Pojetí, cíle a obsah národního kurikula Anglie a Walesu pro oblast Computing a komparace se standardem ISTE Educational Technology Standards for Students


Informace o národním kurikulu Anglie a Walesu s ohledem na počítačové technologie

Důvody pro změnu kurikula Anglie a Walesu

Cíle výuky předmětu Computing

Obsah a pojetí předmětu Computing

Standardy ISTE

Aktuální kategorie ISTE standardů z roku 2007

Porovnání národního kurikula Anglie a Walesu se standardem ISTE

Závěry vyplývající z této práce

Seznam literatury a zdroje


Informace o národním kurikulu Anglie a Walesu s ohledem na počítačové technologie

Základní školní kurikulum v Anglii a Walesu obsahuje národní kurikulum, náboženskou a sexuální výchovu. Národní kurikulum je závazné pro základní a střední edukační proces ve státních školách. Kurikulum zajišťuje, aby studenti získali stejné dovednosti a vědomosti v různých státních školách. Obsahuje předměty, které se mají vyučovat a výstupy, jichž by studenti měli v jednotlivých předmětech dosáhnout. Soukromé školy se nemusejí řídit národním kurikulem, ale musí vyučovat konkrétní vyučovací předměty, které jsou v kurikulu stanoveny. Národní kurikulum je rozděleno do čtyř klíčových fází (key stages). Každá fáze určuje předmět, jenž by student měl absolvovat, a následné cílové výstupy. Na konci každé fáze žáci procházejí testováním. Zavedení národního kurikula navrhl Kenneth Baker v roce 1987. Parlament schválil národní kurikulum v roce 1988 a v tomto roce vstoupilo v platnost (www.gov.uk).

Implementace předmětu Technologie proběhla v Anglii a Walesu poprvé v roce 1990 tedy krátce po zavedení národního kurikula. Jednalo se o předmět s názvem Technology. Obsahem bylo především zpracování textových a grafických informací, využití ICT, práce s informacemi, jejich význam a dopad. Učivo bylo rozděleno do čtyř oblastí podle věkové kategorie (Rambousek, 2014).

Národní kurikulum bylo od roku 1988 několikrát přezkoumáváno a zaznamenalo několik úprav. Pro oblast informačních technologií nastala klíčová změna 20. 1. 2011, kdy byla ustanovena nová vláda. Nový ministr školství v Anglii oznámil nutnost přezkumu národního kurikula Anglie. Nová verze kurikula začala být akceptována v září roku 2014 a stala se závaznou pro školní rok 2014/2015. Nové národní kurikulum zaznamenalo dvě významné změny. První se týkala zařazení jazyků do klíčové fáze 2 a druhá nahrazením informačních a komunikačních technologií (ICT) předmětem Computing. (Rambousek, 2014).

Důvody pro změnu kurikula Anglie a Walesu

Důvody pro celkem významné změny ve stylu výuku předmětu Computing v Anglii a Walesu jsou například rozebrány v publikaci Shut down or restart? (The Royal Society, leden 2012 str. 8). Tato publikace si dala za cíl zmapovat výuku ICT a podat zprávu o důvodech pro změnu. Výsledky dosavadní výuky Informačních a Komunikančích Technologií vedly spíše k tomu, jak správně používat kancelářský software než k získání potřebných znalostí, které by se mohly stát primární v dalším poznávání počítačových technologií. Mnozí studenti navzdory rozsáhlým osnovám ICT často získali pouze základní znalosti v oblasti výpočetní techniky. Například pouze definovat, co to je procesor nebo databáze. Nebyli však vedeni k tomu, aby tyto znalosti rozvíjeli a získávali kromě znalostí také potřebné zkušenosti a dovednosti k jejich budoucímu uplatnění a pochopení technických principů a systémů.

The Royal Society poukázala v knize "Shut down or restart?" na 6 hlavních důvodů pro nutnost zavedení nového kurikula pro oblast počítačového vzdělávání.

(The Royal Society, 2012)


Předmět Computing tak nahradil dosavadní předmět s názvem ICT. Důvodem pro změnu názvu byly mimo jiné jazykové nuance kolem této zkratky. Tato zkratka má v anglickém školství minimálně 5 významů a nebylo tedy patrné, co má v konkrétní situaci vystihnout a jaký význam jí má být přiřazen. Předmět ICT byl přejmenován na Computing a rozdělen na tři části. Na informační technologie, digitální gramotnost a počítačovou vědu (Information technology, Digital literacy and Computer Science) (The Royal Society, 2012).


Obrázek číslo 1 (The Royal Society, 2012, str. 8)

Cíle výuky předmětu Computing

Dokument národního kurikula pro Anglii je rozdělen na dvě části. Jedna část se zabývá oblastmi pro klíčové fáze 1 a 2. Druhá část dokumentu se zabývá oblastmi pro klíčové fáze 3 a 4. Jednotlivé fáze jsou rozděleny podle věku studentů, což bude podrobněji popsáno v dalších části této práce. Cíle studia předmětu Computing jsou v obou částech dokumentu stejné a níže jsou popsány ty nejdůležitější, které z tohoto dokumentu vyplývají.

Předmět Computing, jenž je součástí Kurikula pro Anglii a Wales je zaměřen na to, jak počítače a počítačové systémy pracují, jak jsou navrženy a naprogramovány. Dále je definováno, jak aplikovat počítačové myšlení a jak co nejefektivněji využívat počítačové technologie. Cílem tohoto předmětu je dát žákům široké vzdělání v oblasti informačních technologií, které podporuje jejich tvořivost a vybavuje je potřebnými znalostmi a dovednostmi, aby byli schopni porozumět dnešnímu světu a byli schopni jej změnit. Cílem je, aby žák měl kompetence dané problémy analyzovat a zapisovat řešení v podobě počítačového programu. Předmět Computing úzce souvisí s matematikou, přírodními vědami a souvisejícími technologiemi (The national curriculum in England, 2014, str. 85).
Národní vzdělávací program Anglie a Walesu pro oblast Computing má za cíl dosáhnout toho, aby všichni žáci:

(The national curriculum in England, 2014, str. 85)

Obsah a pojetí předmětu Computing

Do popředí se na místo ovládání konkrétních programů dostává "počítačové myšlení" (Computer thinking). To je praktická dovednost, která je pro žáky nezbytná, aby posléze byli připraveni na možnost získat pracovní pozici a efektivně se zapojit do dnešního digitalizovaného světa. Počítačové myšlení zahrnuje práce s abstraktním myšlením, rozklad problému, zobecnění problému, návrh algoritmu (Kemp, 2014).

Jak bylo uvedeno v kapitole "Důvody pro změnu kurikula" došlo na rozdělení předmětu Computing na 3 části. Toto rozdělení však neznamená, že jsou tyto tři části na sobě nezávislé. Jak je patrné z obrázku č. 2, jsou jednotlivé předměty Digital literacy, Computer science a Information technology propojené. Každý z těchto tří předmětů intenzivně doplňuje další dva. Všechny tři tvoří společně zásadní předměty pro správnou přípravu žáka k získání potřebných dovedností v oblasti digitálních technologií.

Obrázek číslo 2 (Kemp, 2014, str. 4)


Základem předmětu Computing je Počítačová věda. Zde se žáci učí základy o informacích a výpočtech, jak pracují digitální systémy a jak tyto znalosti využít v programování. Na základě těchto znalostí jsou žáci vedeni k tomu, aby použili informační technologie pro tvorbu programů a systémů.  V oblasti digitální gramotnosti jsou žáci aktivně vedeni k tomu, aby byli schopni použít, vyjádřit se a rozvíjet své myšlení skrze informační technologie.
Stručný popis všech tří kategorií předmětu Computing.

(Kemp, 2014, str. 4)


Předmět Computing je, podobně jako ostatní předměty, rozdělen do čtyř klíčových fází (key stages). Tyto fáze jsou rozděleny podle věku žáků a studentů. Každá fáze zahrnuje všechny tři oblasti předmětu Computing v různé šíři.
Stručný obsah jednotlivých etap bez ohledu na rozdělení do jednotlivých kategorií:

(Rambousek, 2014)


Obsah jednotlivých fází je rozdělen podle rozložení jednotlivých kategorií předmětu Computing. Dané rozložení není závazné, ale přehledně poukazuje na provázání jednotlivých oblastí předmětu Computing. Níže je v tabulkách číslo 1 a 2 uvedený obsah jednotlivých fází pro jednotlivé kategorie. Ten může být částečně upraven a jeho rozložení v dané fázi není stanoveno. Obsah by měl být však v dané fázi probrán.

Kategorie předmětu Computing

Klíčová fáze

Fáze 1 – věk 5 - 7

Fáze 2 – věk 7 - 11

Počítačová věda

Pochopení, co to je algoritmus. Jak jsou algoritmy realizovány jako programy na digitálních zařízeních. Rozumět tomu, že programy provádějí přesné a jednoznačné příkazy.

Vytvořit a umět odladit jednoduchý program.

Na základě logického uvažování dokázat předvídat chování jednoduchých programů.

Navrhnout, napsat a ladit programy určené pro dosažení konkrétních cílů. Řešit problém rozkladem na menší části.

Umět v programech použít posloupnost, výběr a opakování. Pracovat s různými vstupy a výstupy.
Na základě logického uvažování být schopen vysvětlit, jak některé jednoduché algoritmy pracují. Umět odhalit a opravit chyby v algoritmech a programech.

Pochopit princip počítačových sítí včetně internetu. Díky čemu umožňují poskytovat více služeb. Princip www.

Principy jak fungují výsledky vyhledávání. Jak jsou vybírány a hodnoceny.

Informační technologie

Cíleně používat digitální technologie pro vytváření, organizování, ukládání, manipulaci a získávání digitálního obsahu.

Efektivně využívat technologie pro vyhledávání informací.

Vytvářet programy, systémy, obsah, který bude splňovat zadané cíle. To zahrnuje sběr, analýzu, vyhodnocení a prezentaci dat a informací. K tomu by měly být využity kombinace různých softwarů.

Digitální gramotnost

Uvědomovat si možnosti běžného používání informačních technologií mimo školu.

Používat digitální technologie bezpečně a chovat se zdvořile v digitálním světě. Udržovat v soukromí citlivé osobní informace. Dokázat rozhodnout, kam se obrátit na pomoc v případě zjištění nevhodného obsahu online technologií.

Pochopit, jaké možnosti nabízejí sítě pro komunikaci a spolupráci.

Dokázat kriticky hodnotit digitální obsah.

Používat digitální technologie bezpečně a zodpovědně. Rozpoznat přijatelné a nepřijatelné chování v online prostředí. Znát různé způsoby, jak nahlásit nevhodný obsah.

Tabulka číslo 1 – (Berry, 2013, str. 7)


Kategorie předmětu Computing

Klíčová fáze

Fáze 3 – věk 11 - 14

Fáze 4 – věk 14 - 16

Počítačová věda

Navrhnout, použít a vyhodnotit počítačové abstrakce, které modelují stav a chování reálných problémů a fyzikálních systémů.

Pochopit klíčové algoritmy, které odrážejí počítačové myšlení. Příkladem může být algoritmus pro třídění a vyhledávání informací. Na základě logického rozboru být schopen porovnat užitečnost rozdílných algoritmů určených pro řešení stejného problému

Umět použít dva nebo více počítačových programů pro řešení výpočetních problémů. Být schopen vhodně použít datovou strukturu. Například seznamy, tabulky, pole. Navrhnout a vytvořit programy, které využívají procedury a funkce.

Pochopit základní Booleanovu logiku. Například význam AND, OR, NOT. Umět je využít v programovacích jazycích. Pochopit vyjádření dat ve dvojkové soustavě. Umět provádět jednoduché operace s binárními čísly a převody. Například převod mezi dvojkovou a desítkovou soustavou.

Pochopit jednotlivé softwarové a hardwarové komponenty počítačových systémů a rozumět způsobu, jak komunikují mezi sebou a ostatními systémy.

Chápat, jak jsou ukládány a zpracovány instrukce v počítačových systémech. Znát, jak mohou být reprezentována data různých typů. Například obrazová, zvuková a textová data. Jak lze s těmito daty manipulovat ve formě binárních čísel.

V této fázi by měl mít student možnost zaměřit se na konkrétní oblast z oblasti Computing.

Pokud to není možné, prohlubuje znalosti z předchozích fází ve všech třech kategoriích předmětu Computing.

Měl by dále rozvíjet schopnosti a tvořivost.

Rozvíjí analytické a počítačové myšlení.

Chápe použití technologií různými způsoby. Dodržuje zásady bezpečnosti, zodpovědnosti a správnou míru zabezpečení.

Informační technologie

Zpracování tvořivých projektů, které obsahují použití a kombinací různých aplikací napříč širokým rozsahem zařízení. Cíle by měly být přiměřeně náročné. Měly by zahrnovat sběr a analýzu dat.

Vytvářet, opětovně používat digitální materiály s důrazem na důvěryhodnost, design a použitelnost.

Digitální gramotnost

Chápat, jak používat technologie různými způsoby. Dodržovat při tom zásady bezpečnosti, zodpovědnosti a správnou míru zabezpečení. Zahrnuta je také ochrana online identity a soukromí. Umět rozpoznat nevhodný obsah a vědět, jak řešit a nahlásit případný nevhodný obsah v online světě.

Tabulka číslo 2 – (Kemp, 2014, str. 7)


Fáze 1 – 3 jsou závazné a škola je musí intenzivně naplnit. U digitální gramotnosti se hlavní důraz klade na správné a bezpečné používání digitálních technologií. Zahrnuje to také ochranu osobních dat a schopnost rozpoznávání a nahlášení nevhodného obsahu. Tato náplň je v případě předmětu digitální gramotnost velmi podobná ve všech čtyřech klíčových fázích. Jak je patrné z předchozích tabulek, největší pozornost je v kurikulu Anglie a Walesu pro oblast Computing věnována fázi 3. Tedy studentům ve věku 11- 14 let. Fáze 4 nemá konkrétní rozložení učiva do tří kategorií předmětu Computing, jak je patrné z tabulky č. 2. U fáze 4 se může stát, že škola není schopná nabídnout dostatečnou kvalifikaci pro dosažení této fáze. V tom případě by se měly dále rozvíjet a prohlubovat schopnosti a znalosti žáků z předchozích fází 1-3. Toho může být docíleno prostřednictvím počítačových tříd nebo ostatních předmětů. Ve fázi 4 by ideálně studenti měli možnost flexibilně se rozhodnout, na jakou konkrétní specializaci by se chtěli zaměřit. Příkladem může být zaměření na správu sítě nebo administrace databází. Pokud to není možné, prohlubují se v této fázi znalosti z témat informačních technologií, digitální gramotnosti a počítačové vědy. Ve fázi 4 se počítačová věda dostává do úzkého spojení s biologií, chemií a fyzikou. (Kemp, 2014, str. 17)

Studenti, kteří prošli těmito čtyřmi fázemi, by podle konceptu národního kurikula měli mít potřebné znalosti a dovednosti, které jsou preferovány ze strany zaměstnavatelů a umožní studentům další vzdělávání v počítačové oblasti.

Standardy ISTE

ISTE je zkratka pro organizaci The International Society for Technology in Education, tedy  Mezinárodní společnost pro technologie ve vzdělávání. Tato organizace byla založena v roce 1979 (Neumajer, 2010). Jedná se o neziskovou organizaci, která slouží pedagogům a vzdělávacím institucím a vyvinula standardy pro zajištění podpory výukových programů, využívání nových metod a zkvalitnění výuky za pomoci nových technologií. Standardy ISTE byly dříve známy pod zkratkou NETS. Mimo jiné má na starosti standardizaci toho, jaké schopnosti by měli studenti mít v oblasti informačních a komunikačních technologií v jednotlivých věkových kategoriích (www.iste.org/about).


Standardy ISTE slouží více než 100 000 vzdělávacím institucím v Norsku, Kostarice, Malajsii, Japonsku, Austrálii, Filipínách, Koreji, Turecku a v části USA.
První standardy pro studenty byly definovány v roce 1998 (Rambousek, 2014). Byly určeny pro předškolní výchovu, základní a střední školy.
Tyto standardy byly rozděleny do šesti kategorií:

(Rambousek, 2014)

Postupem času tyto standardy zastaraly a po necelých deseti letech je ISTA v roce 2007 inovovala. Změny reagovaly na aktuální požadavky 21. století, které se stalo stoletím informační společnosti. Důraz byl kladen na introspektivní tvořivost, informační gramotnost a schopnost soustavně se vzdělávat. 

Aktuální kategorie ISTE standardů z roku 2007

Aktuální ISTE standardy jsou stejně jako verze z roku 1998 rozděleny do šesti kategorií. Jednou z hlavních změn proti původní verzi je odklon od konkrétních technologií a technologických nástrojů a více se zaměřuje na schopnosti, dovednosti a znalosti potřebné k úspěšnému životu v digitalizované společnosti (Brdlička, 2007).
Jedná se o kategorie, které jsou níže znázorněny na obrázku z wiki stránek ISTE.
ISTE-Standards-S-graphic.jpg
Obrázek číslo 3 (nets-implementation.iste.wikispaces.net)


Český překlad jednotlivých kategorií dle pana docenta V. Rambouska (2014):

Z výše uvedeného obrázku a kategorií jsou patrné zásady ISTE. Všichni studenti musí mít možnosti pravidelně používat technologie k tomu, aby mohli rozvíjet takové dovednosti, které posilují osobní produktivitu, tvořivost, kritické myšlení a spolupráci jak ve škole, tak i v běžném životě (ISTE, Profiles, 2007).
ISTE standardy samy o sobě neslouží jako obsáhlé kurikulum. Dva základní dokumenty ISTE Standards Students a Profiles však mohou sloužit jako podpůrné dokumenty, ze kterých by takové kurikulum pro výpočetní systémy mohlo vycházet. 
Níže uvedená tabulka stručně popisuje jednotlivé kategorie tak, jak jsou popsány na stránkách iste.org.


Kategorie

Výstupy studentů

1
Tvořivost a inovace

Studenti prokazují tvořivé myšlení. Vytvářejí inovativní produkty a procesy využívající technologie. Budují znalosti a dovednosti.

  • Uplatňují dosavadní znalosti k tomu, aby vytvářeli nové ideje, produkty a procesy
  • Studenti sami nebo při skupinové práci vytvářejí nová díla
  • Využívají simulace a modely pro zkoumání komplexním systémů a problémů
  • Rozpoznávají budoucí trendy a možnosti

2
Komunikace a spolupráce

Studenti používají digitální média a digitální prostředí pro komunikaci a práci ve skupině, která zahrnuje i on-line spolupráci. Využívají je pro vlastní učení a pro vzdělávání ostatních.

  • Vzájemně působí, spolupracují a publikují spolu s vrstevníky, odborníky a ostatními osobami, přičemž používají rozličné digitální prostředí a média
  • Při komunikaci s rozdílnými skupinami používají množství rozličných médií a formátů
  • Rozvíjejí globální povědomí a kulturní porozumění při spolupráci se studenty z odlišných kultur
  • Zapojují se do projektových týmů s cílem vytvořit originální práci nebo vyřešit problém

3
Vyhledávání a posuzování informací

Studenti používají digitální nástroje pro shromažďování, posuzování a používání informací.

  • Vytvářejí postupy, jak zadávat dotazy pro získávání informací
  • Nalézají, uspořádávají, hodnotí a shrnují informace z různých zdrojů a médií. Zachovávají přitom etická pravidla
  • Pro specifické účely vybírají a hodnotí vhodné informační zdroje a digitální nástroje
  • Zpracovávají data a odevzdávají výsledky

4
Kritické myšlení, řešení problémů, rozhodování

Studenti využívají dovednosti kritického myšlení pro plánování a řízení výzkumu, řízení projektů, řešení problémů a za použití vhodných digitálních nástrojů a zdrojů dělají rozhodnutí

  • Identifikují a definují skutečný problém a významné otázky, na které je potřeba se zaměřit
  • Plánují a organizují činnosti pro vyřešení nebo dokončení konkrétního projektu
  • Shromažďují a analyzují data nutná k řešení a činí rozhodnutí
  • Používají rozličné postupy a přístupy k objevování různých řešení

5
Digitální občanství

Studenti rozumí lidským, kulturním a společenským problémům ve vztahu k technologiím a jednají v souladu s etickým chováním a zákonnými normami

  • Obhajují a praktikují bezpečné, legální a zodpovědné používání informací a technologií
  • Projevují pozitivní postoj k používání technologií, které podporují spolupráci, výkonnost a učení
  • Projevují osobní zodpovědnost za celoživotní vzdělávání
  • Ujímají se vedení v hájení občanských svobod a povinností v digitálním věku

6
Technologické procesy a koncepce

Studenti prokazují jasné porozumění technologických konceptům, systémům a operacím

  • Rozumí technologiím a používají je
  • Volí vhodné aplikace a používají je efektivně a produktivně
  • Umějí řešit základní závady systému a aplikací
  • Využívají současných znalostí k tomu, aby se dozvídali o nových technologiích

Tabulka číslo 3 – (ISTE, Standards, 2007, str. 1,2)


Jak je patrné z výše uvedené tabulky, nejsou zde rozloženy kategorie podle věku. K tomu slouží dokument Profiles. V tomto dokumentu jsou uvedeny čtyři věkové kategorie podle vzdělávacích stupňů.
Jedná se o kategorie:

Pro každou věkovou kategorii obsahuje dokument Profiles deset popsaných klíčových činností. Každá klíčová kategorie proklamuje odkaz na standardy ze souboru Standards. Jedná se o ty standardy, které nejblíže vystihují danou popsanou aktivitu. Níže je uveden v tabulkách číslo 4 až 7 přehled pro jednotlivé věkové kategorie.

PK – 2 (věk 4 – 8)

Odkaz na kategorie ISTE

Popis činnosti žáka

1
2

Pomocí digitálních nástrojů a různých médií popisuje vlastní nápady a příběhy.

1
3
4

Identifikuje, zkoumá a sbírá data o ekologii. Používá digitální zdroje a navrhuje vhodná řešení.

2
6

Zapojuje se do vzdělávacích aktivit se studenty z různých kultur. Využívá e-mail a další elektronické prostředky.

1
2
6

Při práci ve skupině používá rozličné technologie k vytvoření digitální prezentace.

3

Hledá a hodnotí informace o dnešní nebo historické osobnosti nebo události a používá při tom digitální zdroje.

1
3
4

Pomocí simulace a grafických struktur zkoumá a popisuje například životní cyklus rostlin nebo zvířat.

5

Bezpečně používá technologie.

4
6

K řešení různých úkolů a problémů samostatně používá různé digitální nástroje a zdroje.

6

Komunikuje o technických problémech za použití vhodné a přesné terminologie.

6

Prokazuje schopnost orientovat se ve virtuálním prostředí. Například elektronické knihy, simulační software a webové stránky.

Tabulka číslo 4 – (ISTE, Profiles, 2007, str. 2)

 

3 – 5  (věk 8 – 11)

Odkaz na kategorie ISTE

Popis činnosti žáka

1
2
3
4

Na základě osobního rozhovoru vytvoří digitální příběh o místní významné události

1
2
6

Upraví nebo vytvoří umělecké dílo pro digitální prezentace pomocí digitální zobrazovací technologie

3
4

Pod vedením učitele rozpoznává zkreslení v digitálních zdrojích o ekologii.

3
4
6

Pro vyhodnocení teorie nebo testování hypotéz vybírá a používá digitální pomůcky.

3
4

Pomocí digitálních zdrojů a nástrojů identifikuje a zkoumá globální problém a navrhuje možná řešení.

4
6

Za pomocí měřidel a digitálních přístrojů předvádí vědecké experimenty.

4
6

S podporou učitele vytváří koncept, vede a spravuje samostatně nebo ve skupině projekt s využitím digitálních nástrojů

5

Prevence úrazů s využitím různých ergonomických strategií při používání technologií

5
6

Diskutuje o vlivu existujících a vznikajících technologií na úrovni globální, lokální a osobní.

4
6

Analyzuje a řeší aktuální hardwarové a softwarové problémy s využitím znalostí o digitálních technologiích.

Tabulka číslo 5 – (ISTE, Profiles, 2007, str. 3)

 

6 - 8 (věk 11 – 14)

Odkaz na kategorie ISTE

Popis činnosti žáka

1
2

Popisuje a ilustruje tematický koncept nebo proces. Používá přitom simulaci, model nebo mind mapping software.

1
2
6

Vytváří vlastní animace nebo videa, která dokumentují školní, společenské nebo místní aktivity.

1
4

Za použití digitálních nástrojů a zdrojů shromažďuje data, zkoumá modely a aplikuje informace při rozhodování.

2

V rámci online vzdělávací komunity se zapojuje do skupinové výuky.

3

Vyhodnocuje digitální zdroje a rozhoduje o důvěryhodnosti autora a vydavatele. Dále vyhodnocuje časovou a faktickou přesnost.

3
4
6

Prohlíží, analyzuje, shromažďuje a zpracovává výsledky ze zařízení typu sondy a geografické mapovací systémy. Výstupy používá k řešení problémů.

3
4
6

Ke splnění různých zadání a úkolů používá vhodné nástroje a digitální zdroje.

2
3
4
5

Na základě multikulturní perspektivy s ostatními studenty zkoumá za pomoci kooperativních elektronických nástrojů společný kurikulární obsah.

1
6

Vytváří a ilustruje dokument nebo prezentaci za použití různých typů souborů.

4
6

Nezávisle rozvíjí a uplatňuje strategie k identifikaci a řešení obvyklých hardwarových a softwarových problémů.

Tabulka číslo 6 – (ISTE, Profiles, 2007, str. 4)

 

9-12 (věk 14 – 18)

Odkaz na kategorie ISTE

Popis činnosti žáka

1
4

Navrhuje, vypracovává a testuje digitální výukovou hru, na které demonstruje znalosti a dovednosti spojené s obsahem kurikula.

1
2

Vytváří a publikuje online galerii s ukázkami a komentáři, které ukazují pochopení různých historických událostí a kultur.

3
6

Vybere si digitální nástroj nebo prostředek, který použije pro uskutečnění úkolu, a zdůvodní jeho výběr na základě efektivnosti a účinnosti.

1
4

Použije specifické simulace kurikula pro procvičování kritického myšlení.

1
2
3
4

Rozpozná globální problémy a navrhuje systematický plán na výzkum a předkládá inovativní řešení.

4
5
6

Analyzuje možnosti a omezení současných a nově vznikajících technologií a zhodnocuje jejich potenciál pro řešení osobních, sociálních a profesních potřeb a potřeb celoživotního vzdělávání.

1
5

Navrhne webovou stránku, která umožňuje flexibilní navigaci.

3
5

Při používání informací a technologií řádně vybírá, získává a cituje zdroje. Dodržuje přitom právní a etické chování.

1
5

Vytvoří multimediální prezentaci pro ostatní studenty o vhodném a etickém používání digitálních nástrojů a zdrojů.

4
6

Nastavuje a řeší problémy hardwaru, softwaru a počítačových sítí. Zlepšuje jejich využití pro vyšší produktivitu a výuku.

Tabulka číslo 7 – (ISTE, Profiles, 2007, str. 5)


Předností dokumentů ISTA Standards a Profiles je autorství a koncept, v němž byly vytvořeny. Jsou založeny na zpětné vazbě od počítačových odborníků a pedagogů z celého světa. Mezi ně patří počítačoví správci, učitelé, specialisté na kurikulum a profesoři z univerzit. Podobně i studenti mají možnost svými transponovanými podněty ovlivnit strukturu a obsah těchto dokumentů. Mimo to jsou poznatky podložené odbornou literaturou pro daná konkrétní témata (ISTE, Profiles, 2007).

Porovnání národního kurikula Anglie a Walesu se standardem ISTE

Na základě dosavadního shrnutí kurikula Anglie a Walesu pro oblast Computing a standardu ISTE lze provést komparaci těchto dokumentů.

Kurikulum Anglie a Walesu stejně jako standardy ISTE rozdělují učivo z oblasti výpočetní techniky do čtyř oblastí. Rozložení se liší nepatrně a je dáno rozdílem mezi povinnou školní docházkou v Anglii a tou, pro kterou jsou sestaveny standardy ISTE. V Anglii a Walesu je povinná školní docházka od 5 do 16 let (Žáková, 2014). Oba dokumenty počítají s tím, že se předmět Computing prolíná celým intenzivním studiem při aktuální povinné školní docházce. Standardy ISTE navíc zasahují částečně i do předškolního vzdělávání, kdy navrhují začlenit určité edukační prvky již do posledního ročníku mateřské školy.

Jak bylo uvedeno výše, je nynější struktura standardů ISTE platná od roku 2007. Nové kurikulum v Anglii začalo platit od září 2014. V předmětu Computing v kurikulu Anglii a Walesu se odráží myšlenky standardů ISTE. Některé prvky nejsou obsaženy a na druhou stranu je předmět Computing obohacen o součásti, které nejsou uvedené ve standardech ISTE.

Předmět Computing stejně jako standardy ISTE neuvádí žádné konkrétní programy, se kterými by měli žáci pracovat. Ustupuje tedy myšlenka vyučovat děti ovládání konkrétního software. Do popředí se naopak v obou případech dostává rozvoj abstraktního a kritického myšlení. O něco přehlednější se zdá uspořádání Kurikula, které se dělí na tři základní předměty, na rozdíl od šesti kategorií standardů ISTE. V obou případech je propagována jak samostatná práce, tak i skupinová. Oba dokumenty vedou studenty ke správnému používání digitálních technologií s ohledem na efektivnost a také bezpečnost. Očekávané aktivity jsou mezi jednotlivé věkové kategorie rozvrženy v podobné koncepci. Pouze v poslední fázi je dokument ISTE obsáhlejší a kurikulární dokument Anglie a Walesu popisuje tuto fázi z užšího pohledu s ohledem na možnost studenta rozhodnout se specializovat na konkrétní oblast. Pro některé dílčí činnosti udávají standardy ISTE konkrétní výstupy na rozdíl od předmětu Computing. Jedná se například o činnosti spojené s výstupy týkající se environmentální výchovy, životního cyklu rostlin a zvířat a lokálních událostí.

Základní rozdíl je zejména v kategorii počítačová věda v kurikulu Anglie a Walesu. V této kategorii je ve všech klíčových fázích v určité míře zakomponováno programování. Standardy ISTE se programování dotýkají jen okrajově. Dalším rozdílem je implementování zásad bezpečnosti a zdvořilosti v digitálním světě a ochrana online identity. ISTE se touto oblastí zabývá jen okrajově v první fázi. V kurikulu Anglie a Walesu se tato oblast prolíná všemi věkovými kategoriemi. Je to pravděpodobně opět způsobeno tím, že je kurikulum novější než standardy ISTE. S rozvinutím internetu a kybernetické kriminality a možnosti ztrát osobních dat se tato otázka stala klíčovou pro dnešní digitalizovaný svět. Naopak ISTE často poukazuje na multikulturní aspekty na rozdíl od kurikula. V kurikulu Anglie a Walesu chybí proti ISTE zmínka o ergonomických strategiích pro prevenci úrazů způsobené technickými prostředky. Tyto informace by měly při výuce zaznít. Týká se to například polohy monitoru a židle, opěrných podložek a umístnění počítače v místnosti pro prevenci jak úrazů, tak i zdravotních potížích způsobených nesprávným používáním.

Následující tabulka číslo 8 shrnuje jednotlivé rozdíly pro čtyři klíčové fáze. Tabulka číslo 9 naopak shrnuje hlavní podobné znaky ISTE a kurikula.


Fáze:

Odlišnost dokumentů kurikula Anglie a Walesu a ISTE

ISTE

Kurikulum Anglie a Walesu

1.

Již v této fázi by žák měl být schopen používat správnou technickou terminologii

Obsahuje konkrétní návrhy na výstupy: data o ekologii, životním cyklu rostlin a zvířat, o historické osobnosti nebo
události.

Zdůraznění skupinové práce

Multikulturní práce

Již v této fázi obsahuje pojem algoritmus.

Žák by měl být schopen vytvořit jednoduchý program

Hlavně individuální práce

Co dělat v případě nevhodného digitálního obsahu

2.

Umět řešit hardwarové a softwarové problémy (kurikulum až ve 3. fázi)

Použití konkrétních potřeb – sondy, geografické mapovací systémy

Multikulturní výchova

Vědecké experimenty

Ergonomické strategie pro prevenci úrazů

Navrhnout, napsat a odladit program

Chápat principy počítačových sítí (ISTE ve 4. fázi)

V rámci digitální gramotnosti opět obsahuje informaci o bezpečné práci s digitálními technologiemi

3.

Konkrétní využití animací nebo videa

Skupinová výuka

Multikulturní výuka

Oblast hardware a software

Počítačové myšlení

Rozšíření znalosti v oblasti programování – umět použít minimálně dva počítačové programy pro řešení výpočetních problémů

Booleanova logika, dvojková soustava

Ochrana online identity

4.

Počítačové sítě a jejich použití

Publikování online

Digitální výuková hra

Citace zdrojů, právní a etické chování (v kurikulu pokryto v předchozích fázích)

Student má možnost zaměřit se na konkrétní specializace

Prohlubování dosavadních znalostí z předchozích fází

Tabulka číslo 8



Fáze:

Shodné prvky dokumentů kurikula Anglie a Walesu a ISTE

1.

Poukaz na nutnost bezpečného používání technologií

Používání informačních technologií mimo školu

Identifikace, zkoumání, ukládání, manipulace s daty

2.

Tvořivé projekty

Efektivní využívání technologií pro vyhledávání a analýzu informací

Kritické hodnocení digitálního obsahu

Komunikace a spolupráce ve skupině

3.

Tvořivé projekty

Vytváření, opětovné používání digitálních materiálů a zdrojů

Použití technologií v širokém rozsahu

Vyhodnocování digitálních zdrojů

Hardware a software – řešení základních problémů

4.

Rozvíjení kritického a analytického myšlení

Tabulka číslo 9


Závěry vyplývající z této práce

ISTE standardy i kurikulum Anglie a Walesu jsou hodnotné dokumenty, které predefinují směr, jakým by se měla na školách výuka informačních technologií ubírat. Oba dokumenty jsou oproštěny od konkrétního software a hardware. Nekomplementují tedy malé úředníčky, ale studenty, kteří jsou schopni praktikovat počítačové myšlení a myslet kriticky a analyticky. Liší se v některých oblastech, což je dané mimo jiné novějším zpracováním kurikula Anglie a Walesu. Vhodná je zvýšená pozornost zaměřená na oblast bezpečné práce s digitálními technologiemi a osobními informacemi. Dokumentu ISTE nepochybně chybí informace o výuce algoritmizace a programování.

Věřme, že se informace z těchto dokumentů podaří v brzké době zařadit také do výuky informatiky v českých školách. Změna, která proběhla v kurikulu v Anglii a Walesu, by mohla být vhodným příkladem, jak inovovat současné standardy i v českém školství.

Seznam literatury a zdroje

01. BERRY, Miles. Computing in the national curriculum A guide for primary teachers [online]. 2013 [cit. 2015-01-08]. ISBN 978-1-78339-143-1. Dostupné z: http://www.computingatschool.org.uk/data/uploads/CASPrimaryComputing.pdf

02. BRDLIČKA, Bořivoj. ISTE zveřejnila návrh nových technologických standardů. [online]. 2007 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z:http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=642 

03. Britský vzdělávací systém. ŽÁKOVÁ, Markéta. [online]. 2014 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.icm.cz/britsky-vzdelavaci-system 

04. DEPARTMENT FOR EDUCATION. The national curriculum in England [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/381754/SECONDARY_national_curriculum.pdf

05. ISTE. [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné z: http://www.iste.org/about

06. ISTE. Profiles for Technology (ICT) Literate Students [online]. 2007 [cit. 2015-01-06].Dostupné z:http://www.iste.org/docs/pdfs/nets-s-2007-student-profiles-en.pdf?sfvrsn=4

07. ISTE. ISTE Standards Students [online]. 2007 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: http://www.iste.org/docs/pdfs/20-14_ISTE_Standards-S_PDF.pdf

08. KEMP, Peter. Computing in the national curriculum A guide for secondary teachers [online]. 2014 [cit. 2015-01-08]. ISBN 978-1-78339-376-3. Dostupné z: http://www.computingatschool.org.uk/data/uploads/cas_secondary.pdf

09. NEUMAJER, Ondřej. Standardy technologických dovedností pro žáky od ISTE. [online]. 2010 [cit. 2015-01-11].Dostupné z:http://ondrej.neumajer.cz/?item=standardy-technologickych-dovednosti-pro-zaky-od-iste

10. RAMBOUSEK, Vladimír. Edukační technologie: sylaby. Praha: UK v Praze, Pedagogická fakulta, 2014.

11. THE ROYAL SOCIETY. Shut down or restart? [online]. [cit. 2015-01-05]. Dostupné z: https://royalsociety.org/~/media/education/computing-in-schools/2012-01-12-computing-in-schools.pdf



Seminární práce z předmětu Edukační technologie | © Lukáš Kroc 2014 | PedF UK