Bořivoj Brdička : Role internetu ve vzdělávání xxO B S A HxxxxxxR E J S T Ř Í K

2. Sběr a vyhodnocování dat   5. Analýza dat

Studenti z různých míst sbírají data určitého typu ke konkrétnímu tématu a pak si je vyměňují a analyzují je. [22]

Rozdíl proti projektům kategorie Tvorba databáze je v tom, že v tomto případě se data pouze nesbírají ale též analyzují s cílem dospět k určitým závěrům. Postupuje se většinou tak, že si všichni účastníci vzájemně sebraná data vymění. Mohou pak třeba soutěžit v tom, kdo je dokáže lépe vyhodnotit. Práce s tabulkovým kalkulátorem a grafy jsou již většinou schopny děti šesté - sedmé třídy (viz standardy v kapitole 7.4).

Tak například se zjišťuje, kdy se kdo narodil, a pak se statisticky vyhodnocuje, v kterém ročním období je narozených nejvíce. Experimentálně se ověřuje počet pravděpodobnosti na házení mincí. Může se stát, že k docela až překvapivým závěrům dospějí projekty sledující pohyb ptáků či motýlů. Hlubší význam má průzkum výskytu různých genetických znaků mezi účastníky z celého světa, který by měl vést k závěrům, že se sice vzájemně lišíme na pohled a třeba i svými zvyky, jinak jsme si však velice podobní, máme obdobné problémy a jsme schopni vzájemného porozumění.

Zvlášť zajímavé jsou některé fyzikální experimenty. Oblíbeným projektem je například ověření závislosti teploty varu vody na nadmořské výšce nebo měření magnetického pole Země pomocí střelky kompasu. K nejlepším projektům vůbec patří Eratosthenův experiment. Kromě fyziky a technologií do problematiky zapojuje též dějepis. Eratosthenes byl řecký astronom a matematik, který ve třetím století př.n.l. jako první vypočítal průměr Země z délky stínu stejné tyče na dostatečně vzdálených místech ve stejném okamžiku. Měří se zpravidla v pravé poledne, které lze zjistit podle toho, že je stín právě nejkratší. Tento experiment mohou děti díky internetu zopakovat v mnohem dokonalejší podobě, o níž se Eratosthenovi ani nesnilo. Naměřená data si všichni vzájemně vymění a výpočty pak provádějí nezávisle na sobě. Na následujícím obrázku je ukázka jednoho z těchto experimentů v režii amerického Centra pro zkvalitnění technického vzdělávání (CIESE).

Eratosthenes experiment
Eratosthenův experiment

Analýza získaných dat však může vypadat i docela jinak. Například v dnes již klasickém a velice oblíbeném projektu GeoGame se jedná o soutěž, kdo správně určí největší počet míst, které účastníci sami popíší pomocí tzv. stop - tj. informací umožňujících při vhodné interpretaci určení správné zeměpisné polohy. Aby byla zaručena stejná obtížnost u všech míst, je systém vytváření stop určitým způsobem usměrňován. V tomto případě účastníci popisují a určují umístění svých vlastních škol. Projekty tohoto typu však existují i v různých modifikacích, v nichž se mohou určovat i jiná zajímavá místa a stopy nemusí být vždy jen zeměpisné, ale třeba historické, politické apod.

Project GeoGame
projekt GeoGame

Další příklady projektů na analýzu dat:


© BoBr 2003