpět



APLIKACE INOVOVANÉHO KLASIFIKAČNÍHO RÁMCE V PRAXI

Tato část práce je věnována užití inovované Bloomovy taxonomie v praxi, tedy na konkrétním vzoru.

Nejprve uvádím příklady cílů jednotlivých buněk klasifikačního rámce (tab. 1). Tyto příklady jsou cíle z různých typů učební látky. Nutno podotknout, že v některých oblastech spektra můžou být příklady diskutovány a jejich zařazení není zcela jednoznačné, i proto že se jedná o poměrně inovativní práci a uvádění těchto příkladů doposud není rozšířenou činností. Navíc ani v originální příručce vydané k revizi taxonomie, nejsou příklady výukových cílů z praxe všech 24 kategorií ve spektru. Dále je třeba říci, že ne všechny cíle, by se daly zakomponovat třeba při tvorbě ŠVP. Některé cíle jsou pouze dílčími, tak jak si je například stanoví učitel při tvorbě přípravy. Jednotlivé cíle, až na výjimky, jsou uváděny v tabulkách spolu s typem učiva a uvedením předmětu, do kterého by mohly spadat. Pro bližší odůvodnění jednotlivých zařazení a přehlednost postupu mého uvažování při tvorbě příkladů přidávám pod každou tabulku komentář.

Zároveň zde navrhuji plán kurzu (tab. 2), jehož cíle budou rovněž zařazeny do klasifikačního rámce. Tímto je kurz zaměřený na princip funkce a oblast využívání tabulkových kalkulátorů na úrovni střední školy. Znalost a efektivní využívání takovéhoto softwaru pro statistické a databázové účely zabírá širší spektrum kognitivního procesu, jelikož vyžaduje od elementárních znalostí, jako je zapamatování si základních ovládacích prvků, přes aplikování nejrůznějších funkcí programu, až po konstrukci složitějších vzorců, návrhů a potažmo realizaci řešení daných úloh. Podotkněme, že jeden typ učební látky většinou nemůže obsáhnout všechny kognitivní oblasti v této dvoudimenzionální klasifikaci a ne jinak je tomu i u tohoto příkladu. Cíle v tomto kurzu zasahují především kategorie zapamatovat si, porozumět a aplikovat. Z dimenze poznatků, pak především fakta a procedury. A právě proto zařazuji před samotný kurz příklady jednotlivých oblastí ve spektru. Domnívám se, že uvedením návrhu takovéhoto kurzu, lépe vynikne komplexnost i jistá hierarchičnost kognitivních procesů, ke kterým během edukace dochází. Navíc jde o reálnou verzi učebního celku. Plán kurzu je rozpracován do 10 lekcí. Ke každé lekci přísluší komentář a metodické poznámky, které by měly zpřesnit cíl učiva a přiblížit, proč tento cíl patří do dané kategorie v inovované Bloomově taxonomii.
Pozn.: zde uváděná technika stanovování a formulace cílů je dle Roberta F. Magera

Příklady cílů jednotlivých oblastí inovovaného klasifikačního rámce

Příklad 1 - Zapamatovat si
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Periodická soustava chemických prvků (chemie) Student zná nejméně 10 značek chemických prvků bez pomoci periodické tabulky Zapamatovat si (vybavování) – faktická znalost
Komentář
Kognitivní proces zapamatování si určitých faktů je nejelementárnějším stupněm, který je zapotřebí k dalšímu poznávání. Příkladů cílů spadajících do této oblasti je obrovské množství. Je to zapamatování si letopočtů, konstant, chem. značek, slovíček z cizích jazyků apod. Teprve po zapamatování si elementárních faktů může žák poznávat dál a nabalovat další znalosti.

Příklad 2 - Zapamatovat si
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Periodizace geologických období (přírodopis) Student zná všechna geologická období a dovede je vyjmenovat za sebou ve správném pořadí Zapamatovat si (vybavování) – konceptuální znalost
Komentář
Konceptuálním zapamatováním může být například soubor pojmů vzájemně spolu souvisejících, navazujících, či obecně řečeno, tvořících širší strukturu jako zde uváděný příklad, kdy si má student zapamatovat období, která dohromady tvoří geologický čas. Dalším příkladem je zapamatování si definice či výroku.

Příklad 3 - Zapamatovat si
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Geometrie – věty sss, sus, usu (matematika) Student zná postupy jak správně narýsovat trojúhelník podle vět sss, sus a usu za použití trojúhelníku s ryskou a kružítka. Zapamatovat si (vybavování) – procedurální znalost
Komentář
Procedurálním poznatkem jsou vždy poznatky týkající se způsobů, postupů, metod či procedur. Zapamatování si postupu, jak narýsovat trojúhelník podle vět sss, sus, usu, což jsou již vymyšlené postupy pro konstrukci geometrické obrazce, je typickým příkladem této kategorie.

Příklad 4 - Zapamatovat si
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Student zná svoje přednosti a svoje slabé stránky Zapamatovat si – metakognitivní znalost
Komentář
První problematická oblast, ke které se příliš příkladů cílů nevztahuje. Zapamatování si vlastních předností a slabých stránek, však můžeme víceméně zařadit jako jisté sebepoznání, a proto metakognitivní znalost. Neuvádím zde typ učiva, neboť tento cíl lze použít v jakékoli učební látce.

Příklad 5 - Porozumět
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Hlavní umělecké směry (estetická výchova) Student dovede přiřadit známé autory, vždy alespoň jednoho, k hlavním uměleckých směrům Porozumět (klasifikování) - faktická znalost
Komentář
Pokud student zná jednotlivé umělecké směry a zároveň porozumí charakteristickým znakům těchto směrů, měl by být schopen k nim přiřadit známé autory (pokud je zná). Takováto subkategorie porozumění se nazývá klasifikování. V tomto konkrétním případě stačí velmi nízká úroveň porozumění (teda zcela jistě faktická znalost), jelikož student pouze propojí a interpretuje fakta (zapamatování uměleckých směrů, zapamatování známých autorů), která zná z předchozí kognitivní kategorie.

Příklad 6 - Porozumět
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Státní zřízení a vládní režimy (občanská nauka) Student dovede vyvodit důsledky přítomnosti komunistického režimu v letech 1948-1989 v naší vlasti Porozumět (usuzování) - konceptuální znalost
Komentář
Usuzování je další subkategorií kategorie porozumět. Příkladem je vyvození důsledků přítomnosti komunistického režimu. Zde se naopak setkáváme se znalostmi, které spadají do horních sfér kategorie porozumění. Odpovědět na takovou otázku vyžaduje vysokou míru pochopení a širokou znalost faktů o problematice. Nejedná se zde však o žádnou proceduru, nelze tedy zařadit jinam než do konceptuálních poznatků.

Příklad 7 - Porozumět
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Práce a výkon, princip motoru (fyzika) Student dovede zpaměti nebo pomocí obrázků vysvětlit princip chodu spalovacího motoru Porozumět (vysvětlování) - procedurální znalost
Komentář
Vysvětlení, tedy přednesení skutečnosti vlastními slovy, je nejvyšší subkategorií porozumění. Chod spalovacího motoru je jistou procedurou, a pokud je toto student schopen vysvětlit ostatním, nachází se v oblasti procedurálního porozumění.

Příklad 8 - Porozumět
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Zdraví životní styl (rodinná výchova) Student dovede poznat a uvědomuje si vliv a účinky jaké může mít pohyby a sportovní aktivita na jeho psychickou i fyzickou Porozumět (klasifikování) - metakognitivní znalost
Komentář
V kategorii porozumět se příklady pro oblast metakognice nacházejí o něco snadněji, než je tomu u kategorie zapamatovat si. Pokud student dokáže poznávat a uvědomovat si vlivy pohybu na jeho organizmus (nikoli obecně prospěšnost pohybu, zde by se jednalo spíše o konceptuální znalost), tedy uvědomit si pocity a stavy, které má během nebo po sportovní aktivitě ať už krátkodobé nebo dlouhodobé, je jeho kognitivní pochod v oblasti sebepoznání.

Příklad 9 - Aplikovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Základní úpravy a formátování v textovém editoru (informační technologie) Student dovede bez cizí dopomoci použít základní ovládací prvky v aplikaci MS Word (jako podtržení textu, kurzíva apod.) Aplikovat (vykonávání) - faktická znalost
Komentář
Nejčastějším aplikováním je použití nějakého postupu. Většina cílů z této kategorie tedy spadá do procedurálních poznatků. Pokud však použijeme naprosto triviální a elementární proceduru, například tlačítko v textovém editoru, které vykoná nějakou úpravu textu, nelze hovořit o procedurálním poznatku, ale pouze o faktickém. Toto zařazování však může být diskutabilní a hranice zde zdaleka nejsou ostré.

Příklad 10 - Aplikovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Ohmův zákon (fyzika) Student dovede použít Ohmův zákon pro vyřešení úloh, kde je to nutné Aplikovat (vykonávání) – konceptuální znalost
Komentář
Konceptuální aplikování je další sporná oblast, na kterou se příklady hledají poměrně obtížně. Jak již bylo řečeno kategorie aplikovat je takřka vždy použití nějakého postupu nebo metody. Oblast konceptuálních poznatků je na rozhraní mezi aplikováním naprosto triviálních postupů (faktické poznatky) a postupů složitějších (procedurální poznatky). Dá se zde tedy diskutovat o zařazování cílů. Uvedený příklad je použití Ohmova zákona. A právě použití různých pravidel a zákonů, ať už z fyziky, chemie či společenských věd, by mohlo být onou mezní situací mezi faktickými a procedurálními znalostmi, jelikož nejde o proceduru jako takovou, ale o jistou skutečnost založenou na mnoha vzájemných faktech.

Příklad 11 - Aplikovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Integrály a derivace (matematika Student dovede použít metodu per partes pro vypočet integrálu Aplikovat (vykonávání) – procedurální znalost
Komentář
Jako procedurální znalost zde uvádím příklad použití metody per partes, která je poměrně složitou metodou a vyžaduje vysokou míru kognice na rozdíl od jednoduchých metod, které lze zahrnout do faktického či konceptuálního aplikování. Subkategorií je vykonávání, tedy použití postupů pro známe situace (výpočet integrálu).

Příklad 12 - Aplikovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Student dovede použít při výuce vhodné strategie pro tvorbu vlastních poznámek a zápisků, které vyhovují jemu samotnému Aplikovat (implementování) – metakognitivní znalost
Komentář
Používání vlastních strategií pro tvorbu informačních zdrojů, které studentovi vyhovují nejlépe, tedy aplikování vlastní organizační struktury poznámek, je bezesporu metakognitivní znalostí. Příkladem je fakt, že většině studentů nevyhovují poznámky druhých a je pro ně daleko složitější a méně efektivní z nich čerpat informace. Tento cíl nezařazuji k žádnému učivu, jelikož se dá vytyčit u téměř všech předmětů. Používání takových to postupů je tzv. implementování, což je druhá a poslední subkategorie aplikování.

Příklad 13 - Analyzovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Řešení slovních úloh (fyzika) Student dovede při řešení úlohy rozlišit potřebná a nepotřebná data pro výpočet Analyzovat (rozlišování) - faktická znalost
Komentář
Při řešení slovních úloh z fyziky (či matematiky) je prvotním úkonem rozlišit, která data či údaje, jsou pro získání odpovědi podstatná a která ne. Takovouto subkategorií je tzv. rozlišování, a jelikož jde o pouhé rozložení problému na elementární fakta, jedná se o faktický poznatek.

Příklad 14 - Analyzovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Typické básnické prvky uměleckých směrů (literatura) Student dovede analyzovat, jaké básnické prvky se v básni vyskytují a rozhodnout tak o uměleckém směru, ve kterém byla báseň napsána Analyzovat (přisuzování) – konceptuální znalost
Komentář
Daleko složitější analyzování, může být například rozpoznat básnické prvky v poezii. Opět však nejde o analýzu nějaké metody či postupu, ale o analýzu celku (zde básně) a jeho prvků (básnické prvky) a proto zařazuji do konceptuální znalosti. Tato subkategorie se nazývá přisuzování, jelikož analyzovaná data přisuzuji známým pojmům.

Příklad 15 - Analyzovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Trasování programu (algoritmizace) Student dovede otrasovat zdrojový kód programu a popsat jak se daný program chová v průběhu a co je jeho výstupem Analyzovat (uspořádání) – procedurální znalost
Komentář
Program lze chápat jako proceduru. Pokud ho chci otrasovat, čili zjistit a zapsat, jak program funguje, jedná se o vhodný příklad procedurálního analyzování. Subkategorií je zde tzv. uspořádání, což je určení prvků a jejich posloupnosti v rámci větší struktury.

Příklad 16 - Analyzovat
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Student si dovede uvědomit, jaké informace při výkladu jsou významné a ty si zaznamená Analyzovat (rozlišování) – metakognitivní znalost
Komentář
Tato kategorie je pro zařazování cílů také velmi okrajovou. Metakognitivní analýza se téměř vždy prolíná s nějakým typem hodnocení. Zde uvedený příklad by spadal do oblasti spíše vysokoškolského vzdělávání, například při vytváření poznámek na přednáškách, kdy si student sám musí vybrat informace, které jsou podle jeho názoru významné a ty si následně zaznamenat.

Příklad 17 - Hodnotit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Typy osobností, charakterové vlastnosti (rodinná výchova) Student dovede definovat charakterové rysy některého jeho spolužáka Hodnotit (kontrolování) – faktická znalost
Komentář
Další velmi sporná a z hlediska zařazování cílů nepříliš častá oblast. Hodnotit základní fakta něčeho, je oblast, která se prolíná s kategorií porozumět a jejích vyšších vrstev poznání. Pokud má student ohodnotit osobní kvality jeho spolužáka, tedy vybrané základní elementy charakteru (např. poctivost, dobrosrdečnost, temperament apod.), lze tuto činnost přisoudit k cíli, který spadá do této kategorie. Avšak stejně tak by se dalo říci, že jde o vyšší stupeň interpretování z kategorie porozumět. Ze subkategorií se zde přikláním ke kontrolování, již proto, že jiný překlad této subkategorie je monitorování, což by vhodně vystihovalo danou činnost.

Příklad 18 - Hodnotit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Krátké literární útvary (český jazyk a literatura) Student si dovede se spolužákem navzájem okomentovat svoje fejetony Hodnotit – konceptuální znalost
Komentář
U hodnocení, vždy vstupují do hry osobní kvality studenta (názory, postoje, hodnoty apod.). Pokud by student měl hodnotit spolužákův fejeton, je možné takovýto cíl skutečně označit za konceptuální. Rovněž se dá říci, že tvorba fejetonu, je v podstatě tvorba nějakého konceptu.

Příklad 19 - Hodnotit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Vodová malba zátiší (estetická výchova) Student dovede ohodnotit přednosti a nedostatky uměleckých výtvorů ostatních žáků, v rámci této malířské metody Hodnotit (kontrolování) – procedurální znalost
Komentář
Při komentování studenta malířských výtvorů spolužáků, je podstatné zaměřit se na dodržení resp. nedodržení postupů vyžadovaných zvolenou malířskou technikou. To proto, abychom tento cíl mohli jasně zařadit do procedurálních znalostí. Kategorie hodnotit má 2 velmi podobné subkategorie (kontrolovat a kritizovat). Zde se jedná spíše o kontrolování, neboť jde o posouzení dodržení postupů, které daná malířská technika vyžaduje.

Příklad 20 - Hodnotit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Zdraví životní styl (rodinná výchova) Student dovede při třídní diskuzi o zdravé výživě zhodnotit, jaký má vliv daná reklama na smysly jeho spolužáků [3, str. 121] Hodnotit (kontrolování) – metakognitivní znalost
Komentář
Tento cíl je překladem příkladu uvedeného v originální příručce vydané k revizi taxonomie. Je-li student schopen zhodnotit vliv reklamy na smysly spolužáků, dostává se do oblasti metakognice, čili je schopen uvažovat o tom, jak uvažují či vnímají ostatní.

Příklad 21 - Tvořit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Tvorba referátu (český jazyk a sloh) Student dovede přidat názory při třídní diskuzi o napsaném referátu [3, str. 174] Tvořit (vytváření) – faktická znalost
Komentář
I zde se jedná o překlad z originální příručky. Oblast tvoření faktických poznatků je velice problémová a diskutabilní. Zde uvedené přidání názorů by nejspíš mohlo být zařazeno i v kategorii hodnotit. Tuto oblast spektra nejspíše nelze přesně definovat a uvést konkrétním a jednoznačným příkladem.

Příklad 22 - Tvořit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Hardware prvky, architektura PC (informační technologie) Student dovede s pomocí Internetu a dalších zdrojů navrhnout počítačovou sestavu, která by splňovala zadané požadavky a zároveň nepřesáhla stanovenou finanční částku Tvořit (konstruování) – konceptuální znalost
Komentář
Konceptuální tvoření už je oblast, která se ve výukových cílech může vyskytovat poměrně často. Vlastní tvorba studentů je častým prvkem, a pokud studenti nevytváří nějaké postupy či plány můžeme zařazovat cíle do této oblasti. Tento příklad lze zahrnout do subkategorie konstruování (někdy uváděno jako tvorba), avšak i zde jsou si 2 subkategorie velmi podobné a to konstruování a vytváření.

Příklad 23 - Tvořit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Fungování sportovních klubů (management sportu) Student dovede navrhnout postup pro zlepšení finanční situace fiktivního sportovního klubu Tvořit (plánování) – procedurální znalost
Komentář
Další dobře zařaditelná oblast. Vlastní tvorba studentů týkající se nějakého postupu je jednoznačným procedurálním tvořením. Subkategorií je zde tzv. plánování čili navržení vlastní procedury, postupu.

Příklad 24 - Tvořit
UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Student si dovede správně vytvářet poznámky z výkladu a vést sešit, tak aby z něj mohl efektivně čerpat Tvořit (vytváření) – metakognitivní znalost
Komentář
Tento příklad navazuje na příklad 12 – metakognitivní aplikování, kdy si student vytváří vlastní poznámky za použití vhodných postupů. Tyto 2 příklady spolu úzce souvisí. Použití vhodných postupů pro tvorbu poznámek je aplikování a následný samotný vznik poznámek jako celku potom tvoření, které se opět odvíjí od osobních potřeb a sebepoznání žáka. Opět zde neuvádím konkrétní učivo, jelikož tento cíl lze zařadit ve kterémkoli předmětu.

zpět



Návrh kurzu se zařazením cílů do inovovaného klasifikačního rámce

Obecné cíle a výstupy

Obecné cíle
Cílem výuky kurzu je získání potřebných znalostí principu funkce tabulkového kalkulátoru, a zvládnutí převedení těchto principů do praxe.
Obecné výstupy
Studenti porozumí principům a důvodům užívání tabulkového kalkulátoru, naučí se v něm na uživatelské úrovni pracovat a efektivně využívat jeho základní a často používané funkce v praxi.

Lekce 1

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Vzhled a rozložení aplikace MS Excel, struktura buněk Student se dovede...
orientovat v prostředí tabulkového kalkulátoru čistě intuitivně bez větších problém najít potřebné prvky aplikace
Zapamatovat si – faktická znalost
Principy funkce a oblast využití tabulkového kalkulátoru vysvětlit princip funkce tabulkového kalkulátoru bez použití jiných zdrojů (zpaměti), tak aby bylo pochopitelné, proč se tabulkové kalkulátory používají Porozumět (porovnávání) – konceptuální znalost
Další aplikace sloužící jako tabulkový kalkulátor vyjmenovat a porovnat alespoň 1 další software sloužící jako tabulkový kalkulátor Porozumět (interpretace) – faktická znalost
Komentář
1. lekce je úvodem do problematiky. Základem práce s jakýmkoli softwarem by mělo být zapamatování si přibližného vzhledu okna aplikace pro rychlou orientaci v prostředí a znalost jeho elementárních ovládacích prvků. Tyto dovednosti jsou bezesporu pouhou faktickou znalostí. Aby student dokázal samostatně interpretovat, k čemu slouží tabulkové kalkulátory, je zapotřebí porozumět základních funkcím, které jsou v aplikaci dostupné, chápat pro jaké typy činnosti jé vhodné ji využívat a jaký je vůbec důvod jejího využívání. Pokud student porozumí hlavním možnostem tabulkových kalkulátorů, neměl by pro něj být problém porovnat alespoň 2 příklady konkrétních aplikací na základě porovnání právě některých jejich odlišných možností. Porozumění faktům v širším kontextu, kdy je student schopen tato fakt opětovně interpretovat či porovnávat je konceptuální znalostí.

Lekce 2

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Editace a vyplňování buněk Student dovede...
změnit obsah, kopírovat a přesunovat buňky nebo jejich oblast a vytvářet číselné a logické řady pomocí funkce automatického vyplňování

vkládat, odebírat a slučovat řádky a sloupce
Aplikovat (vykonávání) – procedurální znalost
Komentář
Tato lekce je zaměřená na používání elementárních postupů pro editaci v programu. Editace buněk, jejich kopírování, přesouvání a měnění nebo vytváření číselných a logických řad (dny v týdnu, měsíce atd.) jsou aplikováním procedur programu na té nejzákladnější úrovni.

Lekce 3

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Formátování vzhledu tabulky Student dovede...
vyjmenovat všechny základní možnosti, jak lze formátovat vzhled tabulky při letmém pohledu na okno aplikace

Upravovat šířku sloupců a výšku řádku, měnit barvu podkladu a ohraničení, měnit zobrazení čísel a další formátování buněk i celé tabulky

Naformátovat tabulku v aplikaci MS Excel tak, aby přehledně zobrazovala všechny informace ze zadaných úkolů
Zapamatovat si (vybavování) – faktická znalost Porozumět (interpretace) – faktická znalost



Aplikovat (vykonávání) – procedurální znalost





Aplikovat (zavádění) – procedurální znalost
Komentář
Podstatnou částí práce s tabulkami je jejich formátování a úprava vzhledu. Tato činnost je tak častá, že studenti by si zpaměti měli pamatovat několik základních úprav, které jsou v programu dostupné (faktické zapamatování) a měli by být schopni je vyjmenovat a vysvětlit (faktické porozumění). Procedurálním aplikováním je právě znalost postupů potřebných pro použití různých úprav zároveň, například za dodržení určitých estetických pravidel.

Lekce 4

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Vzorce a funkce – základní Student dovede...
zadat vzorec (funkci) v aplikaci MS Excel alespoň jedním z možných způsobů

student zná význam, činnost a syntaxi zadávání funkcí jako průměr, součet, počet, min, max, když apod. a dovede vyvodit, jaký vzorec má použít v daném příkladě. Je schopen je rozřadit podle jejich podstaty.
Aplikovat (vykonávání) – faktická znalost



Zapamatovat si – procedurální znalost
Porozumět (usuzování) – konceptuální znalost
Porozumět (klasifikování) – konceptuální znalost
Komentář
Dovednost vložit v tabulkovém kalkulátoru vzorec či funkci je faktické aplikování. Avšak význam, činnost či syntaxe zadávání funkcí v MS Excel (především těch nejznámějších jako průměr, suma, počet apod.) je znalostí faktů a vztahů mezi těmito fakty v rámci složitější struktury. Například správné zadávání vzorců v tabulkovém kalkulátoru vyžaduje znalost jejich syntaxe i sémantiky. Pro jejich následné aplikování v praxi je zapotřebí, si tyto znalosti zapamatovat a porozumět jim. Zapamatování si takovýchto složitějších postupů je znalostí procedurální.
Pokud student porozumí významu těchto funkcí je schopen usoudit, kterou funkci má v daném příkladě použít a také dokáže nejznámější funkce klasifikovat (např. na statistické, logické, matematické apod.). Vždy se jedná o porozumění širšího okruhu pojmů a proto konceptuální znalost.

Lekce 5

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Vzorce a funkce – pokročilé Student dovede...
vyjmenovat a vysvětlit podstatu alespoň 6 statistických funkcí - za použití aplikace MS Excel (nebo bez ní)


rozpoznat kterou funkci, z dostupných v aplikaci MS Excel, musí použít v daném případě, je schopen vysvětlit proč a umí jí použít pro vyřešení zadané úloh
Zapamatovat si – faktická znalost
Porozumět (interpretovat) – faktická znalost
Analyzovat (rozlišování) – faktická znalost

Porozumět (vysvětlování) – procedurální znalost
Aplikovat (implementace) – procedurální znalost
Komentář
Vyjmenovat statistické funkce je pouhý faktický poznatek, který se odvíjí nejprve od jeho zapamatování a následná interpretace spadá do kategorie porozumět.
Rozpoznat kterou funkci musí student použít pro vyřešení dané úlohy, je v návaznosti na všechny předchozí znalosti z učiva o tabulkových kalkulátorech jednoduchým a základním analyzováním několika málo faktů. Pro následné vysvětlení vybrané funkce pro řešení úlohy, však musí znát danou funkci, její podstatu, syntaxi, rozpoznat a chápat oblast dat či co nám říká výsledek funkce. Vysvětlení takovéto provázané metody je procedurálním porozuměním. Následné aplikování potřebných prvků včetně jedné či více funkcí (funkce = metoda, procedura) v programu je procedurálním aplikováním.

Lekce 6

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Tvorba a editace grafů Student dovede...
vytvořit graf a vysvětlit prvky grafu v tabulkovém kalkulátoru MS Excel jako jsou osy kategorií, hodnot, legendy, název grafu a umí je vkládat a editovat

vybrat správný typ grafu, který bude vhodně zobrazovat požadovaná data
Porozumět (interpretace) – faktická znalost, konceptuální znalost
Aplikování (vykonávání) – procedurální znalost



Hodnotit (kontrolování) – procedurální znalost
Komentář
Vytvořit graf v aplikaci MS Excel je procedurálním aplikováním, avšak vysvětlení jeho prvků můžeme označit za vyšší faktickou znalost případně nižší konceptuální znalost. Toto nelze jednoznačně rozhodnout. Záleží také na konkrétní interpretaci studenta, jak široce dokáže tuto oblast podat.
Vybrání správného typu grafu, který bude vhodně a přehledně zobrazovat všechna potřebná data, představuje kontrolu vnitřních představ studenta, které očekává při zobrazování dat pomocí grafu. Jde tedy o hodnocení použitého postupu v rámci vlastní tvorby, a tudíž procedurální hodnocení.

Lekce 7

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Využití funkce když, podmíněné formátování Student dovede...
použít funkci KDYŽ v tabulkovém kalkulátoru pro vytvoření podmínky s jednoduchým kritériem a generováním hodnot pro varianty ANO/NE
Aplikovat (vykonávání) – procedurální znalost
Problémové úlohy ze statistiky za použití vhodných algoritmů vyřešit statistické úlohy typu sumarizování a interpretace surových dat pomocí vhodně sestavených vzorců v MS Excel Aplikovat (implementování) – procedurální znalost
Analyzovat (uspořádání) – procedurální znalost
Komentář
Sestavení vzorců, které vyřeší danou problémovou úlohu, vyžaduje komplexní zanalyzování situace (problému) – co máme zjistit, jakým způsobem to provedeme, jaká data jsou pro nás podstatná a jaká nikoli, jak budeme vhodně zobrazovat výsledky apod. Rozložení celé problémové úlohy na elementy je procedurálním analyzováním. Následné aplikování všech postupů v programu (vkládání vzorců, funkcí, pomocné výpočty, hlavní výpočty, grafy apod.) je komplexním použitím metod (procedurální aplikování). Subkategorie implementování proto, že student využívá známé postupy v příkladu, který pro něj může být nový.

Lekce 8

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Vnořená funkce KDYŽ Student dovede...
analyticky přemýšlet o zadáních, kde se vyskytují složitější podmínky s větším počtem možných variant a je schopen uspořádat a vystavět strukturu takovéto podmíněné funkce
Analyzovat (uspořádání) – procedurální znalost

Tvořit (konstruování) – procedurální znalost
Komentář
Příklady, kde se vyskytují podmínky s několika možnostmi kritérií, tzv. vnořené podmínky, jsou z hlediska myšlenkových pochodů náročné na zanalyzování i na jejich sestavení. Vhodné může být rozepsat si vývoj takové funkce na papír (tzv. trasování). Analyzování těchto složitých struktur je procedurální znalostí.
Vytváření podmíněné funkce s více podmínkami je pak z hlediska kognitivního procesu tvořením procedurálním subkategorie konstruování.

Lekce 9

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Formuláře a formulářové prvky Student dovede...
Zpaměti nebo za použití nápovědy aplikace, vysvětlit k čemu slouží formuláře v tabulkovém kalkulátoru

vkládat formulářové prvky a propojovat je s možnostmi z připravených seznamů v aplikaci MS Excel
Porozumět (vysvětlování) – konceptuální znalost




Aplikovat (implementace) – procedurální znalost
Komentář
Vysvětlení formulářových prvků není zcela triviálním úkolem, avšak nejde o metodu, ale význam prvku. Proto zařazuji do konceptuálních poznatků.
Oproti tomu jejich vkládání do tabulek je jistým postupem a tedy opět procedurální znalost v oblasti aplikování.

Lekce 10

UčivoCíleOblast v inovovaném klasifikačním rámci
Export a import dat Student dovede...
charakterizovat základní typy souborů s tabulkami a seznamy (XLS, ODS, CSV) buďto z Internetu, vlastních zdrojů nebo nápovědy aplikace

načíst či uložit tabulku do jiného než nativního formátu tabulkového kalkulátoru
Porozumět (klasifikování) – konceptuální znalost

Aplikovat (vykonávání) – procedurální znalost
Shrnutí učiva
Komentář
Aby student mohl klasifikovat jednotlivé typy souborů s tabulkami, je nutné, aby je nejen uměl vyjmenovat, ale i rozuměl rozdílům mezi nimi. Takovéto klasifikování je konceptuálním porozuměním.

zpět


ZÁVĚR

Aplikace revidované Bloomovy taxonomie v praxi by měla především napomoci učitelům při stanovování cílů. A to jak obecných cílů, tak cílů jednotlivých hodin, ale i dílčích cílů během hodiny. Jestli tento proces skutečně zkvalitní výuku jako takovou, či zda opravdu pomůže učitelům při tvorbě příprav, nejsem v tuto chvíli schopen zodpovědět. Mohu ovšem potvrdit, a to především díky praxi s taxonomií získané tvorbou této práce, že zařazováním jednotlivých cílů do tabulky dochází k dalšímu a dalšímu usoustavňování toho, čeho přesně chceme výukovým procesem dosáhnout.

Inovovaná Bloomova taxonomie je z hlediska zařazování cílů do jednotlivých kategorií daleko složitější než původní, a to především díky přidání druhé dimenze (dimenze poznatky). Navíc v našich zeměpisných oblastech zatím není ani tolik rozšířená a známá. Velká spousta lidí pohybujících se v oboru pedagogiky, při vyslovení spojení Bloomova taxonomie, má stále na mysli taxonomii původní. O tom hovoří i dostupnost a počet jak bibliografických, tak internetových zdrojů v českém jazyce, které lze dohledat. I přesto by však ve vzdělání každého učitele mělo figurovat při nejmenším povědomí o tom, co je to inovovaný klasifikačního rámec. Ba naopak jde o jednu ze základních znalostí pedagogicko-psychologické oblasti, která si klade za cíl, zkvalitnit vykonávání výukového procesu. Největší slabinu klasifikačního rámce však zatím vidím v poměru dimenzí 1:1, který tím pádem vytváří 24 oblastí, z nichž, dovolím si tvrdit, je minimálně 6-7 velmi sporných a diskutabilních na zařazování cílů. Sám jsem se o tom při tvorbě této práce přesvědčil. Některé cíle se dají vyložit různými způsoby a pod různým úhlem pohledu. Takovéto zařazování by pak snadno mohlo sklouznout k pouhému „slovíčkaření“.

Závěrem bych rád připomenul, že téma této práce je opravdu poměrně inovativní a prozatím ne příliš rozšířené, proto se zde mohou objevovat názory, které lze zpochybnit či si vyložit jiným způsobem.

zpět




  • Seznam použitých zdrojů

    1. Literatura

    2. BYČKOVSKÝ, Petr, KOTÁSEK, Josef: Nástin revize Bloomovy taxonomie. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2004
    3. KRATHWOHL, David R.; BLOOM, Benjamin S.; MASIA, B. B. Taxonomy of educational objectives : The Classification of Educational Goals. 1st edition. New York : David McKay Company, Inc., 1964. 198 s.
    4. ANDERSON, Lorin W., et al. A taxonomy for learning, teaching, and assessing : A revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. [s.l.] : Longman, Inc., 2001. 304 s. ISBN 0-8013-1903-X.
    5. GAVORA, Peter: Učitel a žáci v komunikaci. Brno : Paido, 2005. ISBN 80-7315-104-9
    6. KALHOUS, Zdeněk a kol.; Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-253-X.

      Internetové zdroje

    7. Ing., Ph.D. Bořivoj Brdička: Bloomova taxonomie v digitálním světě – spomocnik.cz
    8. PhDr. Dagmar Hudecová: Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů
    9. Elliot W. Eisner: Benjamin Bloom 1913–99 - CYC-ONLINE
    10. Wikipedia: Benjamin Bloom – en.wikipedia.org
    11. Bloomova taxonomie výukových cílů – wiki.ped.muni.cz
    12. Bloomova taxonomie – wiki.rvp.cz

    Zpracoval:
    Bc. Ondřej Klamt
    obor: TIV-TV
    školní rok: 2010/2011
    email:klamtik@gmail.com