6.2 Grafické editory

Analogicky k textovým editorům jsou editory grafické určeny k tvorbě a editaci grafiky neboli obrázků. Existují dva základní druhy grafických editorů lišící se způsobem vzniku a záznamu grafické informace. Jsou to editory bitmapové (rastrové) a vektorové (objektové). Bitmapová grafika je definována barvou jednotlivých bodů neboli přesně tak, jak je definovaná třeba i fotografie nebo televizní obraz. Proto také převedeme-li fotografii do počítače zařízením zvaným skener (digitalizace), dostaneme vždy obrázek ve formě souboru v bitmapové grafice. Protože grafické informace zabírají poměrně dost místa, používají se pro jejich záznam v bitmapové podobě různé formáty, které mají většinou za úkol tato data bez ztráty kvality pokud možno co nejvíce zkomprimovat. Je jich celá řada. Podle použité přípony se pozná, v jakém formátu je ten který obrázek uložen. Může to být například PCX, GIF, TIF nebo nekomprimovaný BMP.

Podobně jako textové editory umějí i grafické editory pracovat se soubory ve více různých formátech. Který z nich si vyberete, není zas tak moc důležité. Důležité však je, abyste si opět uvědomili, že nejprve musíte spustit program s grafickým editorem a v něm pak můžete otevřít nebo začít vytvářet obrázek, který je v operační paměti tak dlouho, dokud ho opět neuložíte. Pokud nemáte poslední podobu obrázku uloženu a vypnete počítač nebo dojde k výpadku proudu, jsou veškerá data z paměti RAM vymazána a o práci přijdete.
Bitmapových grafických editorů je celá řada. Je jich mnohem víc než vektorových. Nejsnáze dostupný je velmi jednoduchý editor Paintbrush, který je součástí Windows a který má tudíž k dispozici každý, kdo tento operační systém provozuje. Dále stojí za zmínku český editor Zebra, který dostal v poslední době několik ocenění. Mezi světově nejrozšířenější a nejdokonalejší patří Adobe Photoshop a Corel PhotoPaint. Oba jsou určeny k úpravě oskenovaných fotografií a mají nepřeberné množství různých funkcí.

Které z funkcí nabízených grafickými editory lze považovat za základní? Nejprve si asi každý zkusí něco volně nakreslit myší. Zjistí asi, že je to poněkud obtížnější, než kreslit tužkou, ale dobře se na tom dá cvičit práce s myší. Pak přijdou na řadu čáry, obdélníky, elipsy, písmo a vyplňování ohraničených ploch zvolenou barvou. K tomu je třeba umět pracovat s paletou (nastavit barvu pera a pozadí). Pro zpracování fotografií je důležité umět obrázek zmenšovat a zvětšovat, vybrat určitou část a uložit ji do schránky nebo do jiného souboru podobně jako blok u textových editorů pracujících ve Windows. Někdy se hodí také umět měnit jas a kontrast i nastavení jednotlivých barev v paletě. To už ale k základním funkcím rozhodně nepatří. V každém případě budete-li upravovat nějaký obrázek, nikdy nezapomeňte si nechat někde soubor s jeho původní podobou. V nejhorším případě se budete moci vrátit znovu na začátek.
Druhým typem grafických editorů jsou editory vektorové. Grafická informace je zde uložena ve formě matematického zápisu tvaru čáry nebo křivky, které jsou základním elementem každého obrázku. Celý obrázek se skládá z většího počtu těchto objektů, které se mohou různě prolínat a s každým se dá pracovat zvlášť. S tímto typem grafiky pracují například profesionální návrhářské (CAD) a kartografické systémy. Velkou výhodou vektorové grafiky je možnost zvětšování obrázku bez ztráty kvality (narozdíl od bitmapové). Jako výstupní zařízení se často používá zapisovač (plotter), kde pero nebo více barevných per jezdí po papíře a kreslí. Zapisovač totiž pracuje na témže vektorovém principu. Z těch dostupnějších vektorových editorů se nejčastěji setkáte s oblíbeným Corelem Draw. Dá se použít například na vytvoření umělecky vyvedeného plakátu, loga apod.
Ve výuce se grafické editory využívají buď k vlastní tvorbě nebo k úpravě jinak získaných obrázku (digitální fotoaparát, video, skener, program jako např. encyklopedie, apod.). V obou případech nejčastěji jako ilustrace do nějakého vlastního textu souvisejícího s výukou. Na následující ukázce je využití grafického editoru pro přípravu výkladu v zeměpisu. Jako zdroj byl použit multimediální program World Reference Atlas nakladatelství Dorling Kindersley.


původní obrazovka sejmutá z programu


obrázek upravený grafickým editorem


©BoBr 1995