obsah ↑

Komparace pojetí, cílů a obsahu standardů vyspělých
států z hlediska ICT a IV – pro 2. st. ZŠ

Národní kurikulum Ruské federace a Slovenské republiky

Bc. Jakub Běhounek, 2014

Obsah

 

Úvod

V dnešní přetechnizované době jsou na člověka kladeny nároky na využívání informačně komunikačních technologií na každém jeho kroku. Škola se tomuto pokroku nemůže bránit, ba přesně naopak. Právě ona by měla být ta, která učí a vychovává k efektivním způsobům využití informačně komunikačních technologií, případně zdokonalování získaných dovedností nebo jejich usměrnění k požadovanému cíli.

Tato práce si klade za cíl zmapovat pojetí informační výchovy (IV) a informačně komunikačních technologií (ICT, IKT) v kurikulárních materiálech druhého stupně základních škol, zvlášť v Ruské federaci a ve Slovenské republice. Analyzovat cíle a obsahy částí materiálů zabývajících se IV a ICT, následně je komparovat a postihnout tak společné prvky i rozdílnosti v požadavcích obou států na vzdělávací instituce.

Struktura všeobecného vzdělávacího systému v Ruské federaci

Vzdělávání v Rusku je organizované a koordinované státem – Ministerstvem školství a vědy Ruské federace. V posledních letech prochází školství v Rusku reformou, kdy od září 2013 vstoupil v platnost Federální zákon Ruské federace č. 273-F3, O vzdělávání v Ruské federaci (vydaný dne 29. prosince 2012). [2] Zákon vymezuje pravidla a požadavky na vzdělávání v rámci jednotlivých úrovní mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED, které by měly být kompletně zapracovány po celé zemi nejpozději do roku 2020. [1]

Hierarchie dokumentů, popisujících všeobecné vzdělávání v Ruské federaci je rozdělena na dvě části. Státní úroveň obsahuje Federální standarty pro všeobecné vzdělávání a Vzorové vzdělávací programy pro všeobecné vzdělávání. Školní úroveň potéVzdělávací programy jednotlivých všeobecně vzdělávacích institucí.

Dokumenty popisující všeobecné vzdělávání v Ruské federaci

Federální standardy pro všeobecné vzdělávání

Federální standardy pro všeobecné vzdělávání jsou sady dokumentů zajišťující jednotu vzdělávání v Ruské federaci. Každá úroveň ISCED má standard sestavený na míru jejím specifikům navazující na úroveň předchozí / následující.

Federální standard určité úrovně všeobecného vzdělávání představuje soubor požadavků závazných pro realizaci základního vzdělávacího programu výukové instituce, tj. školy, která má státní akreditaci. Standard stanovuje povinné výsledky vzdělávání, čímž současně poskytuje základ pro přípravu systému objektivního hodnocení úrovně žáka. Jeho součástí jsou požadavky na strukturu základního vzdělávacího programu, včetně požadavků na poměr jednotlivých obsahových oblastí a jejich rozsah, tak i na povinnou část a část, kterou tvoří samy vzdělávací instituce. Dále jsou zde definovány podmínky realizace vzdělávacího programu dané instituce, včetně personálních, finančních, materiálních a jiných podmínek.

Jedná se o stručné dokumenty, jejichž obecné požadavky nemusí být školami při tvorbě vzdělávacího programu shodně interpretovány. Z tohoto důvodu byl vytvořen pro každou úroveň dokument nazvaný Vzorový vzdělávací program, který na daný Standard navazuje a přesněji definuje požadavky a výstupy určité úrovně všeobecného vzdělání. [2, hl. 2 č. 11]

Vzorové vzdělávací programy

Vzorový vzdělávací program je rozsáhlý dokument, který je zpracován v souladu s požadavky daného Federálního standardu a konkretizuje jeho požadavky. Podrobněji vytyčuje cíle, úkoly, plánované výsledky, obsah a uspořádání vzdělávacího procesu. Dokument je závazný pro výukové instituce a působí jako návod při sestavování vlastního vzdělávacího programu.

Vzorový vzdělávací program je strukturován do třech hlavních částí. V části cílové stanovuje obecné cíle, úkoly, plánované výsledky, způsoby realizace jejich dosažení a také systém hodnocení dosažených výsledků. Druhá část je orientována na dosažení osobnostních, předmětových a mezipředmětových výsledků a formuluje obsahy předmětů, program pro výchovu a socializaci žáka a program nápravné činnosti. V třetí části, části organizační, program stanovuje obecné rámce výukového procesu, mechanismy realizace jednotlivých částí a představuje učební plány a systém podmínek realizace základního vzdělávacího programu v souladu s požadavky Federálního standardu. [2, hl. 2 č. 12]

Další metodické materiály

Kromě sad Federálních standardů a Vzorových vzdělávacích programů jsou institucím předkládány i další metodické materiály, které doplňují dva hlavní závazné dokumenty. Poukazují na nové přístupy ke vzdělávání, přináší možnosti realizace vybraných oblastí výuky a napomáhají tak rychlejšímu zakomponování prvků reformy do vzdělávacích programů jednotlivých škol.

Vzdělávací programy jednotlivých všeobecně vzdělávacích institucí

Vzdělávací program akreditované instituce poskytující všeobecné vzdělání je dokument respektující veškeré požadavky příslušného Federálního standardu, výrazně korespondující se Vzorovým vzdělávacím programem, a případně dalšími metodickými materiály. Na jeho tvorbě se podílí místní samosprávné orgány a příslušná vzdělávací instituce. Ta má možnost připravit vzdělávací program v komponentě, kterou plní dle vlastního uvážení tak, aby respektoval specifika regionu či samotné školy a jejích žáků. [2, hl. 2 č. 11]

struktura_dokumentu_ruska.jpg, 302kB

Obr. 1 - Hierarchie dokumentů, popisujících všeobecné vzdělávání v Ruské federaci

Struktura vzdělání

Všeobecné vzdělávání v Rusku se dělí na základě věku studenta na následující čtyři období:

  • předškolní vzdělávání (дошкольное образование) - ISCED 0
  • počáteční všeobecné vzdělání (начальное общее образование) - ISCED 1
  • základní všeobecné vzdělání (основное общее образование) - ISCED 2
  • střední všeobecné vzdělání (среднее общее образование) - ISCED 3

Předškolní vzdělávání je poskytováno oprávněnými institucemi pro děti až do věku 6,5 – 7 let.

Počáteční všeobecné vzdělání trvá 4 roky a odpovídá 1. – 4. stupni.

Základní všeobecné vzdělání trvá 5 let, odpovídá 5. – 9. stupni a je zakončeno státní zkouškou, kdy absolvent získá Osvědčení o základním všeobecném vzdělání (Аттестат об основном общем образовании). Tento certifikát opravňuje jeho držitele k přijetí na další studium.

Na výběr má student střední (úplné) všeobecné vzdělání, trvající 2 roky, končící Jednotnou státní zkouškou (Аттестат о среднем общем образовании, USE - unified state exam) opravňující k pokračování studia na univerzitě, nebo navazující sekundární profesní studium, které trvá 2,5 roku a studentovi dává možnost zdokonalovat dovednosti ve vybrané profesi.

Povinná školní docházka čítá od roku 2007 celkem 11 let. Na spodní hranici ho tvoří začátek počátečního všeobecného vzdělání a na horní hranici konec vybraného středního vzdělání. Studenti povinný blok absolvují kolem 18. roku života. [3]

schema_edu_ru.jpg, 265kB

Obr. 2 - Schéma struktury vzdělání v Ruské federaci [7]

Základní požadavky na jednotlivé fáze vzdělávání popisují Federální státní standarty. Vzdělávací obsah se skládá z části nepohyblivé, jasně dané státem a z části variabilní, kterou si školská instituce může dle vlastního uvážení upravit. Nepohyblivá část zaručuje jednotu ve výuce na celém území Ruské federace a garantuje absolventům, že všichni budou ovládat stejné minimum vědomostí, znalostí a návyků. [4]

Ve Federálním státním standardu pro základní všeobecné vzdělávání (ISCED 2) jsou definovány následující vzdělávací tematické oblasti obsahující jednotlivé povinné vyučované předměty:

  • Filologie – zahrnuje předměty ruský jazyk, literatura, cizí jazyk
  • Matematika a informatika – zahrnuje předměty matematika, algebra, geometrie, informatika
  • Společenskovědní předměty – zahrnuje předměty dějepis, občanská výchova, zeměpis
  • Základy morální kultury národů Ruska – zahrnuje předmět základy morální kultury národů Ruska
  • Přírodovědné předměty – zahrnuje předměty fyzika, chemie, biologie
  • Umění – zahrnuje předměty hudba, výtvarné umění
  • Technologie – zahrnuje předmět technologie
  • Tělesná výchova a Výchova ke zdraví, ochrana bezpečí – zahrnuje předměty tělesná výchova, výchova ke zdraví a ochrana bezpečí [5, s. 38]

Jak vyplývá z předešlého výčtu, je do pětiletého období (5. – 9. třída) základního všeobecného vzdělání (ISCED 2) zahrnuta výuka předmětu Informatika a Technika. Následující kapitoly popisují výhradně pojetí výuky a nároky na vzdělávací instituce z hlediska IKT (ICT) a IV v rámci základního všeobecného vzdělání (ISCED 2).

Požadavky na vzdělávání z hlediska IKT a IV

Požadavky na vzdělávání z hlediska IKT a IV jsou popsány v obou závazných dokumentech státní úrovně.

Požadavky na vzdělávání z hlediska IKT a IV ve Federálním státním standardu

Ve Federálním standardu jsou požadavky definovány ve dvou částech.

V první části velmi obecně ve formě požadavků na mezipředmětové výstupy v rámci Vzorového vzdělávacího programu pro základní všeobecné vzdělání jako formování a rozvoj kompetencí v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT kompetencí). [5, s. 7]

V druhé části již podrobněji jako požadavky na realizaci výuky ve dvou vzdělávacích oblastech Matematika a informatika a Technologie.

Matematika a informatika

V rámci vzdělávací tematické oblasti Matematika a informatika by měla výuka z hlediska IKT obecně zajistit pochopení významu informatiky v každodenním životě člověka a pochopení role informačních procesů v reálných situacích moderního světa.

Věcnými výsledky studie oblasti Matematika a informatika by mělo být:

  • utváření informační a algoritmické kultury; utváření představy o počítači jako universálním nástroji pro práci s informacemi; rozvoj základních návyků a dovedností práce s počítačem
  • utváření představ o základních vyučovaných pojmech jako je informatika, algoritmus, model a o jejich vlastnostech
  • rozvoj algoritmického myšlení nezbytného pro odbornou činnost v dnešní době; rozvoj dovednosti zkonstruovat a zapsat algoritmus pro konkrétního realizátora; formování vědomostí o algoritmických konstrukcích, logických významech a operacích; osvojení jednoho z programovacích jazyků a jeho základních algoritmických struktur – lineárních, podmíněných a cyklických
  • získávání dovednosti formalizace a strukturování informace, dovednosti vybrat způsob prezentace dat v souladu se zadanou úlohou – tabulka, schéma, grafika, diagram- za použití odpovídajících programových prostředků pro zpracování dat
  • utváření návyků a dovedností bezpečného a účelného chování při práci s počítačovými programy a internetem, utváření schopnosti dodržovat normy informační etiky a práva [5, s. 13]

Technologie

V rámci vzdělávací tematické oblasti Technologie by měla výuka z hlediska IKT obecně zajistit rozvoj dovednosti efektivně využívat technologie k získávání a využívání informací a rozvíjet tak inovační a tvůrčí činnosti žáků v procesu řešení zadaných úkolů. Výuka by také měla zajistit utváření představy o sociálních a etických aspektech vědeckého a technologického pokroku s přihlédnutím na aspekt ekologický.

Věcnými výsledky studie oblasti Technologie by mělo být:

  • pochopení role techniky a technologie v progresivním rozvoji společnosti, utváření ucelené představy o technické sféře, o podstatě technologické kultury
  • umění pracovat s prostředky a formami grafického zobrazení objektů nebo procesů a ovládat pravidla grafické dokumentace
  • rozvoj dovednosti využívat techniku prezentace, transformace a využití informací, rozvoj dovednosti hodnotit možnosti prostředků a nástrojů IKT v současné oblasti výroby a služeb
  • vytváření představ o možnostech uplatnění vyučovaných technologií poptávaných dnešním trhem práce [5, s. 20]

Požadavky na vzdělávání z hlediska IKT a IV ve vzorovém vzdělávacím programu

Vzorový vzdělávací program pro základní všeobecné vzdělání detailněji popisuje požadavky stanovené Federálním standardem pro základní všeobecné vzdělávání.

V tomto obsáhlém dokumentu, který čítá více jak 460 str., jsou na počátku zmíněny čtyři mezioborové vzdělávací programy (Formování všeobecného vzdělávání, Formování IKT kompetencí, Základy výzkumu a projektování, Strategie smyslového čtení a práce s textem). [6, s. 18]

Mezioborový vzdělávací program Formování IKT kompetencí je popsán ve třech sférách. První sféra popisuje, co se absolvent naučí, druhá, k čemu získá absolvent možnost se naučit a třetí sféra uvádí, v jakých předmětech a aktivitách se daná oblast realizuje. Očekávané mezipředmětové výstupy vzdělávacího programu Formování IKT kompetencí jsou rozčleněny celkem do deseti tematických celků (kompetencí).

Očekávané mezipředmětové výstupy vzdělávacího programu Formování IKT kompetencí

1. Manipulace s prostředky IKT (Обращение с устройствами ИКТ)

Např. absolvent se naučí: zapojovat zařízení IKT do elektřiny a informačních sítí, používat akumulátor; spojit zařízení IKT (komponenty PC, zařízení sítí, tiskárna, projektor, skener, měřící zařízení) s využitím drátových i bezdrátových technologií; dostat informaci z počítače na papír; dodržovat zásady bezpečnosti, hygieny, ergonomie, zásady bezpečného stahování (práce s prameny)

Např. absolvent získá možnost naučit se: poznávat a používat v praktické činnosti základní psychologická specifika vnímání informací člověkem

Výsledků je dosaženo převážně v rámci předmětů Technologie a Informatika, a také v mimo výukových a v mimoškolních aktivitách.

2. Ukládání obrazů a zvuků (Фиксация изображений и звуков)

Např. absolvent se naučí: zpracovávat digitální fotografie s použitím speciálních nástrojů počítače, vytvářet prezentaci na základě digitálních fotografií; realizovat videozáznam a provádět montáž natočeného materiálu s použitím speciálních nástrojů počítače; zvolit správné technické prostředky IKT pro ukládání

Např. absolvent získá možnost naučit se: využívat možností IKT při tvorbě uměleckého materiálu; používat trojrozměrné skenování

Výsledků je dosaženo především v rámci přírodních věd, umění, ruského jazyka, cizího jazyka, TV a také při mimoškolních činnostech.

3. Tvorba písemností (Создание письменных сообщений)

Např. absolvent se naučí: tvořit text v ruštině s použitím „psaní všemi 10“; napsat text na základě dešifrování audiozáznamu; používat prostředky orfografické a syntaktické kontroly

Např. absolvent získá možnost naučit se: tvořit text v cizím jazyce za použití „psaní všemi 10“; používat nástroje počítače, které zjednodušují dešifrování audiozáznamů

Výsledků je dosaženo především v rámci předmětů Ruský jazyk, Cizí jazyk, Literatura, Historie a také v mimoškolních aktivitách.

4. Vytváření grafických objektů (Создание графических объектов)

Např. absolvent se naučí.: vytvářet různé geometrické objekty s použitím speciálních počítačových programů; vytvářet speciální diagramy a pojmové mapy; vytvářet grafické vektorové objekty;

Např. absolvent získá možnost naučit se: tvořit animované filmy; tvořit virtuální modely trojrozměrných objektů

Výsledků je dosaženo především v rámci předmětů technologie, ZSV, zeměpis, historie, matematika a také v mimoškolních aktivitách.

5. Tvorba hudebních a zvukových zpráv (Создание музыкальных и звуковых сообщений)

Např. absolvent se naučí: používat hudební a zvukové editory; používat klávesové a kinestetické syntetizátory; používat programy pro zvukový záznam a mikrofony

Např. absolvent získá možnost naučit se: využívat hudební editory k řešení tvůrčích úkolů

Výsledků je dosaženo především v rámci předmětu Umění a také v mimoškolních aktivitách.

6. Tvorba, vnímání a využití informací (Создание, восприятие и использование гипермедиасообщений)

Např. absolvent se naučí: organizovat zprávy ve formě, kterou lze prohlížet skrze prohlížeč; pracovat se speciálními typy informací, jako např. mapy, diagramy, satelitní fotografie; formulovat dotazy k informaci, citovat úryvky informace; selektovat informace v informačním prostředí, odmítat nepotřebné informace

Např. absolvent získá možnost naučit se: rozumět zprávám, používat při jejich interpretaci vnitřní a vnější odkazy na různé informační zdroje; rozumět různým vyhledávácím nástrojům

Výsledků je dosaženo především v rámci předmětů Technologie, Literatura, Ruský jazyk, Cizí jazyk, Umění, mohou být dosaženy i při jiných předmětech.

7. Komunikace a sociální interakce (Коммуникация и социальное взаимодействие)

Např. absolvent se naučí: vést osobní deník (blog) s možností využití internetu; realizovat výukové interakce v informačním prostředí ve výukové instituci; dodržovat normy informační kultury, etiky a práva, citlivě přistupovat k soukromým informacím a k informačním právům jiných lidí

Např. absolvent získá možnost naučit se: účastnit se fóra na sociálních sítích

Výsledků je dosaženo v rámci všech předmětů a také při mimoškolních aktivitách.

8. Vyhledávání a ochrana dat (Поиск и организация хранения информации)

Např. absolvent se naučí: používat různé způsoby vyhledávání informací na internetu, používat vyhledávací servery, sestavit si požadavky pro vyhledávání, analyzovat výsledky průzkumu; formovat vlastní informační prostředí, vytvářet systémy složek /adresáře, rozmisťovat v nich potřebné informace, umisťovat informaci na internet

Např. absolvent získá možnost naučit se: vytvářet různé parametry při vyhledávání informací na internetu

Výsledků je dosaženo především v rámci předmětů historie, technologie, informatika a v jiných předmětech.

9. Analýza informací, matematické zpracování dat (Анализ информации, математическая обработка данных в исследовании)

Např. absolvent se naučí: uvádět výsledky měření a jiná číselná data ke zpracování, zejména zpracování statistickému; provádět experimenty a výzkumy ve virtuálních laboratořích v oblasti přírodních věd, matematiky a informatiky

Např. absolvent získá možnost naučit se: analyzovat výsledky své činnosti a využívat zdroje; provádět přírodovědná a sociální měření, vyhodnocovat výsledky a zpracovávat je statisticky i za použití vizualizace

Výsledků je dosaženo především v rámci přírodních věd, ZSV a Matematiky.

10. Modelování a projektování, řízení (Моделирование и проектирование, управление)

Např. absolvent se naučí: konstruovat a modelovat s použitím materiálních komponent, které lze ovládat počítačem; modelovat pomocí programování; projektovat a organizovat svůj čas s využitím IKT

Např. absolvent získá možnost naučit se: projektovat virtuální a reálné objekty a procesy, používat systémy automatického projektování

Výsledků je dosaženo především v rámci přírodních věd, technologie, matematiky, informatiky, ZSV. [6, s. 36]

 

Mezipředmětových výstupů programu Formování IKT kompetencí je nejčastěji dosaženo ve zmíněných oblastech Matematika a informatika a Technologie. Součástí Vzorového vzdělávacího programu pro základní všeobecné vzdělání jsou i očekávané výstupy jednotlivých oblastí, resp. jejich předmětů.

Do oblasti Technologie spadá stejnojmenný předmět, v jehož očekávaných výstupech se příliš vazeb s IKT nenachází. Jedná se o předmět zaměřený na průmyslovou technologii, elektrotechniku, pěstování rostlin či vaření. K rozvoji IKT kompetencí přispívá velkou měrou především vzdělávací oblast Matematika a informatika, a to v předmětu Informatika. Očekávané výstupy tohoto povinného předmětu jsou v dokumentu rozpracovány do čtyř tematických celků, u kterých je vždy popsáno, co se absolvent naučí a k čemu získá možnost se naučit.

Očekávané výstupy předmětu Informatika

1. Informatika a způsoby její reprezentace (Информация и способы её представления)

Např. Absolvent se naučí: používat termíny „informatika“, „informace“, „data“, „kódování“, a také chápat rozdíl mezi použitím těchto termínů v běžné řeči a v informatice; umět zapsat v dvojkové soustavě celá čísla od 0 do 256

Např. Absolvent získá možnost: vědět o tom, že libovolná data je možné zapsat pomocí písma, které obsahuje pouze dva symboly; seznámit se s tím, jak jsou informace zapsány v současném počítači

2. Základy algoritmické kultury (Основы алгоритмической культуры)

Např. Absolvent se naučí: chápat termín „algoritmus“, znát základní vlastnosti algoritmu; vytvořit algoritmy pro řešení jednoduchých problémů pomocí větvení a iterace

Např. Absolvent získá možnost: naučit se vytvářet programy k řešení jednoduchých problémů vznikajících během výuky i mimo ni.

3. Využívání softwarových systémů a služeb (Использование программных систем и сервисов)

Např. Absolvent se naučí: základní návyky práce s počítačem; používat základní výčet pojmů, které umožňují popisovat práci základních typů programových a informačních systémů (souborové systémy, textové procesory, tabulkové procesory, prohlížeče, vyhledávací systémy, slovníky, elektronické encyklopedie)

Např. Absolvent získá možnost: naučit se vytvářet textové dokumenty, včetně ilustrací a dalších obrazových materiálů, prezentací apod.;

4. Práce v informačním prostředí (Работа в информационном пространстве)

Např. Absolvent se naučí: základní návyky a znalosti, které jsou nezbytné pro používání internetu při řešení školních i mimoškolních úkolů; základy dodržování norem informační etiky a práva

Např. Absolvent získá možnost: seznámit se s principy prostředí internetu a možnosti síťového připojení mezi počítačem a internetem; získat představu o tendenci rozvoje IKT [6, s. 102]


V dokumentu jsou dále podrobněji rozepsány základní obsahy všech povinně vyučovaných předmětů. U předmětu Informatika se jedná o rozpracování čtyř výše uvedených tematických celků. Nedá se ovšem říci, že by tato část významně rozšiřovala již zmíněné očekávané výstupy, spíše je doplňuje o učební aktivity a důležité základní vztahy mezi vybranými pojmy, které by žák měl ovládat. Základní obsah tematického celku Informace a způsob její prezentace v předmětu Informatika je např. popsán následovně:

Základní obsah tematického celku Informace a způsob její prezentace v předmětu Informatika

Informace a způsob její prezentace. Slovo „informace“ v běžné řeči. Informace jako data a jako proces. Termín „informace“ (data) v předmětu informatiky.

Popis informace za pomoci textů. Jazyk. Písmo. Znak. Abeceda. Symbol. Rozšířená abeceda ruského jazyka (znaky interpunkce, číslice, mezery).

Rozmanitost jazyků a abeced. Nedokonalosti textového popisu světa. Literární a vědecké texty. Koncept modelace (v širokém slova smyslu) ve vnímání světa člověkem.

Kódování textu. Kódovací tabulka. Reprezentace textů v počítačích. Všechna data v počítači – texty v dvojkové soustavě. Dvojková soustava. Morseova abeceda. Binární kódy jsou s pevnou délkou kódového slova (8, 16, 32). 

Příklady kódů. Kód KOI-8. Představa o standartu Unicode. Význam standardů pro IKT.

Znalost zápisu celých čísel v dvojkové soustavě. Zápis přirozených čísel do 256.

Netextová (audiovizuální) data (obrazy, řeč, hudba, kino). Možnost diskrétní reprezentace audiovizuálních dat.

Ponětí o nezbytnosti kvantitativního popisu informace. Velikost (délka) textu jako míra množství informace.

Nedostatky (z úhlu pohledu formalizace každodenní prezentace rozsahu informací): nepřemýšlí nad otázkou novoty informace a neberou v úvahu možnost popisu jednoho děje různými způsoby v závislost na výběru abecedy a způsobu kódování.

Bit a byte – velikosti jednotek dvojkových textů, odvozené jednotky. Ponětí o paměťových médiích používaných v IKT, jejich historii a výhledech vývoje.

Typy pamětí současných počítačů.  Operační a vnější paměť. Ponětí o charakteristikách operačních a vnějších pamětí současných počítačů. Ponětí o tempu růstu těchto charakteristik v rámci rozvoje IKT. Síťová úložiště.

Pojem soubor. Typy souborů. Charakteristické velikosti souborů různých typů – textové (strana tištěného textu, „Vojna a mír“, „Velká sovětská encyklopedie“), videosoubor, soubory datových satelitních přístrojů, soubory dat při matematickém modelování a jiné. [6, s. 239]

Systémové podmínky z hlediska IKT pro realizaci základního vzdělávacího programu

Vzorový vzdělávací program ve své části realizační, která obsahuje systémové podmínky pro zajištění realizace vzdělávacího programu v praxi, zavazuje školská zařízení k využívání IKT prostředků v podstatě ve všech možných činnostech: ve výukové, mimoškolní, ve výzkumné a projektové, při měření, kontrole a hodnocení výsledků vzdělávání a při činnosti administrativní. Definované je také to, že škola je povinna zajistit studentům možnosti použití prostředků orfografické a syntaktické kontroly ruského i cizojazyčného textu, formátování textů pomocí textového editoru, zápis zvuku a obrazu, tvorby diagramů různých typů, tisk na papír, práce s internetem, vyhledávání informací a v poslední řadě možnost tvorby hudebních děl s pomocí tradičních národních nástrojů v hudebních editorech. [6, s. 437]

Hodinová dotace

V rámci realizační části Vzorového vzdělávacího programu pro základní všeobecné vzdělávání jsou dále uveřejněny hodinové dotace jednotlivých povinných předmětů. Program uvádí celkem čtyři varianty hodinových dotací, které jsou závislé na jazyku, ve kterém školská instituce vede výuku. Předmět informatika je ve všech variantách zastoupen stejnou měrou – v VII., VIII. a IX. třídě jednou hodinou týdně. Předmět technika je na zvolené variantě také nezávislý – jeho hodinová dotace činí dvě hodiny týdně v V. a VI. třídě a jednu hodinu týdně v VII. a VIII. třídě. [6, s. 385]

tabulka1.jpg, 200kB

* Hodinová dotace pro mimoškolní aktivity je určena vzdělávací institucí.

Tabulka 1 - učební plán základního všeobecného vzdělávání v Rusku (ISCED 2) [a]

Vzorový program předmětu informatika

Ve vzorovém vzdělávacím programu pro základní všeobecné vzdělávání, i přes jeho velký rozsah, nejsou popsány zcela všechny požadavky na vzdělávací instituce. Týká se to například vyučovaných předmětů, jejichž plná interpretace (vzorový program předmětu) je uvedena v dodatku Vzorového vzdělávacího programu pro základní všeobecné vzdělávání. Informatika samozřejmě není výjimkou.

Ve Vzorovém vzdělávacím programu předmětu informatika, který respektuje veškeré požadavky Federálního standardu, jsou formulovány kromě účelu zavedení předmětu do výuky, především cíle předmětu informatika na 2. stupni, mezi které patří:

  • utváření informační a algoritmické kultury, utváření představy o počítači jako o univerzálním prostředku ke zpracování informace; rozvoj základních dovedností a znalostí v práci s počítačem
  • utváření představy o základních pojmech – informace, algoritmus, model a jejich vlastnosti
  • rozvoj algoritmického myšlení, nezbytného pro práci v profesionálních odvětvích v současné společnosti
  • rozvoj dovednosti utvářet a zaznamenávat algoritmus
  • rozvoj dovednosti utvářet a strukturovat informaci, vybrat vhodný způsob zpracování dat v souladu se zadaným úkolem (tabulky, grafy, schémata, diagramy)

Samotný dokument dále obsahuje základní obsah předmětu informatika se vzorem, jak předmět na druhém stupni vyučovat. Obsah je rozčleněn celkem do čtyř částí: „Úvod do informatiky“, „Algoritmy a elementy programování“, „Používání softwarových systémů a internetových služeb“ a „Práce v informačním prostředí“. Každá část je popsána z hlediska obsahu, a z hlediska toho, co se absolvent naučí a k čemu dostane možnost se naučit. Jedná se v podstatě o požadavky stanovené ve Federálním standardu a Vzorovém vzdělávacím programu pro základní všeobecné vzdělávání, ovšem přerozdělené do jednotlivých částí.

Dokument ve svém vzoru uvádí tři varianty hodinových dotací na jednotlivé části v závislosti na hodinové dotaci kompletního předmětu informatika (viz. tabulka 1). Do základní varianty výuky informatiky na 2. stupni patří výuka v 7. – 9. třídě s celkovým počtem 105 hodin, kdy 78 hodin je stanovených na probrání všech čtyřech částí předmětu a zbylých 27 hodin (25 % z celkové dotace) využívá učitel dle vlastního uvážení. V závislosti na podmínkách konkrétní vzdělávací organizace lze ve variabilní části vzdělávacího programu navýšit hodinovou dotaci na 175 hodin za účelem prohloubení výuky předmětu (výuka v 7. – 9. třídě) nebo vytvoření nepřetržité výuky informatiky na druhém stupni (výuka v 5. – 9. třídě). [8]

tabulka2.jpg, 126kB

Tabulka 2 - varianty hodinových dotací jednotlivých částí předmětu informatika

 

Struktura všeobecného vzdělávacího systému ve Slovenské republice

Ústředním orgánem správy ve vzdělávání Slovenské republiky je Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu. Od roku 2008 se vzdělávání řídí novým zákonem č. 245/2008 o výchově a vzdělávání, který vymezuje principy, cíle, podmínky, rozsah a obsah vzdělávání v rámci jednotlivých úrovní standardu ISCED. Zákon vytyčuje, obdobně jako v Rusku, dvouúrovňový model řízení školy. Státní úroveň, hierarchicky vyšší, stanovuje „Státní vzdělávací program“ (Štátny vzdělávací program, ŠVP), školní úroveň, hierarchicky nižší, „Školní vzdělávací program“ (Školský vzdělávací program, ŠkVP). [9] [10]

Dokumenty popisující všeobecné vzdělávání ve Slovenské republice

Státní vzdělávací programy

Státní vzdělávací programy jsou sérií dokumentů závazných pro školy při vytváření školních vzdělávacích programů. „Stanovují všeobecné vzdělávací cíle a klíčové kompetence [b], ke kterým má vzdělávání směřovat.“ [10] Pro každou úroveň v rámci standardu ISCED existuje jeden státní vzdělávací program skládající se z hlavního dokumentu a příloh. Státní vzdělávací program vymezuje model absolventa dané úrovně vzdělávání, požadavky na učební plán a jeho učební osnovy a organizační podmínky, které jsou na školu kladeny. V poslední řadě stanovuje také zásady pro vypracování samotných školních vzdělávacích programů.

Dokumenty jsou samy o sobě velmi stručné, odkazují ovšem na množství příloh, které jejich požadavky na školy rozšiřují či specifikují.

Školní vzdělávací programy

„Školní vzdělávací program je základní dokument školy, podle kterého se uskutečňuje výchova a vzdělávání ve školách podle zákona.“  [14, s. 5] Jeho obsah vychází z požadavků státního vzdělávacího programu a vydává ho ředitel dané školy. Ze zákona má škola možnost svůj vzdělávací program přizpůsobit po metodické a obsahové stránce tak, aby byly zohledněny její specifické potřeby a podmínky, a to v rozsahu přibližně 30%. [13]

Škola má možnost využít jakýsi manuál v podobě vzorového školního vzdělávacího programu, který vydalo ministerstvo. Nejedná se ovšem o závazný dokument jako je tomu v pojetí Ruska.

struktura_dokumentu_slovenska.jpg, 199kB

Obr. 3 - Hierarchie závazných dokumentů, popisujících všeobecné vzdělávání ve Slovenské republice

Struktura vzdělání

Všeobecné vzdělávání na Slovensku se dělí na základě věku studenta na následující období:

  • Před-primární vzdělávání (predprimárne vzdelávanie) -> ISCED 0
  • Primární vzdělávání (primárne vzdelávanie) -> ISCED 1
  • Nižší sekundární vzdělávání (nižšie sekundárne vzdelávanie) -> ISCED 2
  • Vyšší sekundární vzdělávání (vyššie sekundárne vzdelávanie) -> ISCED 3

Před-primární vzdělávání je určeno pro děti od 3 do 6 let a zabezpečují ho mateřské školy.

Ve věku 6 let začínají děti chodit na základní školu. Jdou buď do nultého, přípravného, ročníku nebo rovnou do první třídy. V rámci 1. až 4. třídy (prvního stupně ZŠ), žáci absolvují primární vzdělávání a plynule přecházejí do nižšího sekundárního vzdělávání, které je realizováno v 5. až 9. třídě základní školy (druhý stupeň ZŠ), případně na nižších stupních gymnázia.

Vyšší sekundární vzdělání student absolvuje na gymnáziu nebo na střední škole, na kterou je po ukončení základní školy přijat. Státní maturitní zkouška, kterou je studium na střední škole a gymnáziu ukončeno, ho poté opravňuje k dalšímu, vysokoškolskému, studiu.

Povinná školní docházka je stanovena zákonem a čítá 10 let. Začíná prvním rokem studia na základní škole a končí absolvováním prvního ročníku na instituci zajišťující vyšší sekundární vzdělání. Student povinné vzdělání nejčastěji absolvuje ve věku 16 let.

schema_edu_svk.jpg, 125kB

Obr. 4 - Schéma struktury vzdělání ve Slovenské republice [12]

Obsah vyučování na školách stanovuje příslušný státní vzdělávací program. Ve Státním vzdělávacím programu pro nižší sekundární vzdělání (ISCED 2) je stanoven počet hodin povinně vyučovaných předmětů a počet hodin disponibilních, do kterých může škola zahrnout rozšířenou výuku povinných předmětů nebo v nich vyučovat předměty vlastní, jejichž obsah definuje ve svém vzdělávacím programu.

Povinné předměty jsou řazeny do tematických vzdělávacích oblastí:

  • Jazyk a komunikace – slovenský jazyk a literatura, první cizí jazyk, druhý cizí jazyk
  • Matematika a práce s informacemi – matematika, informatika
  • Člověk a příroda – fyzika, chemie, biologie
  • Člověk a společnost – dějepis, geografie, občanská nauka
  • Člověk a hodnoty – etická výchova, náboženská výchova
  • Člověk a svět práce – svět práce, technika
  • Umění a kultura – hudební výchova, výtvarná výchova, výchova uměním
  • Zdraví a pohyb – tělesná a sportovní výchova [11, s. 10]

Mezi povinnými předměty, vyučovanými na druhém stupni se vyskytuje předmět informatika a technika. Následující kapitoly popisují výhradně pojetí výuky a nároky na vzdělávací instituce na Slovensku z hlediska IKT (ICT) a IV v rámci nižšího sekundárního vzdělání (ISCED 2).

Požadavky na vzdělávání z hlediska IKT a IV

Jak ukazuje výzkum prováděný v letech 2009 až 2011 [c], využívání IKT ve vzdělávacím procesu na Slovensku po reformě v roce 2008 výrazně vzrostlo. Jistě k tomu přispěl fakt, že požadavky na vzdělávání z hlediska IKT  a IV jsou prostoupeny celým státním vzdělávacím programem.

Požadavky na vzdělávání z hlediska IKT a IV ve státním vzdělávacím programu

V tomto závazném dokumentu se požadavky objevují v několika jeho částech.

Profil absolventa

V profilu absolventa, přímo jako jedna z deseti kompetencí, které by měl student ovládat. V rámci této kompetence v oblasti informačních a komunikačních technologií, absolvent:

  • má osvojené základní zručnosti v oblasti IKT jako předpoklad dalšího rozvoje,
  • používá základní postupy při práci s textem a jednoduchou prezentací,
  • dokáže vytvořit jednoduché tabulky a grafy a pracovat v jednoduchém grafickém prostředí,
  • je schopný nahrávat a přehrávat zvuky a videa,
  • dokáže využívat IKT  při vzdělávání. [11, s. 8]

Průřezová témata

Dále se objevují prvky IV požadavky na využívání IKT  v tzv. průřezových tématech, která jsou povinnou součástí vzdělávání. Jedná se o celky, jejichž obsah má škola možnost realizovat v rámci jednotlivých povinných předmětů, vyučovat je formou kurzu nebo je uvést jako samostatný předmět.

Cílem průřezového tématu Mediální výchova je např. rozvinout schopnost uplatňovat strategie kompetentního zacházení s různými druhy médií a jejich produkty a rozvinout způsobilost smysluplně, kriticky a selektivně média a jejich produkty využívat. Toto průřezové téma má dále kompletně zpracovaný obsah v samostatném dokumentu. [d] [11, s. 21]

Název druhého průřezového tématu, které má co dočinění s IKT a IV, je Tvorba projektu a prezentační zručnosti a jeho cílem je naučit se prezentovat svoji práci písemně i verbálně s použitím informačních a komunikačních technologií.

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce

Součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, je povinný předmět Technika. Jeho náplní je především seznámit žáka se širokým spektrem pracovních činností a technologií. Částečně zde nalezneme i vazbu na práci s IKT. V obsahu předmětu je stanoveno, že žáci by měli využívat počítač při technickém kreslení (software na kreslení) a pro vyhledávání na internetu při konstruování například projektu „budka pro ptáčka“ či „stojan na CD“. [19, s. 4]

Vzdělávací oblast matematika a práce s informacemi

Nicméně nejvíce se vazbami na IKT a IV vyznačuje popis vzdělávací oblasti matematika a práce s informacemi, přesněji přímo povinně vyučovaný předmět informatika. Nároky na jeho realizaci školami jsou popsány v příloze ŠVP.

Příloha staví předmět informatika svou významností na úroveň předmětů, jako je například matematika. Posláním předmětu je budovat u žáků tzv. „informatickou kulturu, neboli vychovávat je k efektivnímu využívání IKT prostředků se současným respektováním právních a etických zásad.“ [17, s. 2] Poslání by mělo být realizováno nejen v samotném předmětu, ale i v předmětech ostatních, mezipředmětových projektech, celoškolních programech a při řízení školy. Jakým způsobem má škola mimo samotný předmět poslání docílit, ovšem uvedeno není.

Cílem předmětu na druhém stupni ZŠ je „zpřístupnit základní pojmy a techniky používané při práci s údaji a při tvorbě algoritmů a výpočtových procesů.“ [17, s. 3] Tento obecný cíl dokument upřesňuje výčtem požadavků na žáka. Výchovně-vzdělávací proces na druhém stupni směřuje k tomu, aby se žáci:

  • seznámili s pojmy údaj a informace, s různými typy údajů, jejich sběrem, uchováváním, zobrazováním, zpracováváním a prezentováním;
  • rozuměli pojmům algoritmus a program (formální zápis automatizovaného zpracování údajů).
  • seznámili se systémy na zpracování údajů – z pohledu jejich architektury (počítač, přídavné zařízení, média, komunikace) a logické struktury (např. operační systém);
  • rozvíjeli schopnosti algoritmizovat zadaný problém, rozvíjeli si programátorské dovednosti, naučili se pracovat v prostředí běžných aplikačních programů, naučili se efektivně vyhledávat informace uložené na CD nebo na síti a naučili se komunikovat přes síť;
  • nabyli schopnosti potřebné pro výzkumnou práci (tj. schopnost realizovat jednoduchý výzkumný projekt, zformulovat problém), rozvíjeli si formální a logické myšlení, naučili se více metod pro řešení problémů;
  • rozvíjeli svoje schopnosti kooperace a komunikace (naučili se spolupracovat ve skupině při řešení problémů, veřejně se skupinou o něčem diskutovat a referovat);
  • rozvíjeli si svou osobnost, tvořivost, logické myšlení, zodpovědnost, morálně-volní vlastnosti, houževnatost, sebekritičnost a snažili se o sebevzdělávání;
  • naučili se respektovat duševního vlastnictví a autorství informatických produktů, systémů a aplikací (aby chápali, že informace, údaje a programy jsou produkty duševní práce, jsou předmětem vlastnictví a mají hodnotu), pochopili sociální, etické a právní aspekty informatiky. [17, s. 3]

Samotný obsah předmětu je rozdělen celkem do pěti tematických okruhů, které jsou shodné s okruhy v předmětu Informatická výchova vyučovaném na prvním stupni ZŠ:

  1. Informace okolo nás
  2. Komunikace prostřednictvím IKT
  3. Postupy, řešení problémů, algoritmické myšlení
  4. Principy fungování IKT
  5. Informační společnost

Každý okruh je v dokumentu obecně charakterizován, dále je v bodech popsáno, čeho by měl žák dosáhnout, jsou jasně vymezeny pojmy, které by měl ovládat a vlastnosti, vztahy a metody, se kterými by se mělo ve výuce v daném tematickém okruhu pracovat.

Pro každý tematický okruh je také vytvořen tzv. vzdělávací standard [e], skládající se ze dvou částí. V části obsahové, která zahrnuje základní učivo, jsou uvedeny pojmy probírané v okruhu, v části výkonové, která určuje úroveň zvládnutí učiva, poté formulovány, případně podrobněji definovány vlastnosti, vztahy, postupy a metody.

Například pro tematický okruh Informace okolo nás vypadají požadavky následovně :

Učivo v tematickém okruhu Informace okolo nás je klíčové i pro nižší sekundární vzdělávání. Pojem informace, typy informací (textová, multimediální, atd..), Aplikace pro zpracování specifických informací jsou velmi důležité pro pochopení mechanismů při řešení nejrůznějších problémů pomocí, resp. prostřednictvím ICT. Žáci by se už od první třídy měli učit pracovat se základními počítačovými aplikacemi, aby

  1. znali základní postupy při práci s textem a jednoduchou prezentací,
  2. věděli, jak vytvářet jednoduché tabulky a grafy,
  3. získali další dovednosti kreslení v grafickém prostředí a zpracovávání grafických informací,
  4. porozuměli nahrávání a přehrávání zvuků a videí,
  5. prostřednictvím didaktických her, edukačních prostředí a encyklopedií pochopili využití IKT v jiných předmětech,
  6. pomocí IKT dokázali realizovat dílčí úkoly a výstupy z projektového vyučování

Pojmy:

  • typy informací, reprezentace, bit, byte
  • formátování textu, nadpisy, odrážky, obrázky v textu
  • grafická informace, fotografie, animace
  • informace v tabulkách, buňka, vztahy mezi buňkami, grafy
  • úprava zvuků, hudební formát, přehrávání a vytváření videa
  • prezentace, snímek, prezentační program, prezentace na webu
  • encyklopedie, odkazy

Vlastnosti a vztahy, postupy a metody:

  • vytvoření plakátu, vizitky, pozvánky
  • úprava fotografií, koláž, texty v obrázcích
  • vytvoření nebo převyprávění příběhu jako prezentace
  • hledání slova, pojmu v tabulce, v dokumentu, v encyklopedii, hledání titulu v elektronické knihovně
  • edukační prostředí pro jiné předměty (např. dynamická geometrie, fyzikální experimenty, práce s mapami, trenažérů pro cizí jazyk)

Obsahový standard

Typy informací, reprezentace, bit, byte. Formátování textu, nadpisy, odrážky, obrázky v textu. Grafická informace, fotografie, animace. Informace v tabulkách, buňka, vztahy mezi buňkami, grafy. Úprava zvuků, hudební formát, přehrávání a vytváření videa. Prezentace, snímek, prezentační program, prezentace na webu. Encyklopedie.

Výkonový standard

Žák

  • dokáže vytvořit plakát, vizitku, pozvánku.
  • ví jak upravit fotografii, koláž, texty v obrázcích.
  • dokáže graficky prezentovat výsledky průzkumu.
  • dokáže vytvořit prezentaci a zná zásady správného prezentování.
  • dokáže hledat slovo, pojem v tabulce, v dokumentu, v encyklopedii.
  • dokáže hledat titul v elektronické knihovně.
  • zná edukační prostředí pro jiné předměty (např. dynamická geometrie, fyzikální experimenty, práce s mapami, trenažéry pro cizí jazyk) [17, s. 4 - 8]

Materiálně-technické zabezpečení

Velmi obecně jsou stanoveny požadavky na IKT  vybavení školy v rámci povinného materiálně-technického a prostorového zabezpečení. V závazném programu je stanoven požadavek na Informačně-komunikační centrum, do kterého spadá knihovna a učebna informatiky a požadavek na vybavení informační a komunikační technikou. [11, s. 26]

Rámcový učební plán

V ŠVP je dále vymezena hodinová dotace jednotlivých předmětů. Počet hodin je vždy uveden na celý stupeň vzdělávání, rozdělení do jednotlivých ročníků je v kompetenci každé školy. Počet hodin pro předměty se obdobně jako v Rusku odvíjí od jazyka, kterým je vedena výuka. Na předmět informatika nemá tato volba ovšem vliv, na celém druhém stupni jí jsou vždy věnovány dvě hodiny. [16]

tabulka3.jpg, 161kB

Tabulka 3 - učební plán základního všeobecného vzdělávání ve Slovenské republice (ISCED 2)

Komparace kurikulárních materiálů

Tato kapitola je zaměřena na komparaci kurikulárních materiálů Ruské federace a Slovenské republiky z hlediska ICT a IV na druhém stupni základní školy. Ani jeden stát nevyužívá standardů, jež vytváří nadnárodní organizace, jakou je například ISTE [f], a proto je potřeba v této problematice podrobně nahlížet přímo do dokumentů popisujících vzdělání ve vybraných zemích.

Státy mají lehce odlišnou strukturu a rozsah dokumentů popisujících požadavky na vzdělávání. Komparovat se ovšem určitě dají, vychází se stejného modelu státní a školní úrovně, kde státní úroveň obsahuje požadavky a je vždy závazná pro tvorbu školních vzdělávacích programů jednotlivých institucí.

Oba státy prošly před nedávnou dobou reformou školství, při které se kurikulární materiály proměnily po stránce obsahové tak, aby korespondovaly s nově vytyčenými cíli výuky. Slovensko si touto změnou prošlo v roce 2008, v Rusku následovala o 4 roky později. Na materiálech jsou patrné rozdíly z hlediska zpracování i z hlediska jejich pojetí. Ruské kurikulární materiály jsou striktnější, s detailněji popsanými požadavky, kde je na první pohled vidět jasná struktura a provázanost jednotlivých vzdělávacích oblastí a mezipředmětových programů. Vše působí velmi ambiciózně, požadavky a očekávání ovšem někdy až přemrštěně. Slovenské kurikulární dokumenty naproti tomu působí lehce nesourodým dojmem. [18, s. 9] Každá příloha má jinou strukturu, jiný formát, jinak postavené formulace a úrovně cílů a člověk s obtížemi hledá společné charakteristické prvky. Velkým rozdílem je také absence závazného vzorového vzdělávacího programu na slovenské straně, díky čemuž jsou požadavky na vzdělání popsány obecněji a jejich interpretace nemusí být všemi školami totožná. Rusko závazným dokumentem nazvaným Vzorový vzdělávací program dává školám mnohem menší volnost, a z velké části tak sjednocuje výuku na celém svém území, čímž se například snaží minimalizovat komplikace pro žáky, kteří v průběhu studia mění školu.

Společným znakem vzdělání v obou zemích je, že jednotlivé úrovně vzdělávání korespondují s mezinárodní klasifikací ISCED. Na Ruské straně odpovídá úroveň ISCED 2 základnímu všeobecnému vzdělání, na straně Slovenska nižšímu sekundárnímu vzdělávání. Oba názvy totožně označují vzdělávání v 5. až 9. třídě základní školy. Rozdílem mezi státy je způsob zakončení studia v 9. třídě. Zatímco na Slovensku stačí žákovi třídu absolvovat, v Rusku žáci po absolvování 9. třídy skládají navíc státní zkoušky. Dokumenty popisující vzdělávaní na úrovni ISCED 2 jsou formulovány pro žáky ve věkovém rozmezí 10 – 15 let. Otázkou zůstává, zdali jsou dokumenty schopny takto široké věkové rozmezí efektivně pokrýt, a to především v oblastech, ve kterých nenabízejí jemnější diferenciaci.

Dalším prvkem ve vzájemném srovnání je pojetí a význam IKT a IV v kurikulech. Požadavky na IKT a IV jsou prostoupeny závaznými slovenskými i ruskými dokumenty. Oba státy chápou jako důležitou součást vzdělání nutnost vybavit absolventa dovednostmi v oblasti informačních a komunikačních technologií. Nesnaží se je budovat odděleně pouze v samostatném předmětu Informatika, ba naopak – myšlenkou je využít k jejich osvojování celý průběh vzdělávání a nalézt pro ně využití v co nejširší škále vyučovaných předmětů či kurzů. Na Slovensku tomuto záměru odpovídá především požadavek na absolventa druhého stupně základní školy, formulovaný jako Osvojení si kompetence v oblasti informačních a komunikačních technologií, resp. její část, která ovšem velmi stroze definuje, že absolvent dokáže využívat IKT  při dalším vzdělávání. V ruském kurikulu je tato myšlenka popsána díky mezioborovému vzdělávacímu programu nazvanému Formování IKT  kompetencí, který je rozpracován velmi podrobně do deseti tematických celků (jednotlivých kompetencí), kde je u každého z nich uvedeno, co se žák naučí, k čemu dostane možnost se dále naučit, a především v rámci jakých předmětů a aktivit by si měl požadované schopnosti rozvíjet a dovednosti osvojovat.

Slovenské i ruské závazné kurikulární materiály také obsahují požadavky na materiálně technické zabezpečení vzdělávacích institucí, které má k osvojování dovedností napomáhat. Na slovenské straně opět jen obecně popsané jako potřeba zavedení knihovny a učebny informatiky vybavené informační a komunikační technikou. Oproti tomu ruská strana v oblasti systémových podmínek z hlediska IKT požaduje využívání IKT prostředků v podstatě ve všech možných činnostech a škole přesně stanovuje požadavky na prostředky a služby, které je povinna studentům zajistit.

Samotnou kapitolou srovnání je poté pojetí a obsah předmětu informatika v obou komparovaných státech. Na Slovensku i v Rusku je předmět vyučován na druhém stupni ZŠ jako povinný a řadí se do vzdělávacích oblastí společně s předmětem matematika. Ruské kurikulum popisuje předmět opět velmi podrobně, a to v několika svých částech vždy s určitými rozdílnostmi. Nejprve ve sféře očekávaných výstupů, kde obsah rozděluje do čtyř částí (Informatika a způsoby její reprezentace, Základy algoritmické kultury, Využívání softwarových systémů a služeb, Práce v informačním prostředí) ve kterých stanovuje, co se žák naučí a k čemu dostane možnost se naučit. V další části, v obsahu povinných předmětů, rozpracovává zmíněné čtyři části očekávaných výstupů o učební aktivity a vztahy mezi vybranými pojmy, které by měl žák ovládat. Samotný předmět informatika je navíc zpracován ještě v samostatném dokumentu, kde je škole předložen vzor, jak předmět na druhém stupni vyučovat – učivo je přerozděleno do čtyř tematických celků, které ne zcela odpovídají formulaci očekávaných výstupů (Úvod do informatiky, Algoritmy a elementy programování, Používání softwarových systémů a internetových služeb, Práce v informačním prostředí). Slovenské kurikulum předkládá požadavky na předmět Informatika výrazně přehledněji. Jeho pojetí definuje také v samostatném dokumentu, v němž obsah rozděluje oproti Rusku do pěti tematických okruhů (Informace okolo nás, Komunikace prostřednictvím IKT, Postupy, řešení problémů, algoritmické myšlení, Principy fungování IKT, Informační společnost). U každého okruhu jsou popsány požadavky na to, čeho by měl žák dostáhnout, výčet pojmů, který by měl ovládat a vlastnosti, vztahy a metody, se kterými by se mělo ve výuce v daném okruhu pracovat. Tyto požadavky jsou poté opětovně formulovány v podobě tzv. výukových standardů, definujících obsah a výkon, který musí zvládnout každý žák.

Co se týká náročnosti učiva, které je na absolventa kladeno, je vidět rozdílný přístup obou států. Povinné učivo se v náročnosti ve velké části v obou státech shoduje. Jak popisuje RNDr. Andrej Blaho z Univerzity Komenského v Bratislavě na národní konferenci DidInfo: „V informatice nás na 90% zajímá jen nejnižší úroveň bloomovy taxonomie, tj. „zapamatovat“ si a přinejlepším „porozumět“.“ [18, s. 9] Rusko je na tom v požadavcích na druhém stupni ZŠ obdobně. Nicméně ruské kurikulum předkládá v každém předmětu či mezipředmětovém programu mimo povinné učivo i učivo rozšiřující, prohlubující znalosti v dané oblasti. V něm je formulováno, k čemu žák dostane možnost: například, dostane možnost používat trojrozměrné skenování, tvořit animované filmy, nebo se seznámit s binárním kódováním textů a principem nejpoužívanějších moderních kódů. Výčet těchto činností se může mnohdy zdát jako nereálný vzhledem k faktu, že se jedná „teprve“ o žáky druhého stupně ZŠ. Nicméně je potřeba si uvědomit, že zvládnout tento obsah není povinností a u závěrečných zkoušek v deváté třídě by se s podobnými požadavky žáci setkat neměli.

Hodinová dotace v rámci druhého stupně základní školy je u obou států rozdílná. Slovenské kurikulární materiály dávají školám větší volnost a stanovují pouze požadavek na zařazení předmětu informatika v průběhu druhého stupně v rozsahu 2 hodin. Škola má dále možnost rozšířit výuku předmětu díky disponibilním hodinám. Dokumenty v Ruské federaci stanovují předmět informatika vyučovat v 7., 8. a 9. třídě vždy v rozsahu jedné hodiny, tudíž celkem 3 hodin v průběhu druhého stupně. Obdobně jako na Slovensku může škola využít k rozšíření výuky disponibilních hodin. Vzorový dokument předmětu informatika v Rusku navíc uvádí varianty rozdělení hodinové dotace přímo do jednotlivých tematických celků předmětu informatika.

Slovensko i Rusko necílí pouze na osvojení dovedností, resp. zručností při práci s IKT, v kurikulu současně dbají na sociální, a především morální složku osobnosti při využívání IKT. Oba státy hovoří o tzv. informační kultuře, kde Slovensko uvádí požadavek na žáky, aby se „naučili respektovat duševního vlastnictví a autorství informatických produktů, systémů a aplikací (aby chápali, že informace, údaje a programy jsou produkty duševní práce, jsou předmětem vlastnictví a mají hodnotu), pochopili sociální, etické a právní aspekty informatiky.“ [17, s. 3] Rusko navíc přichází s požadavkem na „utváření návyků a dovedností bezpečného a účelného chování při práci s počítačovými programy a internetem, utváření schopnosti dodržovat normy informační etiky a práva.“ [5, s. 13]

Závěry

V oblasti IV a IKT vycházejí obě země ze stejné myšlenky digitální gramotnosti žáků, kterou vnímají nejen jako osvojení si základních dovedností při práci s IKT, ale současně jako utváření návyků účelného využívání IKT v běžném životě, včetně dodržováním etických a právních norem. Slovensko tuto gramotnost buduje především v předmětu informatika, pro který má vyvinut vzdělávací standard, případně velmi okrajově v průřezových tématech Mediální výchova a Tvorba projektu a prezentační zručnosti. Rusko, díky svým interkurikulárním vazbám, kromě detailně popsané informatiky, navíc velmi důkladně v programu formování IKT kompetencí, který prostupuje širokou škálou dalších vyučovaných předmětů a aktivit.

Podrobnější zkoumání kurikulárních materiálů Slovenska a Ruska napovídá faktu, že ruské školství se při své reformě částečně inspirovalo Slovenskou republikou. Ruské závazné materiály, které byly vydány o 4 roky později než slovenské, jsou ovšem daleko podrobnější, propracovanější a kladou školám striktnější požadavky, včetně variant vyučování jednotlivých předmětů, mezi které spadá mj. i informatika. Slovensko se od tohoto modelu odklání a způsoby realizace požadavků z velké míry deleguje na samotná školská zařízení.

Zdali je vhodnější volnější pojetí Slovenska, které dává školám větší prostor pro přizpůsobení výuky, nebo striktnější rámec s daným plánem v pojetí Ruska, je těžké říci. Zajisté je třeba sledovat uplatnění studentů a výsledky mezinárodních srovnávacích analýz, dle kterých se dají kurikulární materiály dále revidovat, k čemuž například dochází v současné době na Slovensku.

Vyčkejme tedy pár let, než především Rusko nové, ambiciózní pojetí vzdělávání zapracuje a budou známy relevantní výsledky. Několik inspirativních prvků by z něj, případně i ze Slovenska, mohlo prozatím jistě načerpat školství v České republice.



Poznámky

  1. Varianta č. 1 – pro výukové instituce, které vedou výuku v Ruském jazyce ||
  2. Co to je klíčová kompetence -  http://www.statpedu.sk/sk/Projekty/Projekt-KeyCoNet/Klucove-kompetencie.alej ||
  3. Najčastejšie pokladajú za inovatívne využívanie IKT ako prierezového nástroja, aktivizujúce, participatívne metódy práce so žiakmi (napr. projektová metóda), inovácie učebného obsahu (učebné osnovy nových a novo zavedených predmetov), používanie menej bežných organizačných foriem (napr. blokové vyučovanie), zavádzanie prvkov overených inovačných programov (napr. integrovaného tematického vyučovania) “. [15, s. 5] ||
  4. Mediální výchova – http://www.statpedu.sk/sk/Statny-vzdelavaci-program/Statny-vzdelavaci-program-pre-2-stupen-zakladnych-skol-ISCED-2/Prierezove-temy/Medialna-vychova.alej ||
  5. Vzdělávací standard skládající se ze dvou částí (obsahové, výkonové) je ve slovenském ŠVP definován pro každý povinně vyučovaný předmět. Jeho funkcí je zabezpečit kompatibilitu vzdělání na všech základních školách. ||
  6. ISTE - https://www.iste.org/ ||

Použité zdroje

  1. LOBZINA, Alena. Russia aims to improve educational standards. Telegraph.co.uk - Telegraph online . 23. 9. 2013 [cit. 2014-01-12]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/sponsored/rbth/society/10340851/russia-education-new-curriculum.html
  2. Ruská federace. Федеральный закон от 29 декабря 2012 г. N 273-ФЗ: "Об образовании в Российской Федерации". In: 2012. Dostupné z: http://base.garant.ru/70291362/
  3. RUSSIAN EDUCATION SYSTEM. THE MINISTRY OF EDUCATION AND SCIENCE. NIC ARaM of the Ministry of Education of the Russian Federation . 1. 9. 2013 [cit. 2014-01-12]. Dostupné z: http://www.russianenic.ru/english/rus/
  4. Учебный план на 2013-2014 учебный год, средняя общеобразовательная школа № 2013, Москва. Государственное бюджетное образовательное учреждение города Москвы средняя общеобразовательная школа № 2013 . 2013 [cit. 2014-01-12]. Dostupné z: http://schuz2013.mskobr.ru/obrazovanie/uchebnyy-plan-na-2012-2013-uchebnyy-god/
  5. Ruská federace. ФЕДЕРАЛЬНЫЙ ГОСУДАРСТВЕННЫЙ ОБРАЗОВАТЕЛЬНЫЙ СТАНДАРТ ОСНОВНОГО ОБЩЕГО ОБРАЗОВАНИЯ. In: 17. 12. 2010. Dostupné z: http://standart.edu.ru/catalog.aspx?CatalogId=2588
  6. Ruská federace. Примерная основная образовательная программа образовательного учреждения. In: 2011. Dostupné z: http://standart.edu.ru/catalog.aspx?CatalogId=6400
  7. VILIMOVA, Olga. Literatura k hodině informatiky v RF: Předmět Didaktika ICT OKRIT. Informatika v ruské škole . [cit. 2014-01-12]. Dostupné z: http://vilimova-olga.cz/vsrf.html
  8. Ruská federace. Проект примерной программы по информатике. In: Dostupné z: http://standart.edu.ru/catalog.aspx?CatalogId=8421
  9. Obsahová reforma školstva na Slovensku z roku 2008. In: Wikipedia: the free encyclopedia . San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://sk.wikipedia.org/wiki/Obsahov%C3%A1_reforma_%C5%A1kolstva_na_Slovensku_z_roku_2008
  10. Štátny vzdelávací program. Štátny pedagogický ústav . 2011-2014 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.statpedu.sk/sk/Statny-vzdelavaci-program.alej
  11. Slovenská republika. Štátny vzdelávací program pre 2. stupeň základnej školy v Slovenskej republike: ISCED 2 – nižšie sekundárne vzdelávanie. In: 2008. Dostupné z: http://www.statpedu.sk/files/documents/svp/2stzs/isced2/isced2_spu_uprava.pdf
  12. Slovakia: The Slovak education system. MA VOIE PRO EUROPE . 2013 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://voieproeurope.onisep.fr/en/initial-vocational-education-and-training-in-europe/slovakia/
  13. Reforma školstva prešla. SME.sk . 2008 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.sme.sk/c/3889767/reforma-skolstva-presla.html
  14. Slovenská republika. Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon). In: 2008. Dostupné z: https://www.minedu.sk/data/att/5682.rtf
  15. Pedagogické inovácie na slovensku z pohľadu učiteľov a riaditeľov ZŠ: Priblíženie výsledkov výskumu. Bratislava, 2011. Dostupné z: http://www.statpedu.sk/files/documents/vyskumne_ulohy/pedagogicke_inovacie.pdf
  16. Rámcové učebné plány. Štátny pedagogický ústav . 2011 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z: http://www.statpedu.sk/sk/Statny-vzdelavaci-program/Statny-vzdelavaci-program-pre-2-stupen-zakladnych-skol-ISCED-2/Ramcove-ucebne-plany.alej
  17. Slovenská republika. Štátny vzdelávací program: Informatika. In: 2008. Dostupné z: http://www.statpedu.sk/files/documents/svp/2stzs/isced2/vzdelavacie_oblasti/informatika_isced2.pdf
  18. DidInfo 2012. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Fakulta prírodných vied v Banskej Bystrici, 2012. ISBN 978-80-557-0342-8. Dostupné z: http://didinfo.umb.sk/public/filestore/documents/richtext/138/didinfo2012.pdf
  19. Slovenská republika. Štátny vzdelávací program: Technika. In: 2008. Dostupné z: http://www.statpedu.sk/files/documents/svp/2stzs/isced2/vzdelavacie_oblasti/technika_isced2.pdf